Historie

Kozu si Livingstone už koupit nestihl

Kozu si Livingstone už koupit nestihl

V africké vesnici Ujiji se setkají dva bílí muži. Pohlédnou na sebe. „Doktor Livingstone, nemýlím-li se?“ zeptá se ten menší z nich. Druhý s lehkým úsměvem na rtech opáčí: „Ano, to jsem já.“

Žádná zpráva, žádný dopis. „Co když je mrtev?“ strachují se mnozí o život skotského lékaře, misionáře a cestovatele Davida Livingstona (1813–1873), který zkoumá doposud neprobádané kouty Afriky. Vedení amerického deníku New York Herald se proto roku 1869 rozhodne k ráznému kroku – vyšle záchrannou výpravu z vlastních řad, zjistí pravdu o populárním cestovateli a zvýší si tím náklad. Na dlouhou cestu se tak v říjnu příštího roku vydá expedice v čele s britským zpravodajem Henrym Mortonem Stanleym (1841–1904).

Potrava pro krokodýly

Není to rozhodně jednoduchá cesta. Kvůli silným dešťům jsou rozvodněny řeky a Stanleyho i jeho muže sužuje vyčerpání a nemoci. Stanley jednou s hrůzou pozoruje, jak krokodýl stáhne pod vodu jednoho z posledních mezků, které výprava ještě má. A o něco málo později se i on málem stane kořistí těchto plazů. Přesto stále postupuje vpřed…

Jeden z Livingstonových sluhů přiběhne 10. listopadu 1871 do jeho domu a šokovaně ve svahilštině volá: „Přichází bílý muž!“ Po nekonečných měsících hledání může Stanley konečně pohlédnout Livingstonovi, v té době ikoně viktoriánské Británie, do znavených očí. K návratu zpět do Evropy ho ale přesvědčit nedokáže.

Únavy si nevšímá

Navzdory nemoci a ubývající životní síle je Livingstone odhodlaný dodržet to, co si předsevzal – poznávat krásy Afriky a léčit těla i duše jejích obyvatel. Vyčerpání a nemoc si ale brzy vyberou svou daň. Roztřesenou rukou si Livingstone 27. dubna 1873 naposledy napíše do svého deníku: „Zcela vysílen, zůstávám, abych se občerstvil, nechám koupit kozu pro mléko. Jsme na břehu Mobilama.“ Ve vesnici Čitambo (v dnešní Zambii) však v první květnový den roku 1873 Livingstone umírá. Jeho srdce a vnitřnosti pohřbí domorodci pod stromem blízko místa, kde vydechl naposledy. Tělo pak čeká předlouhá cesta – putuje až do Londýna, kde je uloženo k odpočinku na čestné místo ve Westminsterském opatství.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Bitva u Jutska nemá jasného vítěze.

Bitva u Jutska: Britské loďstvo se do pasti nechytilo

History Revue24.5.2017
První mikroskopy vypadají spíše jako dalekohled.

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

Akta History revue19.5.2017
Kateřina Veliká není známá pouze jako nesmírně schopná vladařka, ale proslula také jako žena, která byla na svoji dobu poměrně sexuálně náruživá a měla velké množství milenců.

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O … ruské carevně Kateřině Veliké

History Revue17.5.2017
2

3 nejděsivější žaláře všech dob

Akta History revue12.5.2017
Picassa osud Guernicy šokuje. Výsledkem je obraz skoro osm metrů široký a tři a půl metru vysoký.

Picasso na obraze pomstil válečná zvěrstva

History Revue10.5.2017
Nynější palác je jen zlomkem toho, co k němu kdysi patřilo. U obří stavby, která se táhla mezi dvěma římskými pahorky, stála také rozsáhlá vodní nádrž, napodobeniny města i venkova a dokonce i umělý les.

Skvostný Neronův palác znovu ožije!

Akta History revue5.5.2017
Exotická tanečnice se stýkala s mnoha vlivnými muži.

Doplatila Mata Hari na svou hamižnost?

History Revue3.5.2017
Když v domě zemře kočka, truchlí všichni jeho obyvatelé.

Egypťané si kvůli kočkám holí obočí

Akta History revue28.4.2017
Braniborskou bránu dal jako symbol míru postavit Fridrich Vilém II.

Braniborská brána: Průchod prostým lidem zakázán!

History Revue26.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o