Věda

Nalezena ztracená pasáž nejstaršího příběhu světa

Nalezena ztracená pasáž nejstaršího příběhu světa

Irácké muzeum ohlásilo úžasný objev! Byla nalezena část Eposu o Gilgamešovi, která se až dosud považovala za nenávratně ztracenou. Nález rozšiřuje jedno z prvních velkých literárních děl o 20 řádků, které dokreslují, co jsme si dosud museli jen domýšlet.

Muzeum v Sulajmánii získalo hliněnou destičku posetou klínovým písmem naprostou náhodou, když ji v roce 2011 odkoupilo od pašeráka. Vykradači hrobek a chrámů během války v Iráku vydrancovali mnoho historických míst a do jejich rukou se dostala celá řada předmětů nevyčíslitelné hodnoty. Aby nadobro nezmizely, rozhodla se je muzea vykupovat, a to aniž by se ptala na jméno, nebo odkud předměty pocházejí.

Překupníkem nabízená kolekce sestávala z 80 až 90 destiček různých tvarů a velikostí. Některé byly neporušené, jiné roztříštěné. Všechny pak vesměs pokryté zatvrdlým bahnem. Jedna destička vyčnívala nade všemi.

Když ji vědci opatrně očistili, zjistili, že skládá ze tří částí, které někdo před drahnou dobou spojil dohromady. K identifikaci nálezu přispěl profesor Farouk Al-Rawi z katedry jazyků a kultur Blízkého a Středního východu na Vysoké škole orientálních a afrických studií v Londýně. S rozluštěním klínového písma mu pomohl kolega Andrew George. K překladu obsahu hliněné destičky jim stačilo pět dní.

Dvojice profesorů se domnívá, že byl text vytvořen v období Novobabylonské říše (626 – 539 před n. l.). Historikové z muzea v Sulajmánii mu však přisuzují starší původ. Podle nich se datuje už do starobabylonského období, které skončilo v 16. století před n. l.

Doba a místo nálezu zůstávají obestřeny tajemstvím, ne tak obsah. Příběh ze staré Mezopotámie pojednávající o sumerském králi Gilgamešovi je zachycen zhruba ve 3000 verších na dvanácti tabulkách. Dílo se však do dnešních dnů nezachovalo kompletní, vědci jej postupně rekonstruují.

Nově objevených 20 veršů pomohlo zaplnit prázdná místa na páté tabulce, která pojednává o tom, jak se král Gilgameš a jeho přítel Enkidu vydají do cedrového lesa a zabijí jeho strážce – obra Chumbabu.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o