Věda

Kam putují kontinenty?

Kam putují kontinenty?

Zem pod našima nohama je neustále v pohybu. Desky, do kterých je zemská kůra rozlámaná, se vůči sobě pohybují rychlostí až 10 centimetrů za rok. Posun sice nepatrný, následky však nikoliv. Proces způsobuje zemětřesení i sopečnou činnost. Dává ale také vzniknout pohořím a hlubokomořským příkopům.

Podoba planety Země se v důsledku vzájemného pohybu tektonických desek neustále proměňuje. Kontinenty vznikaly i zanikaly, případně se spojovaly v superkontinenty. Ten nejznámější, Pangea, se začal rozpadat zhruba před 200 miliony let.

Podle vědců existuje celkem sedm velkých desek a několik desek menších. Mají rozdílné složení, liší se i jejich topografie (povrch). Některé jsou celé pod oceány, jiné na sobě nesou kontinenty. Každá z nich putuje po vnějším zemském plášti nejenom jinou rychlostí, ale i jiným směrem. Tektonické desky se rozestupují i srážejí, v jiných místech podsouvá dokonce jedna pod druhou.

Například Australská deska, jež má rozlohu 47 milionů kilometrů čtverečních, se pohybuje severním směrem rychlostí kolem 7 centimetrů za rok. Celý australský kontinent se v důsledku toho posunul od roku 1994 zhruba o 1,5 metru.

Navzdory tomu GPS souřadnice zůstávají neměnné. Proměnlivé je to, co se na nich konkrétně nachází. Navigační systémy jsou schopné fungovat i s jistou odchylkou, pokud je však posun příliš velký, je třeba aktualizovat mapový podklad. Problém může nastat při snaze o přesné zaměření pozemku.

Mezi vědci dochází ke sporu, zda se rychlost deskové tektoniky zrychluje nebo zpomaluje.

Podle výsledků studie týmu Martina Van Kranendonka z University of New South Wales v Sydney dochází v období posledních 1,2 miliardy let ke zpomalení deskové tektoniky, tedy rychlosti pohybu jednotlivých desek. Australští vědci analyzovali přes 3200 vzorků hornin z celého světa.

Naproti tomu geofyzik Kent Condie z New Mexico Institute of Mining and Technology ve městě Socorro sledoval se svými kolegy tvorbu nových pohoří. Následně pak změřili magnetismus ve vyvřelých horninách. Cílem bylo zjistit, v jakých zeměpisných šířkách vznikly. Když data zkombinovali, vyšlo jim, že se tektonika naopak zrychluje.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Voda dokáže ochránit molekuly!

Věda20.10.2017

Myší pištění se podobá tryskovému motoru!

Věda17.10.2017

Proč rejsek nedostal Nobelovu cenu?

Věda13.10.2017

Alchymie jako cesta do neznáma

Věda10.10.2017

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda6.10.2017

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda3.10.2017

Křížem krážem vulkanickým středohořím

Věda29.9.2017

Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Věda26.9.2017

Tajemství parního stroje: krok k průmyslové revoluci

Věda22.9.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o