Věda

Kdo si pochutnává na krvi?

Kdo si pochutnává na krvi?

Upíři nejsou jen filmovou fikcí, v přírodě existuje řada živočichů, pro které je cizí krev k životu nezbytná. Kromě dobře známých komárů a klíšťat se v přírodě můžeme setkat například s upířími pavouky nebo dokonce krvelačnými ptáky. Extrémně zákeřní jsou pak zákeřnicovití brouci.

Jedním z nejzajímavějších živočišných „upírů“ je druh pěnkavy, která se vyskytuje na souostroví Galapág. Ta díky svému zdroji potravy dostala přezdívku „upíří pěnkava“. Je totiž jediným ptákem na světě živícím se krví. Krev vysává velkým mořským ptákům, především terejům (Sula). Svým ostrým zobákem je pěnkava klovne a pochutnává si na čerstvé krvi vytékající z jejich ran. Oběti počínání „upírů“ klidně snáší, což vedlo biology k závěru, že se toto chování vyvinulo z původního vybírání parazitů z peří mořských ptáků. Jednoho dne možná pěnkava svým zobákem přitlačila víc, než bylo nutné a objevilo se něco nového a dobrého. Krev je pro pěnkavy vedle hmyzu a semen důležitým zpestřením jídelníčku a zdrojem proteinu.

Upíři se nevyskytují pouze na souši. Unikátním příkladem mořského živočicha, který si pochutnává na krvi, je středně velký mořský plž označovaný jako torpédový šnek. Jedná se o jeden z 200 známých druhů mořských plžů z rodiny Cancellariidae, kterého můžete potkat ve východní části Tichého oceánu.

Nebezpečí pro člověka

Vandélie, nebo též kandiru, je drobný sladkovodní sumeček. Ten na délku dorůstá pouze šesti centimetrů. Rybka cizopasí v žaberní dutině velkých druhů ryb. Vandélie zde svými ostrými zuby prokousne velkou žaberní artérii a pije krev, která je pod tlakem vystřikovaná z tepny. Při hledání žaberní dutiny se vandélie orientuje podle proudu vody, který vychází se skřelí, chránících žábry před poškozením. Žábry velkých ryb ale nejsou jediným cílem upířích ryb. Vandélie se instinktivně snaží zavrtat všude, odkud vychází proud tekutiny. Snadno tak zamění rybí skřele za lidskou močovou trubici a nezáleží na tom, zda se jedná o muže nebo o ženu. V trubici se ryba vzpříčí tvrdými ploutevními paprsky a často zahyne, protože se už nedostane ven. Uhynulé zvíře pak způsobuje těžké záněty. Pokud se pacient nedostane včas do nemocnice, kde je mrtvá rybka chirurgicky odstraněna, může zemřít na otravu krve. Jako obranu před vandélií používají proto místní indiáni při vstupu do vody primitivní ochranné pomůcky, například kokosové skořápky nebo podvázání předkožky.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Proč rejsek nedostal Nobelovu cenu?

Věda13.10.2017

Alchymie jako cesta do neznáma

Věda10.10.2017

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda6.10.2017

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda3.10.2017

Křížem krážem vulkanickým středohořím

Věda29.9.2017

Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Věda26.9.2017

Tajemství parního stroje: krok k průmyslové revoluci

Věda22.9.2017

Kdy začal člověk nadávat?

Věda19.9.2017

Kdy je únava už opravdu problém?

Věda15.9.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o