Věda

Orangutani objevují chytré přístroje

Orangutani objevují chytré přístroje

Že moderní technologie jsou určeny jen lidem? Ale kdeže! Třeba v zoologické zahradě v americkém Miami si je oblíbili i orangutani. Vědci jim dali k dispozici iPady a sympatičtí lidoopi vesele pronikají do tajů vyspělé techniky.

Celý experiment se odehrával v ZOO zvané Jungle Island. Ta patří mezi několik světových zahrad, kde podobné výzkumy probíhají. Žije zde 6 orangutanů, kteří patří mezi kriticky ohrožené živočichy. V místní umělé džungli se prohánějí dvě generace orangutanů, starší Connie a Sinbad a mladší Hannah, Jake a dvojčata Peanut a Pumpkin..

Je to trochu podobné jako u lidí. Zatímco Connie a Sinbada iPady moc nezajímají, mladší lidoopi jim doslova propadli. Nejen, že na nich kreslí, či na nich hrají hry, ale také si rozšiřují slovní zásobu. To vede ke zlepšení ve vzájemné komunikaci mezi nimi a vědci či ošetřovateli. „Mladé tato technologie doslova chytla. Dva nejstarší ovšem takový zájem neprojevují. Nejspíše si říkají: ‚Poradil jsem si v tomhle světě dost dobře bez těchhle věcí a obejdu se bez nich i dál,“ podotkla jedna z autorek projektu Linda Jacobsová.

Orangutani v Miami ovládají znakovou řeč, mohou se tak lépe dorozumět s personálem ZOO. Když výzkumník jmenuje nějaký předmět, orangutan na aparátu stiskne odpovídající ikonu. Rozpoznají třeba i jednotlivé části svého těla, což ošetřovatelům výrazně usnadňuje práci. Pomocí iPadů lidoopí objevují i nové pojmy. Tyto přístroje byly původně navrženy pro lidi trpící autismem, ovšem jak je patrné, své využití najdou i jinde.

Jacobsová podotýká, že orangutani mají vlastně smůlu. Podle ní mají velkou inteligenční kapacitu, ale nemohou ji projevit řečí jako lidé. Jejich tělo k tomu totiž není uzpůsobeno. „Orangutani nemají hrtan ani hlasivky. Takže podobné přístroje nám poskytují možnost zjistit, co vědí, jaké jsou jejich schopnosti a co by chtěli mít,“ upozorňuje vědkyně.

Kreativita orangutanů je známá i z volné přírody. Jsou schopni používat předměty a také si staví jednoduché přístřešky. V zajetí se jejich vysoké inteligenční možnosti pro změnu projevují v nápadech, jak ze zoologických zahrad uprchnout. Například před třemi lety utekla ze ZOO v australském Adelaide orangutaní samice jménem Karta. Nejdříve klacíkem vyzkratovala elektrický ohradník a poté si z větví postavila jakýsi provizorní žebřík, s jehož pomocí přelezla betonovou zeď.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o