Věda

Černý gigant ve vesmírném zapadákově

Černý gigant ve vesmírném zapadákově

Ve vesmíru existují místa, která se na první pohled zdají docela nudná. Občas se v nich vrtí nějaká průměrná galaxie, ale jinak kde nic, tu nic. Avšak i tyto lokality mohou skrývat nečekaná překvapení.

Mezi pražským Žižkovem a galaxií NGC 1600 se rozprostírá vzdálenost dvou set milionů světelných let. Kdyby tedy nějaký její obyvatel namířil právě teď svůj extrémně výkonný teleskop na naši planetu, spatřil by, kterak se po Zemi prohánějí dinosauři. Tak dlouho letí světlo od nás až ke vzdálené galaxii. Jejím objevitelem byl astronom anglicko-německý William Herschel (1738–1822), když v roce 1786 zkoumal souhvězdí Eridanu.

Astronomové této oblasti říkají vesmírný zapadákov, kde kosmické lišky dávají dobrou noc. O to víc byli překvapeni nejnovějším objevem z těchto míst. To, že centra galaxií tvoří černé díry, bere věda již jako hotovou věc.

I galaxie NGC 1600 ve svém nitru skrývá otesánka, který ze svých gravitačních spárů nepustí ani světlo. Ale místní černá díra je skutečná gigantická příšera z hlubin. Aby její objem zaplnily hvězdy velikosti našeho Slunce, muselo by se jich sejít hned 17 miliard! Kdyby se nacházela v centru sluneční soustavy, její horizont událostí by ležel na úrovni oběžné dráhy Pluta.

Černá díra v galaxii NGC 1600 sice není známým vesmírným rekordmanem, ten má objem dokonce 21 miliard Sluncí. I tak je její objev překvapením. Vědci byli dosud přesvědčeni, že tyto supermasivní černé díry se nacházejí pouze uprostřed obrovských galaxií, kterých není příliš. Jinými slovy, v představách badatelů byly velké černé díry docela vzácností. Jenže galaxie NGC 1600 je skutečně jen průměrná a pro existenci supermasivní černé díry vlastně nevhodná. Jenže přes veškeré teoretické předpoklady tam prostě je!

Objev supermasivní černé díry učinili vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley. Astronomka Chung-Pei Ma k objevu podotkla, že gigantická černá díra v takové pustině působí podobně jako mrakodrap někde na vesnici. Samozřejmě, že na základě jednoho objevu nelze dělat předčasné závěry. Gigant uvnitř NGC 1600 může být výjimkou potvrzující pravidlo a supermasivních černých děr ve vesmíru je skutečně málo. Ale kdo ví, třeba je vesmír plný podobných objektů. Každopádně, badatelé mají nyní další téma pro své výzkumy.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o