Věda

Není spánek jako spánek

Není spánek jako spánek

Na mnohé z nás doléhá s příchodem chladných zimních měsíců únava. Kdekdo si pohrává s myšlenkou celé toto období prospat. Jenže na rozdíl od velkého počtu druhů zvířat nejsou naše těla k dlouhému zimnímu spánku uzpůsobena.

Ve stavu strnulosti přečkávají nepříznivou část roku živočichové od zástupců hmyzu přes obojživelníky až po savce, některé druhy primátů nevyjímaje. Při hibernaci dojde k přepnutí organismu do jakéhosi úsporného režimu. Celý proces ustrnutí může trvat i několik hodin. Všechny tělesné funkce postupně klesají. Dýchání, tělesná teplota, metabolismus i srdeční frekvence, to vše dosáhne minimálních možných hodnot. Minimálně možných k tomu, aby se spáč dokázal ve vhodný okamžik ze zimního spánku opět probudit.
Kupříkladu svišti horští (Marmota marmota), vyskytující se mj. v Alpách, Karpatech či Tatrách, se na zimu připravují už od sklonku léta. Své podzemní nory vycpávají trávou a senem, aby v nich s úderem zimy schouleni jeden vedle druhého upadli do zimního spánku – hibernovali.

Jejich tepová frekvence se sníží na 5 úderů za minutu, počet nádechů na 1 až 3 za minutu. Tělesná teplota téměř kopíruje teplotu okolního vzduchu. Pokud by hrozilo, že klesne pod nulu, zvýší se tepová frekvence i počet nádechů. Když jaro dlouho nepřichází, může se stát, že někteří, zejména pak mladší jedinci, kteří si nestihli vytvořit dostatečné zásoby, zemřou hlady.
Není bez zajímavosti, že s hibernujícími zvířaty se setkáváme častěji na severní polokouli. Na jižní je totiž větší část zemské plochy blíže k rovníku, což s sebou přináší mírnější zimy. Avšak i například na území Afriky žijí živočichové, kteří dokáží spát po dlouhé týdny či měsíce. Nejde už o zimní spánek jako takový, režim hibernace se neomezuje pouze na chladné měsíce. Příkladem může být ježek jihoafrický (Atelerix frontalis) vyskytující se v Angole a Zimbabwe nebo primáti z čeledi makiovitých (Cheirogaleidae), žijící pouze na Madagaskaru.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o