Věda

Pravda o žirafím krku

Pravda o žirafím krku

Žirafí krk je v souvislosti s evolucí diskutován už od 18. století. Až nyní se ale vědcům podařilo zjistit, jak se v průběhu vývoje žirafí krk prodlužoval a proč se žlutí afričtí savci pyšní tak nevídaným znakem.
Autor první evoluční teorie Jean-Baptiste Lamarc (1744 – 1829) se domníval, že výhodné znaky, které jedinec během života získá, jsou dědičné. Takové vlastnosti se pak podle hypotézy přenášely bezprostředně do další generace. Učebnicovým příkladem pro tento způsob evoluce byl pro Lamarcka žirafí krk. Žirafy se údajně natahovaly, aby získaly potravu ve vyšších stromech. Každá další generace tak měla krk o něco delší, než jejich rodiče. Tato historická evoluční teorie je označována jako lamarkismus.
Dnes už víme, že vývoj takto nefunguje. Změny jsou dány mutacemi v DNA, a to jestli se vlastnost bude fixovat či nikoliv, je věcí náhody. Když se ale žirafí krk neprodlužoval jejich cílenou snahou dosáhnout na vyšší větve, proč tedy tento savec o tři metry převyšuje všechny ostatní kopytníky?
Podle rostoucího množství výzkumů na toto téma to vypadá, že důvodem není přírodní výběr, ale spíš ten pohlavní.

Za všechno mohou samci

Na základě pozorování biologové zjistili, že žirafy vůbec nežerou listí jen ve vysokých polohách. Zvířata se často pasou i v úrovni svých ramen, nebo i níž. Navíc se zdá, že výška, ve které žirafy svačí, je z velké míry závislá na pohlaví. Zatímco samice listy nejčastěji žerou 1,5 – 2,5 metru nad zemí, dominantní samci se živí na potravě ve výšce kolem 5 metrů.
Teorii pohlavního výběru podporují i samčí souboje. Při nich se žirafa snaží svého protivníka udeřit rohatou hlavou. Krk zde působí jako rukojeť kladiva – čím je delší, tím je síla úderu větší.
Stejně jako u jiných druhů, na nichž se pohlavní výběr vyřádil extrémními strukturami, je i dlouhý krk žirafě spíše na obtíž. Kvůli velkým obratlům je krk málo ohebný. Když se žirafa chce napít, musí se doširoka rozkročit. Její srdce navíc vyrovnává ohromné rozdíly v tlaku. Hlava dlouhokrkého savce totiž může v řádu sekund změnit polohu o několik metrů.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Příroda Skalnatých hor

Skalnaté hory: pýcha Severní Ameriky

Věda22.8.2017
Rekonstrukce, jak by měl vypadat piltdownský člověk.

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda18.8.2017
Nejstarší nález ostatků domestikované kočky pochází z Kypru a je starý 9500 let.

Jak si lidé ochočili kočky?

Věda15.8.2017
Krev je tekutá tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky).

Čekání na dárce kostní dřeně

Věda11.8.2017
Příprava vzorků

Práce patologa není čistě jenom pitvání

Věda8.8.2017
Stejně jako u jiných operačních systémů je i usmartphonů k dispozici velké množství aplikací

Chytré telefony mění naše mozky!

Věda4.8.2017
SOHO a Slunce

Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Věda1.8.2017
Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

Věda28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

Věda25.7.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o