Věda

Není spánek jako spánek

Není spánek jako spánek

Na mnohé z nás doléhá s příchodem chladných zimních měsíců únava. Kdekdo si pohrává s myšlenkou celé toto období prospat. Jenže na rozdíl od velkého počtu druhů zvířat nejsou naše těla k dlouhému zimnímu spánku uzpůsobena.

Ve stavu strnulosti přečkávají nepříznivou část roku živočichové od zástupců hmyzu přes obojživelníky až po savce, některé druhy primátů nevyjímaje. Při hibernaci dojde k přepnutí organismu do jakéhosi úsporného režimu. Celý proces ustrnutí může trvat i několik hodin. Všechny tělesné funkce postupně klesají. Dýchání, tělesná teplota, metabolismus i srdeční frekvence, to vše dosáhne minimálních možných hodnot. Minimálně možných k tomu, aby se spáč dokázal ve vhodný okamžik ze zimního spánku opět probudit.
Kupříkladu svišti horští (Marmota marmota), vyskytující se mj. v Alpách, Karpatech či Tatrách, se na zimu připravují už od sklonku léta. Své podzemní nory vycpávají trávou a senem, aby v nich s úderem zimy schouleni jeden vedle druhého upadli do zimního spánku – hibernovali.

Jejich tepová frekvence se sníží na 5 úderů za minutu, počet nádechů na 1 až 3 za minutu. Tělesná teplota téměř kopíruje teplotu okolního vzduchu. Pokud by hrozilo, že klesne pod nulu, zvýší se tepová frekvence i počet nádechů. Když jaro dlouho nepřichází, může se stát, že někteří, zejména pak mladší jedinci, kteří si nestihli vytvořit dostatečné zásoby, zemřou hlady.
Není bez zajímavosti, že s hibernujícími zvířaty se setkáváme častěji na severní polokouli. Na jižní je totiž větší část zemské plochy blíže k rovníku, což s sebou přináší mírnější zimy. Avšak i například na území Afriky žijí živočichové, kteří dokáží spát po dlouhé týdny či měsíce. Nejde už o zimní spánek jako takový, režim hibernace se neomezuje pouze na chladné měsíce. Příkladem může být ježek jihoafrický (Atelerix frontalis) vyskytující se v Angole a Zimbabwe nebo primáti z čeledi makiovitých (Cheirogaleidae), žijící pouze na Madagaskaru.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Rekonstrukce, jak by měl vypadat piltdownský člověk.

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda18.8.2017
Nejstarší nález ostatků domestikované kočky pochází z Kypru a je starý 9500 let.

Jak si lidé ochočili kočky?

Věda15.8.2017
Krev je tekutá tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky).

Čekání na dárce kostní dřeně

Věda11.8.2017
Příprava vzorků

Práce patologa není čistě jenom pitvání

Věda8.8.2017
Stejně jako u jiných operačních systémů je i usmartphonů k dispozici velké množství aplikací

Chytré telefony mění naše mozky!

Věda4.8.2017
SOHO a Slunce

Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Věda1.8.2017
Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

Věda28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

Věda25.7.2017
Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

Věda21.7.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o