Věda

Není spánek jako spánek

Není spánek jako spánek

Na mnohé z nás doléhá s příchodem chladných zimních měsíců únava. Kdekdo si pohrává s myšlenkou celé toto období prospat. Jenže na rozdíl od velkého počtu druhů zvířat nejsou naše těla k dlouhému zimnímu spánku uzpůsobena.

Ve stavu strnulosti přečkávají nepříznivou část roku živočichové od zástupců hmyzu přes obojživelníky až po savce, některé druhy primátů nevyjímaje. Při hibernaci dojde k přepnutí organismu do jakéhosi úsporného režimu. Celý proces ustrnutí může trvat i několik hodin. Všechny tělesné funkce postupně klesají. Dýchání, tělesná teplota, metabolismus i srdeční frekvence, to vše dosáhne minimálních možných hodnot. Minimálně možných k tomu, aby se spáč dokázal ve vhodný okamžik ze zimního spánku opět probudit.
Kupříkladu svišti horští (Marmota marmota), vyskytující se mj. v Alpách, Karpatech či Tatrách, se na zimu připravují už od sklonku léta. Své podzemní nory vycpávají trávou a senem, aby v nich s úderem zimy schouleni jeden vedle druhého upadli do zimního spánku – hibernovali.

Jejich tepová frekvence se sníží na 5 úderů za minutu, počet nádechů na 1 až 3 za minutu. Tělesná teplota téměř kopíruje teplotu okolního vzduchu. Pokud by hrozilo, že klesne pod nulu, zvýší se tepová frekvence i počet nádechů. Když jaro dlouho nepřichází, může se stát, že někteří, zejména pak mladší jedinci, kteří si nestihli vytvořit dostatečné zásoby, zemřou hlady.
Není bez zajímavosti, že s hibernujícími zvířaty se setkáváme častěji na severní polokouli. Na jižní je totiž větší část zemské plochy blíže k rovníku, což s sebou přináší mírnější zimy. Avšak i například na území Afriky žijí živočichové, kteří dokáží spát po dlouhé týdny či měsíce. Nejde už o zimní spánek jako takový, režim hibernace se neomezuje pouze na chladné měsíce. Příkladem může být ježek jihoafrický (Atelerix frontalis) vyskytující se v Angole a Zimbabwe nebo primáti z čeledi makiovitých (Cheirogaleidae), žijící pouze na Madagaskaru.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o