Věda

Přílišnou prací k trvalé invaliditě!

Přílišnou prací k trvalé invaliditě!

Práce šlechtí, říká Bob Bobkovi, a zcela jistě má pravdu. Avšak i roztomilý králík by měl vědět, že všeho moc škodí, a práce v tomto ohledu není výjimkou.

To, že přepracovanost lidský organismus poškozuje, je překvapením pro málokoho. Badatelé z londýnské univerzity UCL po letech výzkumu však došli ke konkrétním číslům. Jestliže člověk pracuje více než 55 hodin týdně, o celou třetinu se zvyšuje pravděpodobnost cévních onemocnění nebo infarktu.
Výzkum Britů byl vskutku reprezentativní. Nejprve shromáždili data z 25 studií, které sledovaly celkem 600 000 lidí z Evropy, USA a Austrálie. Už tato první fáze potvrdila, že přesčasy a přepracovanost člověku rozhodně neprospívají, ba spíše naopak. Je jedno, jakého je zaměstnanec pohlaví či věku, ale pracuje-li osm hodin denně pět dní v týdnu, riziko koronárních onemocnění proti těm, co vyznávají přesčasy, výrazně klesá
Druhá fáze spočívala v analýze 17 studií, které zahrnovaly osudy 530 000 lidí. Zde se výzkumníci zaměřili na riziko infarktu. A opět, kdo v práci trávil večery, či si ji bral i domů, na něj infarkt číhal podstatně častěji. Stačí například pracovat 41 až 48 hodin týdně a pravděpodobnost infarktu vzroste o 10 %. Jestliže člověk pracuje osm hodin šest dní v týdnu, je toto riziko vyšší dokonce o 27 %.
Badatelé sledovali především kancelářská zaměstnání, avšak upozorňují, že podobné riziko se může týkat například i dělníků v továrně nebo třeba řidičů. Důvodem je především vyšší hladina stresu a nedostatek relaxace. Organismus si samozřejmě potřebuje odpočinout a regenerovat, aby mohl opět podávat dobré výkony.
Bohužel, práce přesčas je rozšířená více, než je zdrávo. V členských zemích OECD, mezi které patří i Česká republika a Slovensko, pracuje více než 50 hodin týdně 12 % mužů a 5 % žen. Evropská unie ve světle těchto faktů již zaručila právo nepracovat více než 48 hodin týdně, zaměstnanci však o této možnosti příliš nevědí.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017
Jak už vyplývá z názvu nemoci, k přenosu dochází nejčastěji kočičím škrábnutím.

Pozor na zrádné kočičí škrábnutí!

21. století18.4.2017
Relikvie, o níž se zejména v katolické církvi traduje, že je plátnem, do nějž krátce po ukřižování bylo zahaleno tělo Ježíše Krista.

Těžko odhalitelné tajemství turínského plátna

21. století11.4.2017
Polární záře na Jupiteru

Evropa se chystá k Jupiteru

21. století7.4.2017
Ne všechny srdeční choroby ale musí být smrtelné. Srdeční arytmii – poruchu srdečního rytmu, je většinou možné spravit léky.

Vzdělání jako prevence infarktu?

21. století4.4.2017
Rostliny údajně „slyší“ i hmyz, například nebezpečné housenky.

Rostliny vidí, slyší i cítí

21. století31.3.2017
Pravděpodobná podoba samice Australopitéka

Lucy chodila i šplhala

21. století28.3.2017
Dogs, jackals, wolves, and foxes
London R.H. Porter 1890 
http://www.biodiversitylibrary.org/item/57042

Falklandský „vlk“ byl spíše jako šakal

21. století24.3.2017
Samec čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Ptáci v ČR stále ubývají

21. století21.3.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o