Věda

Co prozradily geny z doby ledové?

Co prozradily geny z doby ledové?

Poslední doba ledová byla časem velkých změn. Z Evropy zmizeli neandertálci a nahradili je anatomicky moderní lidé. Docházelo k dramatickým proměnám klimatu. Populace lidí opouštěly a znovuosidlovaly nehostinný kontinent. Až dodnes nebyly o tomto období k dispozici téměř žádné informace. Nyní se ale vědcům z Harvardu díky analýze DNA podařilo nahlédnout do minulosti.

Až donedávna byly k dispozici pouze čtyři vzorky DNA lidí, kteří Evropu obývali v průběhu poslední doby ledové. Podle vedoucího nejnovější studie genetika Davida Reicha je ale rekonstrukce historie z tak malého vzorku podobná, jako bychom se ze čtyř obrázků snažili dát dohromady děj celého filmu.
Vědci z Harvardovy univerzity proto vypracovali rozsáhlou studii genetického materiálu obyvatel ledové Evropy. Podařilo se jim nashromáždit 51 vzorků DNA. Z takového množství genetického materiálu už bylo možné vyčíst řadu zajímavých informací o populačních proměnách v období před 45 000 – 7 000 lety.
Výsledky výzkumu odhalily dvě velké události v prehistorickém osidlování našeho kontinentu.

Evropa pokrytá ledem

První anatomicky moderní lidé přišli do Evropy před 45 000 lety. V tomto období kontinent ovládalo chladné podnebí. Doba ledová ale ještě nebyla na vrcholu. Maximum zalednění nastalo před 25 000 – 19 000 lety. Pevninské ledovce tehdy pokrývaly Skandinávii i severní Evropu. Na západě sahaly až do dnešní severní Francie.
Před 33 000 lety byla z neznámých příčin tato populace vytlačena jinou skupinou. Potomci „zakladatelů“ ale Evropu znovu zalidnili před 19 000 lety z jihozápadu – dnešního Španělska. Tuto událost genetici považují za první velkou populační proměnu pravěkých osadníků.
Podle pravěkých genů došlo ke druhé události před 14 000 lety. Po Evropě se rozšířila populace s velmi odlišným genomem. Tito lidé na rozdíl od předchozích osadníků, přišli z jihovýchodu, pravděpodobně oblasti dnešního Turecka a Řecka. Nově zabydlení lidé pak v Evropě přetrvali velmi dlouhou dobu. Jejich genetická stopa sahá až k příchodu prvních zemědělců.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017
Jak už vyplývá z názvu nemoci, k přenosu dochází nejčastěji kočičím škrábnutím.

Pozor na zrádné kočičí škrábnutí!

21. století18.4.2017
Relikvie, o níž se zejména v katolické církvi traduje, že je plátnem, do nějž krátce po ukřižování bylo zahaleno tělo Ježíše Krista.

Těžko odhalitelné tajemství turínského plátna

21. století11.4.2017
Polární záře na Jupiteru

Evropa se chystá k Jupiteru

21. století7.4.2017
Ne všechny srdeční choroby ale musí být smrtelné. Srdeční arytmii – poruchu srdečního rytmu, je většinou možné spravit léky.

Vzdělání jako prevence infarktu?

21. století4.4.2017
Rostliny údajně „slyší“ i hmyz, například nebezpečné housenky.

Rostliny vidí, slyší i cítí

21. století31.3.2017
Pravděpodobná podoba samice Australopitéka

Lucy chodila i šplhala

21. století28.3.2017
Dogs, jackals, wolves, and foxes
London R.H. Porter 1890 
http://www.biodiversitylibrary.org/item/57042

Falklandský „vlk“ byl spíše jako šakal

21. století24.3.2017
Samec čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Ptáci v ČR stále ubývají

21. století21.3.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o