Historie

Pevnost Brooklynského mostu otestoval i průvod 21 slonů

Pevnost Brooklynského mostu otestoval i průvod 21 slonů

Johnu Roeblingovi se bolestí zatmí před očima. Tak moc byl zabraný do průzkumu terénu, že přehlédl přistávající trajekt. A ten mu na molu ošklivě poraní nohu i s prsty. Hned dva mu musejí lékaři záhy amputovat. Zdá se, že vše bude v pořádku, jenže opak je pravdou…

Na jedné straně přelidněný Manhattan, na straně druhé Brooklyn toužící po rychlejším rozvoji. Rozděluje je řeka East River, po níž sem a tam pendlují trajekty. Ty ale potřebám města s příchodem 19. století přestávají stačit, a tak se hledá jiné řešení. Žádné se však nezdá být dost dobré na to, aby New Yorku skutečně pomohlo. Pak se ale objeví na scéně zkušený stavitel mostů, německý přistěhovalec John Roebling (1806–1869). „Překlenu řeku visutým mostem. Zbuduji mostní věže, které se budou tyčit vysoko nad městem.“ představí svůj nápad zástupcům města. Jenže ti mu nevěří a Roeblingovi potrvá řadu let, než je získá na svou stranu. V roce 1869 je ale definitivně rozhodnuto – bude se stavět.

Zastoupí ho manželka

Tak dlouho na tento okamžik čekal, osud mu však nepřeje. Sotva se začne s výstavbou, utrpí Roebling při obhlídce vhodného místa pro ukotvení jedné z mostních věží těžký úraz. Do rány se mu dostane infekce, na jejíž následky záhy umírá. Dohled nad celým projektem převezme Roeblingův syn Washington (1837–1926), bohužel ne nadlouho. Na lůžko ho upoutá kesonová nemoc (tzv. nemoc potápěčů způsobená náhlou změnou tlaku) a na staveništi ho musí zastoupit manželka Emily (1843–1903). Tím ale výčet nešťastných událostí nekončí, jako by most někdo proklel. Stavba si vyžádá životy 20 dělníků a stanovený rozpočet je překročen o několik milionů dolarů.

Zhoupnutí vyvolá paniku

A bez problémů se neobejde ani jeho slavnostní otevření, k němuž dochází 24. května 1883. Most (tehdy největší svého druhu na světě, jehož věže byly při otevření nejvyššími stavbami na celé západní polokouli) se zhoupne a v nastalé panice je ušlapáno několik lidí. Není divu, že veřejnost cítí k nové dominantě města nedůvěru. Ke změně jejich názoru přispěje o rok později i král cirkusu P. T. Barnum (1810–1891), který po mostě přejde se skupinkou 21 slonů.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Staroměstská exekuce trvala déle než čtyři hodiny a kat Jan Mydlář použil pro stínání odsouzenců čtyři meče!

Staroměstská exekuce: Krvavé zúčtování se stavovskými předáky!

Akta History revue26.5.2017
Bitva u Jutska nemá jasného vítěze.

Bitva u Jutska: Britské loďstvo se do pasti nechytilo

History Revue24.5.2017
První mikroskopy vypadají spíše jako dalekohled.

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

Akta History revue19.5.2017
Kateřina Veliká není známá pouze jako nesmírně schopná vladařka, ale proslula také jako žena, která byla na svoji dobu poměrně sexuálně náruživá a měla velké množství milenců.

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O … ruské carevně Kateřině Veliké

History Revue17.5.2017
2

3 nejděsivější žaláře všech dob

Akta History revue12.5.2017
Picassa osud Guernicy šokuje. Výsledkem je obraz skoro osm metrů široký a tři a půl metru vysoký.

Picasso na obraze pomstil válečná zvěrstva

History Revue10.5.2017
Nynější palác je jen zlomkem toho, co k němu kdysi patřilo. U obří stavby, která se táhla mezi dvěma římskými pahorky, stála také rozsáhlá vodní nádrž, napodobeniny města i venkova a dokonce i umělý les.

Skvostný Neronův palác znovu ožije!

Akta History revue5.5.2017
Exotická tanečnice se stýkala s mnoha vlivnými muži.

Doplatila Mata Hari na svou hamižnost?

History Revue3.5.2017
Když v domě zemře kočka, truchlí všichni jeho obyvatelé.

Egypťané si kvůli kočkám holí obočí

Akta History revue28.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o