Věda

Opomíjení ledoví obři: Jejich tajemství na odhalení stále čekají

Opomíjení ledoví obři: Jejich tajemství na odhalení stále čekají

Takový Mars si na nedostatek pozornosti ze strany pozemšťanů nemůže stěžovat. Každou chvíli na něm něco přistane a nějaký rover začne brázdit jeho povrch.

Celkem slušně byla prozkoumaná i Venuše, dvě sondy již zamířily k Merkuru a třetí evropsko-japonská Bepi Colombo se k tomu chystá. Kolem Jupitera kroužila sonda Galileo a nyní ji následuje Juno, Saturnu pro změnu dělá společnost družice Cassini.

Ledoví obři Uran a Neptun zůstali tak trochu stranou. Jedinou sondou, která obě planety navštívila, byl Voyager 2, který nyní již míří ven ze sluneční soustavy. Od té doby občas na Neptun a Uran zaměří svou pozornost pozemské teleskopy, ale jinak kde nic, tu nic. Pro vědce jsou oba ledoví obři dosud v mnoha ohledech zahaleni rouškou tajemství. Ale přece jen něco o nich už samozřejmě víme. Zásadní rozdíl mezi ledovými obry a ostatními plynnými obry je v složení jejich nitra. Předpokládá se, že zde výrazně převažuje methan, čpavek a voda – tedy sloučeniny, které astronomové obecně označují jako ledy. Výrazně menší část nitra tvoří vodík a hélium,které zde u ostatních plynných obrů převažují, zbytek pak připadá na kamenné jádro. Zvláště zajímavý pak může být Neptunův měsíc Triton, který pod svým povrchem pravděpodobně skrývá vodní oceán.

V loňském roce se otevřela možnost využít gravitačního praku Jupiteru a Saturnu, pro urychlení sondy alespoň k Neptunu. Avšak žádná z kosmických agentur zatím sondu k některému z ledových obrů v nejbližších čtyřech letech, kdy bude prak otevřený, neplánuje.

NASA však obě planety ze zřetele nepouští. Ba naopak, experti pod vedením Marka Hofstadtera z pasadenské Jet Propulsion Laboratory zde navrhli dosud nejdražší vesmírnou misi všech dob. Jedná se o dvě sondy, z nichž každá by směřovala ke svému ledovému obrovi. Koncept je zatím jen hrubý, na stole ještě nejsou ani primární cíle mise. Každopádně, odstartovat by se mohlo nejdříve mezi roky 2023 až 2025.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Rekonstrukce, jak by měl vypadat piltdownský člověk.

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda18.8.2017
Nejstarší nález ostatků domestikované kočky pochází z Kypru a je starý 9500 let.

Jak si lidé ochočili kočky?

Věda15.8.2017
Krev je tekutá tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky).

Čekání na dárce kostní dřeně

Věda11.8.2017
Příprava vzorků

Práce patologa není čistě jenom pitvání

Věda8.8.2017
Stejně jako u jiných operačních systémů je i usmartphonů k dispozici velké množství aplikací

Chytré telefony mění naše mozky!

Věda4.8.2017
SOHO a Slunce

Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Věda1.8.2017
Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

Věda28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

Věda25.7.2017
Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

Věda21.7.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o