Věda

Jeden mozek by pojal celý internet

Jeden mozek by pojal celý internet

Lidský mozek je tím nejdokonalejším počítačem, který známe. Nová studie, kterou provedli vědci ze Salk Institute v La Jolla v Kalifornii, však také ukázala, že by byl schopný pojmout celý internet. Jeho kapacita je 1 petabyte (kvadrilion bajtů) informací, což je desetkrát více, než se dosud předpokládalo.

Výzkumníci zjistili, že na rozdíl od konvenčních počítačů, které ukládají informace v jedničkách a nulách, mozková buňka využívá 26 způsobů, jak kódovat svůj kousek informace. Jejich práce poskytuje odpovědi na otázky, jak dokáže být mozek tak energeticky efektivní. Pouze s malým množstvím energie je schopný extrémního výpočetního výkonu.

„Jedná se o skutečnou bombu v oblasti neurověd. Naše nové měření kapacity paměti mozku zvýšilo konzervativní odhady o faktor 10,“ řekl Terry Sejnowski, biolog v Salk Institute, který se podílel na výzkumu.

Vědci se ve svém výzkumu zaměřili na hipokampus, který je součástí velkého mozku a nachází se ve střední části spánkového laloku. Jedná se o oblast mozku, která zpracovává informace z mozkové kůry a limbického systému, a která hraje klíčovou roli při učení, krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci.

Použili krysí hypokampus

Při svém výzkumu vědci použily hipokampus krysy. Ten sice není identický s lidským mozkem. Základní anatomické rysy a funkce synapsí jsou však u všech savců podobné. Při zkoumání synapsí udělali klíčový objev. Synapse se mohou lišit v krocích, které jsou menší než osm procent, což naznačuje, že může existovat 26 kategorií velikostí synapsí. Právě nečekaná komplexnost v kategoriích synapsí znamená, že potencionální kapacita paměti mozku je mnohem větší než se myslelo.

Do každé synapse je podle jejich zjištění možné uložit v průměru asi 4,7 bitů informací. To nám při přepočítání krysího mozku na velikost lidského mozku dává kapacitu kolem jednoho petabajtu.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o