Věda

Nalezena ztracená pasáž nejstaršího příběhu světa

Nalezena ztracená pasáž nejstaršího příběhu světa

Irácké muzeum ohlásilo úžasný objev! Byla nalezena část Eposu o Gilgamešovi, která se až dosud považovala za nenávratně ztracenou. Nález rozšiřuje jedno z prvních velkých literárních děl o 20 řádků, které dokreslují, co jsme si dosud museli jen domýšlet.

Muzeum v Sulajmánii získalo hliněnou destičku posetou klínovým písmem naprostou náhodou, když ji v roce 2011 odkoupilo od pašeráka. Vykradači hrobek a chrámů během války v Iráku vydrancovali mnoho historických míst a do jejich rukou se dostala celá řada předmětů nevyčíslitelné hodnoty. Aby nadobro nezmizely, rozhodla se je muzea vykupovat, a to aniž by se ptala na jméno, nebo odkud předměty pocházejí.

Překupníkem nabízená kolekce sestávala z 80 až 90 destiček různých tvarů a velikostí. Některé byly neporušené, jiné roztříštěné. Všechny pak vesměs pokryté zatvrdlým bahnem. Jedna destička vyčnívala nade všemi.

Když ji vědci opatrně očistili, zjistili, že skládá ze tří částí, které někdo před drahnou dobou spojil dohromady. K identifikaci nálezu přispěl profesor Farouk Al-Rawi z katedry jazyků a kultur Blízkého a Středního východu na Vysoké škole orientálních a afrických studií v Londýně. S rozluštěním klínového písma mu pomohl kolega Andrew George. K překladu obsahu hliněné destičky jim stačilo pět dní.

Dvojice profesorů se domnívá, že byl text vytvořen v období Novobabylonské říše (626 – 539 před n. l.). Historikové z muzea v Sulajmánii mu však přisuzují starší původ. Podle nich se datuje už do starobabylonského období, které skončilo v 16. století před n. l.

Doba a místo nálezu zůstávají obestřeny tajemstvím, ne tak obsah. Příběh ze staré Mezopotámie pojednávající o sumerském králi Gilgamešovi je zachycen zhruba ve 3000 verších na dvanácti tabulkách. Dílo se však do dnešních dnů nezachovalo kompletní, vědci jej postupně rekonstruují.

Nově objevených 20 veršů pomohlo zaplnit prázdná místa na páté tabulce, která pojednává o tom, jak se král Gilgameš a jeho přítel Enkidu vydají do cedrového lesa a zabijí jeho strážce – obra Chumbabu.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o