Věda

Jak záplatovat poškozené srdce?

Jak záplatovat poškozené srdce?

Poškození srdce, které provází srdeční selhání, často provází ztráta svalové tkáně. Tato ztráta je v podstatě nevratná, protože srdeční svalová tkáň nemůže sama regenerovat. V budoucnu by se to však mohlo změnit a takto poškozené srdce by lékaři opravili záplatou ze štěpu srdeční tkáně.
Drobná ryba dánio pruhované (Danio rerio) a několik druhů obojživelníků zvládnout to, co člověk ani další savci neumí. Dokážou nahradit srdeční buňky novými. U člověka zůstává po infarktu zjizvená srdeční tkáň, která činnost srdce obvykle zhoršuje. To je také důvod, proč kardiologové sní o nahrazení takto zjizvené tkáně novým svalem. Dosavadní experimenty s pokusy opravit poškozená srdeční sval za použití lidských kmenových buněk však skočily neúspěchem, protože tyto buňky často nepřežijí, když jsou implantované do těla.
Mezinárodnímu týmu vědců z Německa, Norska, Skotska a USA pod vedením Thomase Eschenhagena z Institut für Experimentelle Pharmakologie und Toxikologie a Universitätsklinikum Hamburg-Eppendorf se podařilo pomocí štěpů uměle vytvořené lidské srdeční svalové tkáně opravit selhávající srdce u morčat.
Vědci zkombinovali buňky srdečního svalu s endoteliálními buňkami, které tvoří výstelku všech cév v našem organismu a tvoří tak rozhraní mezi cévní stěnou a samotnou krví. Oba typy buněk výzkumníci vypěstovali z tzv. indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC). To jsou kmenové buňky, které byly přeprogramovány ze zcela obyčejných buněk dospělého jedince, a mohou být použity k vypěstování libovolného druhu buněk.
Během 28 dní, které následovaly po operaci, se záplaty srdečního svalu nejen integrovaly do poškozeného srdečního svalu, ale štěpy také obsahovaly nové krevní cévy a nový srdeční sval. Se srdečními štěpy se schopnost srdcí morčat pumpovat krev zlepšila v průměru o 31 procent ve srovnání se stavem před implantací.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017
Současná velryba

Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

21. století17.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o