Věda

Hannibalovu armádu prozradil trus!

Hannibalovu armádu prozradil trus!

Přechod Hannibalovy armády včetně bojových slonů a jeho vpád do zad Římské říše je i po 2200 letech považován za mistrovský tah vojenské strategie. Jednalo se o jeden z největších úspěchů kartaginského vojevůdce Hannibala (247 – 183 př. n. l.). Až dosud však nebylo jasné, jakou přesnou trasou Hanibal přešel. Nová studie ukázala, že se jednalo o průsmyk Col de la Traversette.

Jednou z úžasných věcí na Hannibalově přechodu Alp v roce 218 př. n. l. bylo, že se dokázal ve zrádném a nemilosrdném terénu pohybovat s obrovskou masou lidí a zvířat. Podle některých zdrojů se jeho armáda skládala z 30 tisíc vojáků, 15 tisíc koní a nejméně 37 koní. Takové množství lidí a zvířat přitom muselo najednou produkovat i velké množství výkalů, které se v oblasti musely dochovat dodnes.

Z tohoto předpokladu vycházel mezinárodní tým vědců pod vedením Billa Mahaneyho z York University v Torontu, který prováděl geologický výzkum v oblasti úzkého průsmyku Col de la Traversette, který v nadmořské výšce 2947 metrů odděluje hory Monviso (3841 m) od Monte Granero (3171 m) a tvoří hranici mezi Francií a Itálií jihovýchodně od Grenoblu a jihozápadně od Turína.


Vysoký obsah bakterií z hnoje

Vědci, v oblasti bažinaté půdy, která se v průsmyku nachází, odebrali vzorky bahna, ve kterých pomocí kombinace mikrobiální genetické analýzy, chemie životního prostředí, pylové analýzy a různých geofyzikálních technik odhalili masové ukládání zvířecí fekálních materiálů obsahujících velké množství klostridií, které tvoří 70 procent všech mikrobů přítomných v koňském hnoji. Tyto hnůj milující mikroorganismy, které mohou v půdě přežít tisíce let, byly radiokarbonovou metodou datovány do období kolem roku 200 př. n. l. Tedy do stejné doby, kdy Hannibal přešel Alpy.

„Uvědomili jsme si, že kdybychom při troše štěstí v tom bahně našli vrstvu sedimentů, která by byla dost stará a nebyla porušená, můžeme být vlastně schopni najít důkazy o koňském hnoji, který zde zanechala jeho armáda, když tudy procházela,“ řekl spoluautor studie Chris Allen, docent mikrobiologie životního prostředí na Queen’s University v severoirském Belfast.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Myší pištění se podobá tryskovému motoru!

Věda17.10.2017

Proč rejsek nedostal Nobelovu cenu?

Věda13.10.2017

Alchymie jako cesta do neznáma

Věda10.10.2017

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda6.10.2017

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda3.10.2017

Křížem krážem vulkanickým středohořím

Věda29.9.2017

Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Věda26.9.2017

Tajemství parního stroje: krok k průmyslové revoluci

Věda22.9.2017

Kdy začal člověk nadávat?

Věda19.9.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o