Věda

Aligátoři fungují v roli bodyguardů

Aligátoři fungují v roli bodyguardů

Brodiví ptáci v Evergladeských močálech na Floridě našli způsob, jak ochránit svá hnízdiště před malými šelmami, jako jsou mývalové a vačice, kteří si s oblibou pochutnávají na ptáčatech a vejcích. Vybrali si za sousedy aligátory a ti z této spolupráce těží. Na oplátku získávají ptáčata vypadlá z hnízda.
O tom, že si brodiví ptáci jako volavky, čápi, ibisové nebo kolpíci s oblibou budují hnízdiště v místech, kde žijí aligátoři severoameričtí (Alligator mississippiensis), se ví už dlouho. Brodiví ptáci vědí, že tam, kde jsou aligátoři, nejsou žádní mývalové. V roce 2011 vědci z University of Florida při experimentu zjistili, že si ptáci dokonce raději staví hnízda nad falešnými aligátory. „Mývalové jsou pro ptáky zničující. Stačí i jen pár mývalů, kteří se dostanou do kolonie a ptáci hromadně opustí svá hnízda. Mývalové pak všechno sežerou,“ podotkl Lucas Nell, ekolog z University of Georgia.
Až dosud však nebylo jasné, jestli z této spolupráce mají něco i aligátoři, nebo zda je pouze jednostranně výhodná. V nové studii, kterou provedl Nell s ekology z University of Florida, porovnali vědci aligátory z oblastí, kde žijí v sousedství ptáků, s těmi, kteří ne. Z 39 odchycených aligátorů jich 20 žilo spolu s brodivými ptáky, 19 nikoliv. Při přepočítání na průměrného třímetrového aligátora se ukázalo, že rozdíl váhy mezi těmi, kteří mají v sousedství ptačí kolonii, a těmi, kteří nemají, je už poměrně znatelných deset kilogramů.
Brodiví ptáci tvoří obrovské hnízdní kolonie, které obsahují více druhů a stovky až tisíce jednotlivců. Ptáci přitom snesou více vajíček, než může kolonie podporovat, takže je pravidelně jedno nebo dvě ptáčata vyhozeno z hnízda v rámci boje o potravu. Občas za tím může být i nešťastná náhoda. Všechna tato ptáčat, která by byla tak jako tak odsouzena k smrti, skončí právě v žaludcích aligátorů.
Ptačí kolonie však podporují i nižší příčky potravního řetězce. Trus, vyvržená potrava a další ptačí odpad pomáhají růst řasám, kterými se živí vodní bezobratlí a malé ryby, které také žerou aligátoři.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Rekonstrukce, jak by měl vypadat piltdownský člověk.

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda18.8.2017
Nejstarší nález ostatků domestikované kočky pochází z Kypru a je starý 9500 let.

Jak si lidé ochočili kočky?

Věda15.8.2017
Krev je tekutá tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky).

Čekání na dárce kostní dřeně

Věda11.8.2017
Příprava vzorků

Práce patologa není čistě jenom pitvání

Věda8.8.2017
Stejně jako u jiných operačních systémů je i usmartphonů k dispozici velké množství aplikací

Chytré telefony mění naše mozky!

Věda4.8.2017
SOHO a Slunce

Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Věda1.8.2017
Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

Věda28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

Věda25.7.2017
Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

Věda21.7.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o