Věda

Mikrobi možná pomohou určit čas úmrtí

Mikrobi možná pomohou určit čas úmrtí

Mikrobi mohou kromě nalezení pachatele posloužit vyšetřovatelům i jinak. A sice přesnějším určením času smrti.

Neexistuje jednoznačná odpověď, jak se to má s životem po smrti. A nejspíše nikdy existovat nebude. Mikrobiologové však mají jasno. Smrtí život nekončí, alespoň ne pro miliardy mikroorganismů, které na nacházejí v útrobách i vně lidského těla. Procesy, které se začnou odehrávat pár okamžiků po tom, co se nadobro zastaví tlukot srdce a buňky přestanou být zásobovány kyslíkem, aktivují skupiny některých mikrobů a ty začnou do té doby celistvý organismus rozkládat.

Jedním z vědců, který se využitím potenciálu mikroorganismů pro odhad času smrti zabývá, je Jeffery Tomberlin z Texas A&M University. „Žijící člověk je ekosystém, který je udržován v rovnováze imunitním systémem. Když však dotyčný zemře, vypukne v těle naprostá anarchie,“ říká vědec. „Již několik sekund po smrti se mikrobiální komunity začínají měnit. Právě to by mohlo být významné hledisko pro určení času smrti,“ dodává vzápětí.
Tomberlin srovnává tento postup s prací forenzních entomologů. Komunity mikrobů podle něj mohou poskytnout přesnější údaje. Zkoumání vývoje hmyzu v mrtvém těle má totiž své nevýhody. Zástupci hmyzu, přivábení chemií mrtvého těla, do něj nakladou vajíčka, z nichž se po určité době vylíhnou larvy. „Podle vývojového stádia lze stanovit, jak dlouho hmyzí kolonizace mrtvoly probíhá. Takový údaj nám však neříká nic o přesném času smrti. V závislosti na podmínkách může být tato kolonizace odstartována i několik dní po smrti,“ vysvětluje Tomberlin nedostatky forenzní entomologie a dodává: „Zatímco mikrobi jsou v nás neustále, hmyzí vajíčka se do nás musí nejprve dostat.“

Vědci z Tomberlinova týmu dělají výtěry zesnulým a snaží se identifikovat různé druhy mikrobů v různém stádiu rozkladu těla. Věří, že tímto způsobem budou schopni určit čas úmrtí s přesností několika hodin.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017
Současná velryba

Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

21. století17.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o