Historie

Doplatil kulhavý ďábel na zvlhlý střelný prach?

Doplatil kulhavý ďábel na zvlhlý střelný prach?

Španělský král si nedůvěřivě prohlíží kulhajícího portugalského odvážlivce. „Dopluji na ostrovy koření kratší západní cestou,“ slibuje mu ten drzý cizinec s úklonou. Karel V. se nakonec rozhodne, že tomu muži dá šanci.
Z přístavu poblíž Sevilly vyplouvá v září 1519 flotila tvořená pěti loděmi. Míří na západ přes Atlantský oceán k břehům Ameriky. Portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães (1480–1521) doufá, že zde nalezne novou a kratší námořní cestu do Asie. V roli generálního kapitána to však nemá jednoduché. Musí zápasit s rozbouřeným mořem i s nenávistí ze strany španělských šlechticů. „Ten kulhavý ďábel,“ posmívají se mu kvůli jeho zranění kolene z minulosti.

Popraví kapitány

Neposlušná posádka nakonec vyvolá vzpouru. „A mám toho dost!“ praští Magalhães rukou do stolu a zjedná pořádek. Za pomoci svých věrných mužů popraví dva kapitány a viceadmirála spolu s knězem vysadí na pustý ostrov. V říjnu 1520 objeví jeho lodě u nejzazšího cípu Jižní Ameriky nevlídný a úzký průliv. „To je ta hledaná cesta na západ!“ jásají muži. Po 38 dnech plavby se před nimi otevře nezvykle klidný oceán. Magalhães ho proto pojmenuje jako Tichý.

Trýzní je hlad

Žízeň, hlad a kurděje. Námořníci jsou zničení. „Jedli jsme suchary, vlastně už prach s červy smíchaný, a vodu žlutou, až shnilou, jsme pili mnoho dnů…,“ líčí prožité útrapy kronikář výpravy Antonio Pigafetta (asi 1491–asi 1531). Během nekonečné plavby ztratí Magalhães dva koráby. Oddechne si, když se třemi zbývajícími loděmi zakotví v březnu 1521 u břehů Filipín.

Zpackaný boj

Možnost odpočinku pro vysílené námořníky přijme Magalhães s povděkem. „Pomohu vám potlačit vzpouru na ostrově Mactan,“ slíbí na oplátku Humabonovi, vládci filipínského ostrova Cebu. Osudného dne, 27. dubna 1521, se spolu s šedesátkou vybraných bojovníků vylodí poblíž ostrova. Jenže se musejí brodit vodou, unaví se a střelný prach jim zvlhne. Na pobřeží už na ně čeká 1500 odpočatých domorodců, kteří se na ně lačně vrhnou. Polovinu Španělů pobijí a velmi špatně je na tom i sám Magalhães. Z nohou mu trčí šípy a hlavu má těžce poraněnou kopím. Všichni tuší, že dlouho nepřežije. A mají pravdu.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

V Andělském hradu hledá záchranu před císařskými vojsky Klement VII. Zbytečně, nakonec stejně musí kapitulovat.

Andělský hrad: Papežové postavili pevnost na hrobech císařů

Akta History revue24.2.2017
První dioptrické brýle spatřily světlo světa nejspíš díky mnichovi Alessandrovi della Spinovi.

Vynalezl dioptrické brýle mnich?

History Revue22.2.2017
Mohutný spojenecký nálet promění velkou část Drážďan v ruiny.

Goebbels za zničené město žádal smrt tisíců zajatců

Akta History revue17.2.2017
Indický král Tamba byl velký milovník žen. V harému jich měl tisíce.

Věděli jste, že…

History Revue15.2.2017
Hudební skladatel Jiří Šlitr se nikdy definitivně neusadil, s jednou ze svých milenek však zplodil dceru Dominiku.

Otrávila Jiřího Šlitra jeho milenka svítiplynem?

Akta History revue10.2.2017
List papíru s Vitruviánským mužem je dnes uložen v benátské Gallerii dell´Accademia.

Vitruviánský muž: Zabila dokonalého člověka kýla?

History Revue8.2.2017
Italo Balbo se proslaví po celém světě.

Smrt maršála Balba: Nechal Mussolini zavraždit miláčka Italů?

Akta History revue3.2.2017
Nikola Tesla v laboratoři v Colorado Springs

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O…americkém vynálezci Nikolovi Teslovi

History Revue1.2.2017
Obrovský podzemní komplex pod městem Derynkuyu sahá až do shloubky osmdesáti metrů!

Tajemná Kappadokie: Kdo nechal vybudovat osmipatrový podzemní komplex?

Akta History revue27.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o