Historie

Po kom měl Přemysl Otakar II. snědou pleť?

Po kom měl Přemysl Otakar II. snědou pleť?

Když v roce 1278 zemře v bitvě na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., balzamovači dostanou do rukou tělo statného asi 166–168 centimetrů vysokého muže. I pod vrstvou zaschlé krve z rozseknuté lebky jsou vidět tmavé, nejspíš kaštanové vlasy, které lemují tvář a vousy stejné barvy.

Českého panovníka Přemysla Otakara II. (1233–1278)si může prohlédnout každý, zůstane totiž po dlouhých 30 neděl k vidění ve vídeňském minoritském kostele u svatého Kříže. Rudolf I. Habsburský (1218–1291) chce celému světu ukázat, jak dopadne každý, kdo se proti němu postaví. Navíc mezi lidmi kolují legendy, že český král není mrtvý a jednoho dne se vrátí a opět bude vládnout své zemi. Habsburk chce udělat těmhle fámám přítrž, a proto jeho tělo vystaví.

Dárek od přivdaných nevěst

V rakvi leží středně vysoká svalnatá postava zahalená do purpuru. Návštěvníci mohou spatřit typicky přemyslovskou postavu, jejíž výška většinou dosahovala 165–168 centimetrů a byla obalená svalstvem. „Postavy byl ušlechtilé, nepříliš vysoký, tváře snědé,“ potvrzuje v Přemyslově případě i Colmarská kronika. Zajímavá je ovšem poznámka o snědé pleti. I další historické prameny mluví o stejném odstínu pleti, který prý zdědila i jeho vnučka Eliška Přemyslovna (1292–1330). I když tmavé vlasy a oči jsou dalším z přemyslovských znaků, právě u Přemysla a Elišky se projevila snědá pleť nejnápadněji. Čí je to dědictví? Antropologové zatím odpověď neznají. Je zřejmě možné, že tyto znaky přinesla do přemyslovského rodu některá z přivdaných nevěst. Mohla to být třeba jeho matka Kunhuta Štaufská (1200–1248).

Záhada sedmnácti ran

Teprve když uplyne 30 týdnů, dovolí Rudolf Čechům převézt královskou mrtvolu do Znojma. Uplyne ale ještě 18 let, než jeho syn Václav II. (1271–1305) otcovy ostatky vyzvedne ze Znojma a nechá pohřbít v Praze. Kostra se ale do dnešních dnů dochová ve špatném stavu. „Podařilo se rekonstruovat obličejovou kostru královy lebky a zachránit některé větší zlomky dlouhých kostí,“ poznamenává antropolog Emanuel Vlček (1925–2006). Je to ale příliš málo, aby se zjistilo, jestli skutečně utrpěl v bitvě 17 ran, jak vypráví pověsti.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

1

Tragické osudy slavných

Akta History revue24.3.2017
V Konstantinopoli se křesťanští rytíři chovají jako barbaři.

Vyplenění Konstantinopole: Křižáci masakrem spláceli dluh Benátkám

History Revue22.3.2017
Company_founder_kintaro_hattori

Hodiny Seiko produkoval Kintaro Hattori už na konci 19. století

Epochálnísvět.cz22.3.2017
Jedna z tajemných lebek je k vidění v Britském muzeu.

Tajemství křišťálových lebek

Akta History revue17.3.2017
Nejdřív prší, pak mrzne a nakonec udeří sucho. S úrodou je amen a lidé hladovějí.

Hladomor v Čechách: Pekli lidé chleba z pilin?

History Revue15.3.2017
Opnamedatum: 2010-01-04

Vyhnal Komenský ze školy metlu?

Akta History revue10.3.2017
Při výrobě mapy se ibn ben Zara opíral o znalosti geografa a astronoma Ptolemaia.

3 nejzáhadnější historické mapy

History Revue8.3.2017
Commodus s chutí mučí vězně. Sám jim láme ruce a nohy.

Smrt krutého Commoda: Vrah si pro něj přišel do lázně

Akta History revue3.3.2017
Do dnešních dnů se zachovalo pouze 21 kompletních výtisků Gutenbergovy Bible.

Šokující čísla, která ovlivnila dějiny

History Revue1.3.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o