Věda

Hannibalovu armádu prozradil trus!

Hannibalovu armádu prozradil trus!

Přechod Hannibalovy armády včetně bojových slonů a jeho vpád do zad Římské říše je i po 2200 letech považován za mistrovský tah vojenské strategie. Jednalo se o jeden z největších úspěchů kartaginského vojevůdce Hannibala (247 – 183 př. n. l.). Až dosud však nebylo jasné, jakou přesnou trasou Hanibal přešel. Nová studie ukázala, že se jednalo o průsmyk Col de la Traversette.

Jednou z úžasných věcí na Hannibalově přechodu Alp v roce 218 př. n. l. bylo, že se dokázal ve zrádném a nemilosrdném terénu pohybovat s obrovskou masou lidí a zvířat. Podle některých zdrojů se jeho armáda skládala z 30 tisíc vojáků, 15 tisíc koní a nejméně 37 koní. Takové množství lidí a zvířat přitom muselo najednou produkovat i velké množství výkalů, které se v oblasti musely dochovat dodnes.

Z tohoto předpokladu vycházel mezinárodní tým vědců pod vedením Billa Mahaneyho z York University v Torontu, který prováděl geologický výzkum v oblasti úzkého průsmyku Col de la Traversette, který v nadmořské výšce 2947 metrů odděluje hory Monviso (3841 m) od Monte Granero (3171 m) a tvoří hranici mezi Francií a Itálií jihovýchodně od Grenoblu a jihozápadně od Turína.


Vysoký obsah bakterií z hnoje

Vědci, v oblasti bažinaté půdy, která se v průsmyku nachází, odebrali vzorky bahna, ve kterých pomocí kombinace mikrobiální genetické analýzy, chemie životního prostředí, pylové analýzy a různých geofyzikálních technik odhalili masové ukládání zvířecí fekálních materiálů obsahujících velké množství klostridií, které tvoří 70 procent všech mikrobů přítomných v koňském hnoji. Tyto hnůj milující mikroorganismy, které mohou v půdě přežít tisíce let, byly radiokarbonovou metodou datovány do období kolem roku 200 př. n. l. Tedy do stejné doby, kdy Hannibal přešel Alpy.

„Uvědomili jsme si, že kdybychom při troše štěstí v tom bahně našli vrstvu sedimentů, která by byla dost stará a nebyla porušená, můžeme být vlastně schopni najít důkazy o koňském hnoji, který zde zanechala jeho armáda, když tudy procházela,“ řekl spoluautor studie Chris Allen, docent mikrobiologie životního prostředí na Queen’s University v severoirském Belfast.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o