Věda

Co prozradily geny z doby ledové?

Co prozradily geny z doby ledové?

Poslední doba ledová byla časem velkých změn. Z Evropy zmizeli neandertálci a nahradili je anatomicky moderní lidé. Docházelo k dramatickým proměnám klimatu. Populace lidí opouštěly a znovuosidlovaly nehostinný kontinent. Až dodnes nebyly o tomto období k dispozici téměř žádné informace. Nyní se ale vědcům z Harvardu díky analýze DNA podařilo nahlédnout do minulosti.

Až donedávna byly k dispozici pouze čtyři vzorky DNA lidí, kteří Evropu obývali v průběhu poslední doby ledové. Podle vedoucího nejnovější studie genetika Davida Reicha je ale rekonstrukce historie z tak malého vzorku podobná, jako bychom se ze čtyř obrázků snažili dát dohromady děj celého filmu.
Vědci z Harvardovy univerzity proto vypracovali rozsáhlou studii genetického materiálu obyvatel ledové Evropy. Podařilo se jim nashromáždit 51 vzorků DNA. Z takového množství genetického materiálu už bylo možné vyčíst řadu zajímavých informací o populačních proměnách v období před 45 000 – 7 000 lety.
Výsledky výzkumu odhalily dvě velké události v prehistorickém osidlování našeho kontinentu.

Evropa pokrytá ledem

První anatomicky moderní lidé přišli do Evropy před 45 000 lety. V tomto období kontinent ovládalo chladné podnebí. Doba ledová ale ještě nebyla na vrcholu. Maximum zalednění nastalo před 25 000 – 19 000 lety. Pevninské ledovce tehdy pokrývaly Skandinávii i severní Evropu. Na západě sahaly až do dnešní severní Francie.
Před 33 000 lety byla z neznámých příčin tato populace vytlačena jinou skupinou. Potomci „zakladatelů“ ale Evropu znovu zalidnili před 19 000 lety z jihozápadu – dnešního Španělska. Tuto událost genetici považují za první velkou populační proměnu pravěkých osadníků.
Podle pravěkých genů došlo ke druhé události před 14 000 lety. Po Evropě se rozšířila populace s velmi odlišným genomem. Tito lidé na rozdíl od předchozích osadníků, přišli z jihovýchodu, pravděpodobně oblasti dnešního Turecka a Řecka. Nově zabydlení lidé pak v Evropě přetrvali velmi dlouhou dobu. Jejich genetická stopa sahá až k příchodu prvních zemědělců.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o