Věda

Pravda o žirafím krku

Pravda o žirafím krku

Žirafí krk je v souvislosti s evolucí diskutován už od 18. století. Až nyní se ale vědcům podařilo zjistit, jak se v průběhu vývoje žirafí krk prodlužoval a proč se žlutí afričtí savci pyšní tak nevídaným znakem.
Autor první evoluční teorie Jean-Baptiste Lamarc (1744 – 1829) se domníval, že výhodné znaky, které jedinec během života získá, jsou dědičné. Takové vlastnosti se pak podle hypotézy přenášely bezprostředně do další generace. Učebnicovým příkladem pro tento způsob evoluce byl pro Lamarcka žirafí krk. Žirafy se údajně natahovaly, aby získaly potravu ve vyšších stromech. Každá další generace tak měla krk o něco delší, než jejich rodiče. Tato historická evoluční teorie je označována jako lamarkismus.
Dnes už víme, že vývoj takto nefunguje. Změny jsou dány mutacemi v DNA, a to jestli se vlastnost bude fixovat či nikoliv, je věcí náhody. Když se ale žirafí krk neprodlužoval jejich cílenou snahou dosáhnout na vyšší větve, proč tedy tento savec o tři metry převyšuje všechny ostatní kopytníky?
Podle rostoucího množství výzkumů na toto téma to vypadá, že důvodem není přírodní výběr, ale spíš ten pohlavní.

Za všechno mohou samci

Na základě pozorování biologové zjistili, že žirafy vůbec nežerou listí jen ve vysokých polohách. Zvířata se často pasou i v úrovni svých ramen, nebo i níž. Navíc se zdá, že výška, ve které žirafy svačí, je z velké míry závislá na pohlaví. Zatímco samice listy nejčastěji žerou 1,5 – 2,5 metru nad zemí, dominantní samci se živí na potravě ve výšce kolem 5 metrů.
Teorii pohlavního výběru podporují i samčí souboje. Při nich se žirafa snaží svého protivníka udeřit rohatou hlavou. Krk zde působí jako rukojeť kladiva – čím je delší, tím je síla úderu větší.
Stejně jako u jiných druhů, na nichž se pohlavní výběr vyřádil extrémními strukturami, je i dlouhý krk žirafě spíše na obtíž. Kvůli velkým obratlům je krk málo ohebný. Když se žirafa chce napít, musí se doširoka rozkročit. Její srdce navíc vyrovnává ohromné rozdíly v tlaku. Hlava dlouhokrkého savce totiž může v řádu sekund změnit polohu o několik metrů.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o