Věda

Aligátoři fungují v roli bodyguardů

Aligátoři fungují v roli bodyguardů

Brodiví ptáci v Evergladeských močálech na Floridě našli způsob, jak ochránit svá hnízdiště před malými šelmami, jako jsou mývalové a vačice, kteří si s oblibou pochutnávají na ptáčatech a vejcích. Vybrali si za sousedy aligátory a ti z této spolupráce těží. Na oplátku získávají ptáčata vypadlá z hnízda.
O tom, že si brodiví ptáci jako volavky, čápi, ibisové nebo kolpíci s oblibou budují hnízdiště v místech, kde žijí aligátoři severoameričtí (Alligator mississippiensis), se ví už dlouho. Brodiví ptáci vědí, že tam, kde jsou aligátoři, nejsou žádní mývalové. V roce 2011 vědci z University of Florida při experimentu zjistili, že si ptáci dokonce raději staví hnízda nad falešnými aligátory. „Mývalové jsou pro ptáky zničující. Stačí i jen pár mývalů, kteří se dostanou do kolonie a ptáci hromadně opustí svá hnízda. Mývalové pak všechno sežerou,“ podotkl Lucas Nell, ekolog z University of Georgia.
Až dosud však nebylo jasné, jestli z této spolupráce mají něco i aligátoři, nebo zda je pouze jednostranně výhodná. V nové studii, kterou provedl Nell s ekology z University of Florida, porovnali vědci aligátory z oblastí, kde žijí v sousedství ptáků, s těmi, kteří ne. Z 39 odchycených aligátorů jich 20 žilo spolu s brodivými ptáky, 19 nikoliv. Při přepočítání na průměrného třímetrového aligátora se ukázalo, že rozdíl váhy mezi těmi, kteří mají v sousedství ptačí kolonii, a těmi, kteří nemají, je už poměrně znatelných deset kilogramů.
Brodiví ptáci tvoří obrovské hnízdní kolonie, které obsahují více druhů a stovky až tisíce jednotlivců. Ptáci přitom snesou více vajíček, než může kolonie podporovat, takže je pravidelně jedno nebo dvě ptáčata vyhozeno z hnízda v rámci boje o potravu. Občas za tím může být i nešťastná náhoda. Všechna tato ptáčat, která by byla tak jako tak odsouzena k smrti, skončí právě v žaludcích aligátorů.
Ptačí kolonie však podporují i nižší příčky potravního řetězce. Trus, vyvržená potrava a další ptačí odpad pomáhají růst řasám, kterými se živí vodní bezobratlí a malé ryby, které také žerou aligátoři.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o