Věda

Pravda o žirafím krku

Pravda o žirafím krku

Žirafí krk je v souvislosti s evolucí diskutován už od 18. století. Až nyní se ale vědcům podařilo zjistit, jak se v průběhu vývoje žirafí krk prodlužoval a proč se žlutí afričtí savci pyšní tak nevídaným znakem.
Autor první evoluční teorie Jean-Baptiste Lamarc (1744 – 1829) se domníval, že výhodné znaky, které jedinec během života získá, jsou dědičné. Takové vlastnosti se pak podle hypotézy přenášely bezprostředně do další generace. Učebnicovým příkladem pro tento způsob evoluce byl pro Lamarcka žirafí krk. Žirafy se údajně natahovaly, aby získaly potravu ve vyšších stromech. Každá další generace tak měla krk o něco delší, než jejich rodiče. Tato historická evoluční teorie je označována jako lamarkismus.
Dnes už víme, že vývoj takto nefunguje. Změny jsou dány mutacemi v DNA, a to jestli se vlastnost bude fixovat či nikoliv, je věcí náhody. Když se ale žirafí krk neprodlužoval jejich cílenou snahou dosáhnout na vyšší větve, proč tedy tento savec o tři metry převyšuje všechny ostatní kopytníky?
Podle rostoucího množství výzkumů na toto téma to vypadá, že důvodem není přírodní výběr, ale spíš ten pohlavní.

Za všechno mohou samci

Na základě pozorování biologové zjistili, že žirafy vůbec nežerou listí jen ve vysokých polohách. Zvířata se často pasou i v úrovni svých ramen, nebo i níž. Navíc se zdá, že výška, ve které žirafy svačí, je z velké míry závislá na pohlaví. Zatímco samice listy nejčastěji žerou 1,5 – 2,5 metru nad zemí, dominantní samci se živí na potravě ve výšce kolem 5 metrů.
Teorii pohlavního výběru podporují i samčí souboje. Při nich se žirafa snaží svého protivníka udeřit rohatou hlavou. Krk zde působí jako rukojeť kladiva – čím je delší, tím je síla úderu větší.
Stejně jako u jiných druhů, na nichž se pohlavní výběr vyřádil extrémními strukturami, je i dlouhý krk žirafě spíše na obtíž. Kvůli velkým obratlům je krk málo ohebný. Když se žirafa chce napít, musí se doširoka rozkročit. Její srdce navíc vyrovnává ohromné rozdíly v tlaku. Hlava dlouhokrkého savce totiž může v řádu sekund změnit polohu o několik metrů.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o