Věda

Jak vyzrát a kukačky?

Jak vyzrát a kukačky?

Přiletí, naklade vajíčko a nechá jiné ptáky, ať se o mládě postarají. Kukačka obecná (Cuculus canorus) je kvůli hnízdnímu parazitismu mezi malými pěvci obávaným nepřítelem. Rákosníkovitým ptákům se ale neobvyklým způsobem podařilo na kukačky vyzrát.

Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) je typickým tažným ptákem. Zimu tráví v Africe a na jaře se přilétá pářit do severněji položených oblastí, včetně České republiky. Kromě vysilující 5 000 kilometrů dlouhé cesty čelí drobný pěvec ještě jednomu riziku – kukačkám. V posledních 30 letech bylo do 10 – 20 % hnízd rákosníka nakladeno kukaččí vejce. Dnes počet kukaček výrazně poklesnul a s ním i množství rodičů, kteří se musí starat o nevlastní mládě. Populace rákosníků přitom zůstávají stabilní. Právě tento kontrast přivedl zoology z Univerzity v Cambridgi k dlouhodobému výzkumu chování rákosníků obecných v souvislosti s hrozbou kukaččího parazitismu.

Profesor Nick Davies a doktorka Rose Thorogoodová dva roky pozorovali společenství pěvců v přírodní rezervaci Wichen Fen, které se nachází v britském hrabství Cambridgeshire. Pro účely studie používali řadu experimentů, například modely kukaček nebo napodobování varovných signálů rákosníků.

Čím více informací, tím snazší rozhodování

Rákosníci obecní, kteří byli pozorování ve Velké Británii, kombinují informace o možné kukaččí hrozbě ze dvou zdrojů. Všímají si výskytu dospělé kukačky v okolí svého hnízda a poslouchají varovné signály „sousedské hlídky“, které se nesou až na vzdálenost 40 metrů. Pokud má malý pěvec v hnízdě podezřelé vejce a zprávy z obou zdrojů naznačují, že se v blízkosti vyskytuje nepřátelský pták, rozhodne se rákosník k akci a divně vypadající vajíčko vyhodí. Jestliže na možnost napadení kukačkou ukazuje jen jeden zdroj, drobný ptáček se dál stará o všechny budoucí potomky.

Výsledky studie jsou podle obou autorů naprosto unikátní. Do dnešní doby se totiž myslelo, že zvířata preferují pouze jeden zdroj informací. Rákosníci jsou ale přes očekávání schopni kombinovat více podnětů a na jejich základě se rozhodnout pro nejlepší řešení. Pokud tedy budou kukačky chtít dále využívat rákosníky jako náhradní rodiče svých potomků, budou muset na svých maskovacích schopnostech ještě zapracovat.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o