Věda

Jeden mozek by pojal celý internet

Jeden mozek by pojal celý internet

Lidský mozek je tím nejdokonalejším počítačem, který známe. Nová studie, kterou provedli vědci ze Salk Institute v La Jolla v Kalifornii, však také ukázala, že by byl schopný pojmout celý internet. Jeho kapacita je 1 petabyte (kvadrilion bajtů) informací, což je desetkrát více, než se dosud předpokládalo.

Výzkumníci zjistili, že na rozdíl od konvenčních počítačů, které ukládají informace v jedničkách a nulách, mozková buňka využívá 26 způsobů, jak kódovat svůj kousek informace. Jejich práce poskytuje odpovědi na otázky, jak dokáže být mozek tak energeticky efektivní. Pouze s malým množstvím energie je schopný extrémního výpočetního výkonu.

„Jedná se o skutečnou bombu v oblasti neurověd. Naše nové měření kapacity paměti mozku zvýšilo konzervativní odhady o faktor 10,“ řekl Terry Sejnowski, biolog v Salk Institute, který se podílel na výzkumu.

Vědci se ve svém výzkumu zaměřili na hipokampus, který je součástí velkého mozku a nachází se ve střední části spánkového laloku. Jedná se o oblast mozku, která zpracovává informace z mozkové kůry a limbického systému, a která hraje klíčovou roli při učení, krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci.

Použili krysí hypokampus

Při svém výzkumu vědci použily hipokampus krysy. Ten sice není identický s lidským mozkem. Základní anatomické rysy a funkce synapsí jsou však u všech savců podobné. Při zkoumání synapsí udělali klíčový objev. Synapse se mohou lišit v krocích, které jsou menší než osm procent, což naznačuje, že může existovat 26 kategorií velikostí synapsí. Právě nečekaná komplexnost v kategoriích synapsí znamená, že potencionální kapacita paměti mozku je mnohem větší než se myslelo.

Do každé synapse je podle jejich zjištění možné uložit v průměru asi 4,7 bitů informací. To nám při přepočítání krysího mozku na velikost lidského mozku dává kapacitu kolem jednoho petabajtu.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Voda dokáže ochránit molekuly!

Věda20.10.2017

Myší pištění se podobá tryskovému motoru!

Věda17.10.2017

Proč rejsek nedostal Nobelovu cenu?

Věda13.10.2017

Alchymie jako cesta do neznáma

Věda10.10.2017

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda6.10.2017

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda3.10.2017

Křížem krážem vulkanickým středohořím

Věda29.9.2017

Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Věda26.9.2017

Tajemství parního stroje: krok k průmyslové revoluci

Věda22.9.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o