Věda

Mikrobi možná pomohou určit čas úmrtí

Mikrobi možná pomohou určit čas úmrtí

Mikrobi mohou kromě nalezení pachatele posloužit vyšetřovatelům i jinak. A sice přesnějším určením času smrti.

Neexistuje jednoznačná odpověď, jak se to má s životem po smrti. A nejspíše nikdy existovat nebude. Mikrobiologové však mají jasno. Smrtí život nekončí, alespoň ne pro miliardy mikroorganismů, které na nacházejí v útrobách i vně lidského těla. Procesy, které se začnou odehrávat pár okamžiků po tom, co se nadobro zastaví tlukot srdce a buňky přestanou být zásobovány kyslíkem, aktivují skupiny některých mikrobů a ty začnou do té doby celistvý organismus rozkládat.

Jedním z vědců, který se využitím potenciálu mikroorganismů pro odhad času smrti zabývá, je Jeffery Tomberlin z Texas A&M University. „Žijící člověk je ekosystém, který je udržován v rovnováze imunitním systémem. Když však dotyčný zemře, vypukne v těle naprostá anarchie,“ říká vědec. „Již několik sekund po smrti se mikrobiální komunity začínají měnit. Právě to by mohlo být významné hledisko pro určení času smrti,“ dodává vzápětí.
Tomberlin srovnává tento postup s prací forenzních entomologů. Komunity mikrobů podle něj mohou poskytnout přesnější údaje. Zkoumání vývoje hmyzu v mrtvém těle má totiž své nevýhody. Zástupci hmyzu, přivábení chemií mrtvého těla, do něj nakladou vajíčka, z nichž se po určité době vylíhnou larvy. „Podle vývojového stádia lze stanovit, jak dlouho hmyzí kolonizace mrtvoly probíhá. Takový údaj nám však neříká nic o přesném času smrti. V závislosti na podmínkách může být tato kolonizace odstartována i několik dní po smrti,“ vysvětluje Tomberlin nedostatky forenzní entomologie a dodává: „Zatímco mikrobi jsou v nás neustále, hmyzí vajíčka se do nás musí nejprve dostat.“

Vědci z Tomberlinova týmu dělají výtěry zesnulým a snaží se identifikovat různé druhy mikrobů v různém stádiu rozkladu těla. Věří, že tímto způsobem budou schopni určit čas úmrtí s přesností několika hodin.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Příroda Skalnatých hor

Skalnaté hory: pýcha Severní Ameriky

Věda22.8.2017
Rekonstrukce, jak by měl vypadat piltdownský člověk.

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda18.8.2017
Nejstarší nález ostatků domestikované kočky pochází z Kypru a je starý 9500 let.

Jak si lidé ochočili kočky?

Věda15.8.2017
Krev je tekutá tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky).

Čekání na dárce kostní dřeně

Věda11.8.2017
Příprava vzorků

Práce patologa není čistě jenom pitvání

Věda8.8.2017
Stejně jako u jiných operačních systémů je i usmartphonů k dispozici velké množství aplikací

Chytré telefony mění naše mozky!

Věda4.8.2017
SOHO a Slunce

Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Věda1.8.2017
Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

Věda28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

Věda25.7.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o