Věda

Mikrobi možná pomohou určit čas úmrtí

Mikrobi možná pomohou určit čas úmrtí

Mikrobi mohou kromě nalezení pachatele posloužit vyšetřovatelům i jinak. A sice přesnějším určením času smrti.

Neexistuje jednoznačná odpověď, jak se to má s životem po smrti. A nejspíše nikdy existovat nebude. Mikrobiologové však mají jasno. Smrtí život nekončí, alespoň ne pro miliardy mikroorganismů, které na nacházejí v útrobách i vně lidského těla. Procesy, které se začnou odehrávat pár okamžiků po tom, co se nadobro zastaví tlukot srdce a buňky přestanou být zásobovány kyslíkem, aktivují skupiny některých mikrobů a ty začnou do té doby celistvý organismus rozkládat.

Jedním z vědců, který se využitím potenciálu mikroorganismů pro odhad času smrti zabývá, je Jeffery Tomberlin z Texas A&M University. „Žijící člověk je ekosystém, který je udržován v rovnováze imunitním systémem. Když však dotyčný zemře, vypukne v těle naprostá anarchie,“ říká vědec. „Již několik sekund po smrti se mikrobiální komunity začínají měnit. Právě to by mohlo být významné hledisko pro určení času smrti,“ dodává vzápětí.
Tomberlin srovnává tento postup s prací forenzních entomologů. Komunity mikrobů podle něj mohou poskytnout přesnější údaje. Zkoumání vývoje hmyzu v mrtvém těle má totiž své nevýhody. Zástupci hmyzu, přivábení chemií mrtvého těla, do něj nakladou vajíčka, z nichž se po určité době vylíhnou larvy. „Podle vývojového stádia lze stanovit, jak dlouho hmyzí kolonizace mrtvoly probíhá. Takový údaj nám však neříká nic o přesném času smrti. V závislosti na podmínkách může být tato kolonizace odstartována i několik dní po smrti,“ vysvětluje Tomberlin nedostatky forenzní entomologie a dodává: „Zatímco mikrobi jsou v nás neustále, hmyzí vajíčka se do nás musí nejprve dostat.“

Vědci z Tomberlinova týmu dělají výtěry zesnulým a snaží se identifikovat různé druhy mikrobů v různém stádiu rozkladu těla. Věří, že tímto způsobem budou schopni určit čas úmrtí s přesností několika hodin.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o