Historie

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

„Vidíš něco?“ ptá se napjatě Zacharias Janssen svého otce Hanse. I když se pokoušeli zvětšovat pozorované objekty pomocí čoček už staří Číňané, objev mikroskopu, tak jak ho známe dnes, bývá připisován právě těmto dvěma Nizozemcům.

„Je to rozmazané,“ obrací se Hans na syna Zachariase (asi 1585–asi 1632). O zákonech optiky téměř nic netuší. Sklo, které používají na čočky, navíc není bez šmouh. Pozorovaný objekt je sice zvětšený, ale obraz není čistý. Jejich mikroskop mnohem více připomíná dalekohled, jehož tuba na délku měří 30 centimetrů. I přes řadu jeho nedostatků se o novém vynálezu z Nizozemí brzy dozvídají další evropští učenci, mezi nimi i Ital Galileo Galilei (1564–1642). V roce 1624 sestrojuje vlastní occhiolino (z italštiny očko), které zvětšuje zhruba 30krát. Název mikroskop se pro přístroje podobného typu vžije krátce poté.

Pozoruje krev i spermie

Mikroorganismy – tak pyšně nazývá svůj objev nizozemský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723). Pro svá pozorování červených krvinek nebo spermií si upravuje vlastní mikroskop, který dokáže objekt zvětšit až 200krát. Nakonec dospěje k pozorování mikroorganismů a posléze i bakterií.

Olej zvyšuje účinek

Německý fyzik Ernst Abbe (1840–1905) začíná spolupracovat s podnikatelem Carlem Zeissem (1816–1888). Když se k nim pak přidává ještě sklář Otto Schott (1851–1935), vytvoří mimořádně úspěšný tým, který se nesmazatelně podepíše pod zdokonalení optického mikroskopu. Jejich tzv. olejový imerzní mikroskop, v němž se mezi pozorovaným objektem a čelní čočkou nenachází vzduch, ale kapalina s větším indexem lomu – čirý olej, dokáže zvětšovat už 2000násobně. Zeiss začíná mikroskopy prodávat ve velkém…

Pohled na nejmenší částici

Atom. Německý fyzik Erwin Wilhelm Müller (1911–1977) díky svému elektronovému mikroskopu (místo světelných paprsků pracuje s elektrony a místo skleněných čoček s těmi elektromagnetickými) poprvé spatří nejmenší částici hmoty. Vývoj mikroskopů ale dál pádí mílovými kroky kupředu. Dnešní přístroje jsou schopny zvětšit pozorované objekty třeba i 300 000krát.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Kateřina Veliká není známá pouze jako nesmírně schopná vladařka, ale proslula také jako žena, která byla na svoji dobu poměrně sexuálně náruživá a měla velké množství milenců.

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O … ruské carevně Kateřině Veliké

History Revue17.5.2017
2

3 nejděsivější žaláře všech dob

Akta History revue12.5.2017
Picassa osud Guernicy šokuje. Výsledkem je obraz skoro osm metrů široký a tři a půl metru vysoký.

Picasso na obraze pomstil válečná zvěrstva

History Revue10.5.2017
Nynější palác je jen zlomkem toho, co k němu kdysi patřilo. U obří stavby, která se táhla mezi dvěma římskými pahorky, stála také rozsáhlá vodní nádrž, napodobeniny města i venkova a dokonce i umělý les.

Skvostný Neronův palác znovu ožije!

Akta History revue5.5.2017
Exotická tanečnice se stýkala s mnoha vlivnými muži.

Doplatila Mata Hari na svou hamižnost?

History Revue3.5.2017
Když v domě zemře kočka, truchlí všichni jeho obyvatelé.

Egypťané si kvůli kočkám holí obočí

Akta History revue28.4.2017
Braniborskou bránu dal jako symbol míru postavit Fridrich Vilém II.

Braniborská brána: Průchod prostým lidem zakázán!

History Revue26.4.2017
Jan Masaryk měl talent na jazyky a osvědčil se jako vynikající řečník.

Komu byl Jan Masaryk trnem v oku?

Akta History revue21.4.2017
Náboženským obřadům i oficiálním ceremoniím předsedal faraon spolu se svou ženou Nefertiti.

Kacířský faraon Achnaton: Proč zakázal oblíbená božstva?

History Revue19.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o