Věda

Podaří se zachránit starobylé památky?

Podaří se zachránit starobylé památky?

Při válečném běsnění dochází nejenom ke zbytečným ztrátám na lidských životech a plýtvání zdrojů. Svět také přichází o nenahraditelné historické památky. Ať už nepřímo při těžké ofenzívě, či účelně ve snaze přepsat historii – porobit si nejenom území, ale i jeho minulost. Vědci z oxfordského Ústavu pro digitální archeologii hledají způsoby, jak umělecké výtvory staré i tisíce let zachránit.

Vědci chtějí prostřednictvím upravených 3D kamer zachytit a zmapovat stavby dávné minulosti v oblastech ohrožených islámskými radikály. Věří, že na základě 3D modelů budou schopni starověké památky zrekonstruovat. Do karet jim může hrát skutečnost, že například oblast kolem těžce zkoušené Palmýry je dobře probádaná. Existuje tak celá řada fotografií, z nichž by případně mohly být také vytvořeny 3D modely.

O tom, že antické památky mají pro naši civilizaci mimořádnou hodnotu, svědčí i skutečnost, že Palmýra je od roku 1980 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu). Právě toto místo severovýchodně od Damašku bylo v minulosti jedním z nejdůležitějších center starověkého světa.

Celá oblast je z archeologického hlediska velmi důležitá. Vědci jsou si vědomi toho, že je třeba něco udělat. A tak se ve Velké Británii zrodila iniciativa, jež si klade za cíl pomocí vyspělých technologií zachránit co nejvíce odkazů minulosti pro další pokolení.

Projekt záchrany válečnými konflikty ohrožených památek je dalekosáhlejší než by se na první pohled mohlo zdát. Oxfordští specialisté mají podporu Ústavu Newyorské univerzity pro studium starověkého světa, zapojilo se také UNESCO. Projektu se dostalo příznačného pojmenování: The Million Image Database Program. Cílem je do konce roku 2016 shromáždit velké množství (až milion) záběrů ohrožených objektů. Do konce roku 2017 by mělo být pořízeno 20 milionů 3D snímků, a to včetně příslušných GPS údajů.

„Pokud nejsme schopni ochránit kulturní památky přímo na místě,“ uvádí ředitel IDA Roger Michel, „můžeme o nich alespoň zachovat podrobné záznamy.“ K tomu by měly pomoci speciálně upravené 3D kamery, jichž má být distribuováno více než 5 000.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o