Věda

Aligátoři fungují v roli bodyguardů

Aligátoři fungují v roli bodyguardů

Brodiví ptáci v Evergladeských močálech na Floridě našli způsob, jak ochránit svá hnízdiště před malými šelmami, jako jsou mývalové a vačice, kteří si s oblibou pochutnávají na ptáčatech a vejcích. Vybrali si za sousedy aligátory a ti z této spolupráce těží. Na oplátku získávají ptáčata vypadlá z hnízda.
O tom, že si brodiví ptáci jako volavky, čápi, ibisové nebo kolpíci s oblibou budují hnízdiště v místech, kde žijí aligátoři severoameričtí (Alligator mississippiensis), se ví už dlouho. Brodiví ptáci vědí, že tam, kde jsou aligátoři, nejsou žádní mývalové. V roce 2011 vědci z University of Florida při experimentu zjistili, že si ptáci dokonce raději staví hnízda nad falešnými aligátory. „Mývalové jsou pro ptáky zničující. Stačí i jen pár mývalů, kteří se dostanou do kolonie a ptáci hromadně opustí svá hnízda. Mývalové pak všechno sežerou,“ podotkl Lucas Nell, ekolog z University of Georgia.
Až dosud však nebylo jasné, jestli z této spolupráce mají něco i aligátoři, nebo zda je pouze jednostranně výhodná. V nové studii, kterou provedl Nell s ekology z University of Florida, porovnali vědci aligátory z oblastí, kde žijí v sousedství ptáků, s těmi, kteří ne. Z 39 odchycených aligátorů jich 20 žilo spolu s brodivými ptáky, 19 nikoliv. Při přepočítání na průměrného třímetrového aligátora se ukázalo, že rozdíl váhy mezi těmi, kteří mají v sousedství ptačí kolonii, a těmi, kteří nemají, je už poměrně znatelných deset kilogramů.
Brodiví ptáci tvoří obrovské hnízdní kolonie, které obsahují více druhů a stovky až tisíce jednotlivců. Ptáci přitom snesou více vajíček, než může kolonie podporovat, takže je pravidelně jedno nebo dvě ptáčata vyhozeno z hnízda v rámci boje o potravu. Občas za tím může být i nešťastná náhoda. Všechna tato ptáčat, která by byla tak jako tak odsouzena k smrti, skončí právě v žaludcích aligátorů.
Ptačí kolonie však podporují i nižší příčky potravního řetězce. Trus, vyvržená potrava a další ptačí odpad pomáhají růst řasám, kterými se živí vodní bezobratlí a malé ryby, které také žerou aligátoři.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o