Historie

Po kom měl Přemysl Otakar II. snědou pleť?

Po kom měl Přemysl Otakar II. snědou pleť?

Když v roce 1278 zemře v bitvě na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., balzamovači dostanou do rukou tělo statného asi 166–168 centimetrů vysokého muže. I pod vrstvou zaschlé krve z rozseknuté lebky jsou vidět tmavé, nejspíš kaštanové vlasy, které lemují tvář a vousy stejné barvy.

Českého panovníka Přemysla Otakara II. (1233–1278)si může prohlédnout každý, zůstane totiž po dlouhých 30 neděl k vidění ve vídeňském minoritském kostele u svatého Kříže. Rudolf I. Habsburský (1218–1291) chce celému světu ukázat, jak dopadne každý, kdo se proti němu postaví. Navíc mezi lidmi kolují legendy, že český král není mrtvý a jednoho dne se vrátí a opět bude vládnout své zemi. Habsburk chce udělat těmhle fámám přítrž, a proto jeho tělo vystaví.

Dárek od přivdaných nevěst

V rakvi leží středně vysoká svalnatá postava zahalená do purpuru. Návštěvníci mohou spatřit typicky přemyslovskou postavu, jejíž výška většinou dosahovala 165–168 centimetrů a byla obalená svalstvem. „Postavy byl ušlechtilé, nepříliš vysoký, tváře snědé,“ potvrzuje v Přemyslově případě i Colmarská kronika. Zajímavá je ovšem poznámka o snědé pleti. I další historické prameny mluví o stejném odstínu pleti, který prý zdědila i jeho vnučka Eliška Přemyslovna (1292–1330). I když tmavé vlasy a oči jsou dalším z přemyslovských znaků, právě u Přemysla a Elišky se projevila snědá pleť nejnápadněji. Čí je to dědictví? Antropologové zatím odpověď neznají. Je zřejmě možné, že tyto znaky přinesla do přemyslovského rodu některá z přivdaných nevěst. Mohla to být třeba jeho matka Kunhuta Štaufská (1200–1248).

Záhada sedmnácti ran

Teprve když uplyne 30 týdnů, dovolí Rudolf Čechům převézt královskou mrtvolu do Znojma. Uplyne ale ještě 18 let, než jeho syn Václav II. (1271–1305) otcovy ostatky vyzvedne ze Znojma a nechá pohřbít v Praze. Kostra se ale do dnešních dnů dochová ve špatném stavu. „Podařilo se rekonstruovat obličejovou kostru královy lebky a zachránit některé větší zlomky dlouhých kostí,“ poznamenává antropolog Emanuel Vlček (1925–2006). Je to ale příliš málo, aby se zjistilo, jestli skutečně utrpěl v bitvě 17 ran, jak vypráví pověsti.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Staroměstská exekuce trvala déle než čtyři hodiny a kat Jan Mydlář použil pro stínání odsouzenců čtyři meče!

Staroměstská exekuce: Krvavé zúčtování se stavovskými předáky!

Akta History revue26.5.2017
Bitva u Jutska nemá jasného vítěze.

Bitva u Jutska: Britské loďstvo se do pasti nechytilo

History Revue24.5.2017
První mikroskopy vypadají spíše jako dalekohled.

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

Akta History revue19.5.2017
Kateřina Veliká není známá pouze jako nesmírně schopná vladařka, ale proslula také jako žena, která byla na svoji dobu poměrně sexuálně náruživá a měla velké množství milenců.

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O … ruské carevně Kateřině Veliké

History Revue17.5.2017
2

3 nejděsivější žaláře všech dob

Akta History revue12.5.2017
Picassa osud Guernicy šokuje. Výsledkem je obraz skoro osm metrů široký a tři a půl metru vysoký.

Picasso na obraze pomstil válečná zvěrstva

History Revue10.5.2017
Nynější palác je jen zlomkem toho, co k němu kdysi patřilo. U obří stavby, která se táhla mezi dvěma římskými pahorky, stála také rozsáhlá vodní nádrž, napodobeniny města i venkova a dokonce i umělý les.

Skvostný Neronův palác znovu ožije!

Akta History revue5.5.2017
Exotická tanečnice se stýkala s mnoha vlivnými muži.

Doplatila Mata Hari na svou hamižnost?

History Revue3.5.2017
Když v domě zemře kočka, truchlí všichni jeho obyvatelé.

Egypťané si kvůli kočkám holí obočí

Akta History revue28.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o