Věda

Jak poznat, že druh vyhynul?

Jak poznat, že druh vyhynul?

Na dvě otázky nebudeme mít pravděpodobně nikdy uspokojivou odpověď – a sice kolik je ve Vesmíru hvězd a kolik existuje na Zemi biologických druhů. Jelikož nevíme, s kolika druhy třetí planetu Sluneční soustavy sdílíme, lze jen těžko odhadovat, kolik jich ročně nadobro z jejího povrchu zmizí.

Jedna odborná studie se v roce 1980 zabývala rozmanitostí hmyzu v tropických pralesích. Nejenom veřejnost, ale i vědce samotné získané výsledky nadmíru překvapily. Na devatenácti zkoumaných stromech Panamského deštného pralesa bylo objeveno na 1200 brouků. Ještě neuvěřitelnější než toto vysoké číslo však byla skutečnost, že až 80 % z nich bylo do té doby zcela neznámých.

Můžeme se jen dohadovat, kolik biologických druhů se v současné době na Zemi vyskytuje. Vědecké odhady se pohybují v rozsáhlém intervalu mezi 3 až 100 miliony. Jednu jistotu však máme: druhy vymírají. Podle studie zpracované Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) se roční míra vymírání pohybuje v rozmezí 0,01 až 0,1 %. Za předpokladu existence 100 milionů druhů živočichů i rostlin, by pak ročně zmizelo 10 000 až 100 000 druhů. Ne všechny však nadobro.

Vědcům pořádně zamotal hlavu zvláštní savec zvaný štětinatec kubánský (Solenodon cubanus). Jedná se o tvora vskutku kuriózního. Už třeba jen proto, že je narozdíl od většiny ostatních savců jedovatý. Jeho jed je obsažen ve slinách. Na podivnosti mu neubírá ani skutečnost, že byl po jistou dobu považován za vyhynulého. Zkrátka a dobře mezi lety 1890 – 1970 nebyl spatřen jediný zástupce tohoto druhu, a tak byl štětinatec kubánský zapsán na seznam vyhynulých druhů.

Jenomže záhy došlo k několika nepotvrzeným pozorování a začínalo být jasné, že se štětináči znovu vrátí na scénu a seznam vyhynulých druhů opustí.

K potvrzenému pozorování i odchytu došlo až v roce 2003. Nově objevenému jedinci byla přidělena přezdívka Alejandrito. Po dvou dnech bedlivého zkoumání byl Alejandrito vrácen v pořádku zpátky do volné přírody.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o