Historie

Andělský hrad: Papežové postavili pevnost na hrobech císařů

Andělský hrad: Papežové postavili pevnost na hrobech císařů

Rychle balí to nejcennější. Se švýcarskou gardou v patách se Klement VII. vydává z Apoštolského paláce na 800 metrů dlouhou tajnou cestu římskými hradbami. Zvenčí k jeho uším doléhá střelba. Ve Věčném městě v květnu 1527 řádí císařští žoldnéři…

A už je tu bašta sv. Marka. Svatý otec se ocitá v bezpečí Andělského hradu. Papežskou pevnost s Vatikánem spojuje krytá chodba, známá jako Passetto di Borgo, kterou již ve 13. století nechal prozíravě vybudovat Mikuláš III. (1210/1220–1280). „Geniální nápad,“ utrousí na adresu svého předchůdce Klement VII. (1478–1534). Jen co se mu trochu přestanou třást kolena, organizuje obránce hradu. Ti uvádějí do pohybu obří katapulty, které plní žhavými kameny a pochodněmi napuštěnými olejem. Celý měsíc dokáže papež v Andělském hradu vzdorovat svým nepřátelům. Teprve 6. června 1527 se vzdává a souhlasí se zaplacením obřího výkupného.

Pokladnice v pohřební komoře

„Chci tu přepychovou rezidenci,“ nařizuje svým stavitelům Klementův nástupce na Petrově stolci Pavel III. (1468–1549) – pro případ, že by se situace opakovala a některý ze Svatých otců musel v Andělském hradu setrvávat delší dobu. Vzhledem k odolnosti, kterou pevnost během plenění Říma císařskými žoldáky prokázala, sem Pavel III. nechává přemístit papežský archiv i pokladnici. Ta se nachází v samém srdci Andělského hradu, kde úplně původně byla pohřební komora. Válcovitá stavba na místě antického hřbitova totiž vyrostla již v letech 123–139 n. l. jako mauzoleum pro římského císaře Hadriána (76–138) a jeho následníky. Posledním císařem, jenž tu byl pohřben, se stal Caracalla (*188) v roce 217.

Vězení pro inkvizici

Za papeže Pavla III. již po hrobech dávných vládců Říma není téměř památky. Už na počátku 5. století byly vyrabovány barbary. V té době se také dnešní Andělský hrad stal součástí městského opevnění. I když hned několik Svatých otců uvažovalo, že by sem z Apoštolského paláce natrvalo přenesli své sídlo, v pozdějších dobách jim pevnost mnohem více posloužila jako vězení. Nejslavnějším zdejším zajatcem je zřejmě inkvizicí pronásledovaný italský astronom Giordano Bruno (1548–1600).

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Bitva u Jutska nemá jasného vítěze.

Bitva u Jutska: Britské loďstvo se do pasti nechytilo

History Revue24.5.2017
První mikroskopy vypadají spíše jako dalekohled.

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

Akta History revue19.5.2017
Kateřina Veliká není známá pouze jako nesmírně schopná vladařka, ale proslula také jako žena, která byla na svoji dobu poměrně sexuálně náruživá a měla velké množství milenců.

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O … ruské carevně Kateřině Veliké

History Revue17.5.2017
2

3 nejděsivější žaláře všech dob

Akta History revue12.5.2017
Picassa osud Guernicy šokuje. Výsledkem je obraz skoro osm metrů široký a tři a půl metru vysoký.

Picasso na obraze pomstil válečná zvěrstva

History Revue10.5.2017
Nynější palác je jen zlomkem toho, co k němu kdysi patřilo. U obří stavby, která se táhla mezi dvěma římskými pahorky, stála také rozsáhlá vodní nádrž, napodobeniny města i venkova a dokonce i umělý les.

Skvostný Neronův palác znovu ožije!

Akta History revue5.5.2017
Exotická tanečnice se stýkala s mnoha vlivnými muži.

Doplatila Mata Hari na svou hamižnost?

History Revue3.5.2017
Když v domě zemře kočka, truchlí všichni jeho obyvatelé.

Egypťané si kvůli kočkám holí obočí

Akta History revue28.4.2017
Braniborskou bránu dal jako symbol míru postavit Fridrich Vilém II.

Braniborská brána: Průchod prostým lidem zakázán!

History Revue26.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o