Věda

Novou kost vytiskne 3D tiskárna!

Novou kost vytiskne 3D tiskárna!

Metoda 3D tisku, kdy se tisknou na speciální tiskárně trojrozměrné předměty, zažívá nebývalý rozmach. Své uplatnění přitom nachází i v medicíně. Američtí vědci z Northwestern University v Illinois vyvinuli nový materiál nazvaný hyperelastická kost, ze kterého je možné tisknout části kostí.
Výzkum naznačuje, že by se hyperelastická kost mohla být průlomem v rekonstrukční chirurgii. Materiál může být implantován do těla jako lešení pro růst nové kosti nebo použit nahrazení ztracené kosti. Její využití vědci vidí při léčbě kostních defektů u dětí, náhradě kostí zničených rakovinou, ale stejně tak by mohla pomoci při léčbě zlomenin nebo poškození lebky.
Základem hyperelastické kosti je speciální inkoust, který je téměř kompletně složený z hydroxylapatitu, což je přirozená forma vápníku, která je hlavní neorganickou složkou lidských kostí a zubů, díky čemuž jí tělo rozpozná jako přirozený materiál a odpadají tak problémy s odmítnutím implantátu.
Hydroxyapatit se sice používá v rekonstrukční chirurgii již dnes. Jeho hlavní nevýhodou však je, že je příliš křehký. Vědci proto k němu přidali malé množství biodegradabilního polymeru polykaprolaktonu, který se v těle po čase sám rozloží, a zajišťuje flexibilitu materiálu. Poslední složkou je rozpouštědlo, které při tisku spojuje jednotlivé vrstvy k sobě, a přitom se odpaří.
Výsledná hyperelastická kost, kterou je možné vytisknout na běžné 3D tiskárně, je nejen velice pružná a při zmáčknutí se vrátí do původního tvaru, ale zároveň je vysoce porézní a savá, což má zásadní význam pro regeneraci kostní tkáně. Umožňuje to prorůstání cév do místa implantátu, což podporuje růst buněk a tkání. Bez žil a kapilár dopravující krev do cílového místa by okolní tkáň odumřela.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017
„Protože problémy zažívacího traktu předcházejí často ty  motorické o mnoho let, předpokládali jsme, že bakterie ve střevech mohou přispívat ke vzniku Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Mazmanian, co je k výzkumu vedlo.

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

21. století23.5.2017
V rámci workshopu na téma „Distribuované zdroje a úložiště energie“ představili odborníci nejenom řešení aktuálních otázek, ale také řešení pro blízkou budoucnost.

Jak vidí odborníci budoucnost získávání a skladování energie?

21. století19.5.2017
Zahajovací ceremoniál nezapřel, jaký režim v pořádající zemi vládl.

Moskevská olympiáda: Bojkot za invazi!

21. století16.5.2017
Podle posledních výzkumů je na Enceladu takové prostředí, které by umožňovalo vznik života.

Existuje ve sluneční soustavě náhradní útočiště?

21. století12.5.2017
Za útvary označované jako vílí kruhy může kombinace aktivity společenského hmyzu a rostlin.

Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna

21. století9.5.2017
V době ledové mamuti obývali severní, střední i západní Evropu a vyskytovali se i v Severní Americe a Asii.

Jakými nemocemi trpěli mamuti?

21. století5.5.2017
K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o