Věda

Mikrobi možná pomohou určit čas úmrtí

Mikrobi možná pomohou určit čas úmrtí

Mikrobi mohou kromě nalezení pachatele posloužit vyšetřovatelům i jinak. A sice přesnějším určením času smrti.

Neexistuje jednoznačná odpověď, jak se to má s životem po smrti. A nejspíše nikdy existovat nebude. Mikrobiologové však mají jasno. Smrtí život nekončí, alespoň ne pro miliardy mikroorganismů, které na nacházejí v útrobách i vně lidského těla. Procesy, které se začnou odehrávat pár okamžiků po tom, co se nadobro zastaví tlukot srdce a buňky přestanou být zásobovány kyslíkem, aktivují skupiny některých mikrobů a ty začnou do té doby celistvý organismus rozkládat.

Jedním z vědců, který se využitím potenciálu mikroorganismů pro odhad času smrti zabývá, je Jeffery Tomberlin z Texas A&M University. „Žijící člověk je ekosystém, který je udržován v rovnováze imunitním systémem. Když však dotyčný zemře, vypukne v těle naprostá anarchie,“ říká vědec. „Již několik sekund po smrti se mikrobiální komunity začínají měnit. Právě to by mohlo být významné hledisko pro určení času smrti,“ dodává vzápětí.
Tomberlin srovnává tento postup s prací forenzních entomologů. Komunity mikrobů podle něj mohou poskytnout přesnější údaje. Zkoumání vývoje hmyzu v mrtvém těle má totiž své nevýhody. Zástupci hmyzu, přivábení chemií mrtvého těla, do něj nakladou vajíčka, z nichž se po určité době vylíhnou larvy. „Podle vývojového stádia lze stanovit, jak dlouho hmyzí kolonizace mrtvoly probíhá. Takový údaj nám však neříká nic o přesném času smrti. V závislosti na podmínkách může být tato kolonizace odstartována i několik dní po smrti,“ vysvětluje Tomberlin nedostatky forenzní entomologie a dodává: „Zatímco mikrobi jsou v nás neustále, hmyzí vajíčka se do nás musí nejprve dostat.“

Vědci z Tomberlinova týmu dělají výtěry zesnulým a snaží se identifikovat různé druhy mikrobů v různém stádiu rozkladu těla. Věří, že tímto způsobem budou schopni určit čas úmrtí s přesností několika hodin.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Myší pištění se podobá tryskovému motoru!

Věda17.10.2017

Proč rejsek nedostal Nobelovu cenu?

Věda13.10.2017

Alchymie jako cesta do neznáma

Věda10.10.2017

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda6.10.2017

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda3.10.2017

Křížem krážem vulkanickým středohořím

Věda29.9.2017

Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Věda26.9.2017

Tajemství parního stroje: krok k průmyslové revoluci

Věda22.9.2017

Kdy začal člověk nadávat?

Věda19.9.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o