Věda

Jak záplatovat poškozené srdce?

Jak záplatovat poškozené srdce?

Poškození srdce, které provází srdeční selhání, často provází ztráta svalové tkáně. Tato ztráta je v podstatě nevratná, protože srdeční svalová tkáň nemůže sama regenerovat. V budoucnu by se to však mohlo změnit a takto poškozené srdce by lékaři opravili záplatou ze štěpu srdeční tkáně.
Drobná ryba dánio pruhované (Danio rerio) a několik druhů obojživelníků zvládnout to, co člověk ani další savci neumí. Dokážou nahradit srdeční buňky novými. U člověka zůstává po infarktu zjizvená srdeční tkáň, která činnost srdce obvykle zhoršuje. To je také důvod, proč kardiologové sní o nahrazení takto zjizvené tkáně novým svalem. Dosavadní experimenty s pokusy opravit poškozená srdeční sval za použití lidských kmenových buněk však skočily neúspěchem, protože tyto buňky často nepřežijí, když jsou implantované do těla.
Mezinárodnímu týmu vědců z Německa, Norska, Skotska a USA pod vedením Thomase Eschenhagena z Institut für Experimentelle Pharmakologie und Toxikologie a Universitätsklinikum Hamburg-Eppendorf se podařilo pomocí štěpů uměle vytvořené lidské srdeční svalové tkáně opravit selhávající srdce u morčat.
Vědci zkombinovali buňky srdečního svalu s endoteliálními buňkami, které tvoří výstelku všech cév v našem organismu a tvoří tak rozhraní mezi cévní stěnou a samotnou krví. Oba typy buněk výzkumníci vypěstovali z tzv. indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC). To jsou kmenové buňky, které byly přeprogramovány ze zcela obyčejných buněk dospělého jedince, a mohou být použity k vypěstování libovolného druhu buněk.
Během 28 dní, které následovaly po operaci, se záplaty srdečního svalu nejen integrovaly do poškozeného srdečního svalu, ale štěpy také obsahovaly nové krevní cévy a nový srdeční sval. Se srdečními štěpy se schopnost srdcí morčat pumpovat krev zlepšila v průměru o 31 procent ve srovnání se stavem před implantací.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Dogs, jackals, wolves, and foxes
London R.H. Porter 1890 
http://www.biodiversitylibrary.org/item/57042

Falklandský „vlk“ byl spíše jako šakal

21. století24.3.2017
Samec čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Ptáci v ČR stále ubývají

21. století21.3.2017
Strach má velké oči. Ukázalo se, že více než čtvrtina dětí ze zkoumaného vzorku (viz studie profesora Mareše) si kvůli obavám nepamatovala nic podstatného z toho, co jim zdravotnický personál v ordinaci říkal.

Z čeho jde strach aneb Bát se je zdravé!

21. století17.3.2017
Nový výzkum popírá, že by mezi migrací a kriminalitou byla zvýšená souvislost

Aktuální výzkum: Jaká je souvislost mezi migrací a kriminalitou?

21. století14.3.2017
Rockerům psychicky pomáhá přítomnost publika.

Vědecká studie: Rocker se nadře stejně jako dřevorubec!

21. století10.3.2017
Choroba je pro pacienty často zdrojem depresí. Důvodem je jejich neschopnost vést plnohodnotný život.

Alergie na vodu? Vzácná, ale reálná nemoc

21. století3.3.2017
Hlenky jsou na první pohled nevzhlednými organismy. Ve vlhkém prostředí na rozkládajících se stromech tvoří různobarevné slizovité povlaky.

Učit se dá i bez mozku!

21. století28.2.2017
Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o