Věda

Hodně vytížený laser

Hodně vytížený laser

Není laser jako laser. Přístroj umístěný v Badatelském centru PALS v Praze patří k nejmodernějším a nejvýkonnějším laserovým systémům v Evropě. Svědčí o tom skutečnost, že na konci května tohoto roku vypálil v pořadí již 50 000. výstřel!

Lasery nacházejí čím dál více uplatnění napříč mnoha obory. Můžeme se s nimi setkat v medicíně, kde slouží k operacím oční sítnice, ve stavebnictví k měření vzdáleností, ve vojenství k zaměřování cílů atd. Využívají je též vědci k rozličným experimentům. Přístroje s velkým výkonem dokáží napodobit podmínky panující ve Vesmíru, konkrétně v jádrech žhnoucích hvězd. Díky tomu je možné zkoumat reakce látek na extrémní teploty a tlaky.
Jedním z takových laserů je právě i PALS (Prague Asterix Laser System), jehož jubilejní 50 000. výstřel si nenechalo ujít 25 členů Badatelského centra. To je od roku 1998 společným pracovištěm Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsou zde uskutečňovány experimenty mezinárodního charakteru. Kapacita laseru je přidělována vybraným projektům z celé Evropské unie.

Akademie věd získala laserový systém zvaný Asterix IV za symbolickou 1 německou marku. Zařízení bylo vyvinuto v německém Ústavu Maxe Plancka pro kvantovou optiku v Garchingu u Mnichova. Následně pro něj byla v Praze vybudována moderní laserová hala. Ke spuštění provozu došlo v květnu 2000. Od té doby zde probíhá výzkum laserového plazmatu. To vzniká interakcí laserového paprsku o výkonu až několika terawattů s hmotou.
PALS pracuje na základní vlnové délce 1315 nm. Jím generovaný paprsek lze soustředit do ohniska o průměru menším než 0,1 mm, čímž je v konečném důsledku docíleno intenzity záření až několika desítek miliard megawattů na centimetr čtvereční. Energie o takové extrémní hustotě dokáže přeměnit jakoukoli látku v horké plazma.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o