Věda

DNA lemurů jako klíč k historii Madagaskaru

DNA lemurů jako klíč k historii Madagaskaru

Vědci dlouho neuměli vysvětlit, jak a proč se biogeografie Madagaskaru v nedávné geologické době změnila. Odpověď přinesla až analýza genomu drobných nočních lemurů z rodu maki (Microcebus), kteří obývají zdejší lesy.
Vzhledem k tomu, že jsou tito roztomilí lemuři na lesu životně závislí, změny jejich DNA ukazují, jak se lesní porosty na Madagaskaru v průběhu tisíců let měnily. Dnešní Madagaskar představuje mozaiku různých stanovišť. Na východě se rozkládá deštný prales, který je od suchého listnatého lesa na západě oddělený otevřenými centrálními vysočinami. Nové poznatky však ukazují, že tomu tak nebylo vždy, ale v minulosti byly tyto lesnaté části ostrova propojené směsicí zalesněných oblastí.
Díky těmto lesům se lemuři mohli desetitisíce let volně pohybovat po ostrově. Když spojovací ostrovy zmizely, jednotlivé populace lemurů se dostaly do izolace a vyvíjely se samostatně. Na základě analýzy DNA pěti různých druhů lemurů z rodu maki, které dnes od sebe dělí značná geografická vzdálenost, dokázali vědci určit, kdy se jednotlivé druhy od sebe oddělily.
Podle datování došlo k této změně několik tisíc let před příchodem lidí na ostrov a minimálně v počátku za ní stály klimatické změny, kterými ostrov procházel v posledních 50 000 letech. „Tato studie ukazuje, že se krajina měnila tisíce let před příchodem člověka,“ řekl Steve Goodman, biolog z Chicago Field Museum, který je spoluautorem studie a studiem madagaskarských zvířat se věnuje již třicet let.
Studie rovněž naznačila, že bývalé lesy centrálních vysočin mohly být důležitým územím ekologického přechodu mezi extrémy východních vlhkých lesů a západních suchých lesů. Podle Goodmana by se tak nemělo o vlhkém východě a suchém západě přemýšlet jako o dvou úplně oddělených životních prostředích, ale tvrdí, že se jedná pouze o extrémy jednoho celku.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017
„Protože problémy zažívacího traktu předcházejí často ty  motorické o mnoho let, předpokládali jsme, že bakterie ve střevech mohou přispívat ke vzniku Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Mazmanian, co je k výzkumu vedlo.

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

21. století23.5.2017
V rámci workshopu na téma „Distribuované zdroje a úložiště energie“ představili odborníci nejenom řešení aktuálních otázek, ale také řešení pro blízkou budoucnost.

Jak vidí odborníci budoucnost získávání a skladování energie?

21. století19.5.2017
Zahajovací ceremoniál nezapřel, jaký režim v pořádající zemi vládl.

Moskevská olympiáda: Bojkot za invazi!

21. století16.5.2017
Podle posledních výzkumů je na Enceladu takové prostředí, které by umožňovalo vznik života.

Existuje ve sluneční soustavě náhradní útočiště?

21. století12.5.2017
Za útvary označované jako vílí kruhy může kombinace aktivity společenského hmyzu a rostlin.

Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna

21. století9.5.2017
V době ledové mamuti obývali severní, střední i západní Evropu a vyskytovali se i v Severní Americe a Asii.

Jakými nemocemi trpěli mamuti?

21. století5.5.2017
K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o