Věda

Leží budoucnost v inteligentních domech?

Leží budoucnost v inteligentních domech?

Jediným dotekem se spustí plátno, zapne projektor, zatáhnou se žaluzie a začne hrát film. Nejde o popis scény ze sci-fi filmu. Takové ale i mnohé další schopnosti dnes už mají domácnosti, označované jako inteligentní.

Digitální domácnost, chytrý nebo inteligentní dům, to jsou synonyma pro nejmodernější způsob bydlení. Těmito názvy se označují domy, které skrze vyspělé technologie zajišťují komfort a zároveň šetří náklady na energie a s nimi i životní prostředí.
Koncept inteligentních domů pochází z USA. Myšlenka se ale postupně začala šířit i do Evropy, kde je dnes kolem 40% nových domů stavěno tak, aby byly připraveny na digitální systémy.
Do České republiky se první podobně vyspělé domácnosti dostaly až v prvním desetiletí 21. století. Na rozdíl od zbytku Evropy se zde nových domů s potenciálem stát se „chytrými“ staví pouze kolem 2%. V blízké budoucnosti se ale očekává rostoucí zájem o tyto moderní stavby. Už dnes se částečně podařilo srazit pořizovací náklady tak, aby byl inteligentní dům dostupný i běžným uživatelům. Cena digitálního systému se pohybuje kolem půl až jednoho milionu korun.

Místo mozku počítač

I když jsou náklady na inteligentní dům stále asi o 30% větší než u klasické domácnosti, zájem o tyto stavby pomalu ale jistě roste.
Mozkem celé stavby je centrální řídicí systém, který ovládá vytápění, ventilaci, klimatizaci, ohřev vody, zabezpečení, osvětlení i internetovou síť. Propojení všech technologických prvků umožňuje ovládat celý dům pomocí chytrého zařízení, tabletu či mobilního telefonu. Nastavit alarm, vypnout zásuvky a nastavit teplotu je tak možné kdykoliv a odkudkoliv. Některé funkce lze navíc také ovládat pomocí hlasu, nebo jednoduše pohybem ruky.
Díky moderním technologiím jsou domy energeticky efektivní. Celá budova je totiž protkána sítí čidel, které jsou schopné reagovat jak na vnější, tak na vnitřní podmínky. Na základě počasí dům samostatně dokáže nastavit topení nebo klimatizaci. Vyhodnocováním denního světla zase dokáže rozsvěcet a zhasínat, když je potřeba. Čidla navíc rozeznají, když člověk na delší dobu odejde z místnosti a sama zhasnou. Energetické úspory jsou tak velice výrazné.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o