Věda

Přílišnou prací k trvalé invaliditě!

Přílišnou prací k trvalé invaliditě!

Práce šlechtí, říká Bob Bobkovi, a zcela jistě má pravdu. Avšak i roztomilý králík by měl vědět, že všeho moc škodí, a práce v tomto ohledu není výjimkou.

To, že přepracovanost lidský organismus poškozuje, je překvapením pro málokoho. Badatelé z londýnské univerzity UCL po letech výzkumu však došli ke konkrétním číslům. Jestliže člověk pracuje více než 55 hodin týdně, o celou třetinu se zvyšuje pravděpodobnost cévních onemocnění nebo infarktu.
Výzkum Britů byl vskutku reprezentativní. Nejprve shromáždili data z 25 studií, které sledovaly celkem 600 000 lidí z Evropy, USA a Austrálie. Už tato první fáze potvrdila, že přesčasy a přepracovanost člověku rozhodně neprospívají, ba spíše naopak. Je jedno, jakého je zaměstnanec pohlaví či věku, ale pracuje-li osm hodin denně pět dní v týdnu, riziko koronárních onemocnění proti těm, co vyznávají přesčasy, výrazně klesá
Druhá fáze spočívala v analýze 17 studií, které zahrnovaly osudy 530 000 lidí. Zde se výzkumníci zaměřili na riziko infarktu. A opět, kdo v práci trávil večery, či si ji bral i domů, na něj infarkt číhal podstatně častěji. Stačí například pracovat 41 až 48 hodin týdně a pravděpodobnost infarktu vzroste o 10 %. Jestliže člověk pracuje osm hodin šest dní v týdnu, je toto riziko vyšší dokonce o 27 %.
Badatelé sledovali především kancelářská zaměstnání, avšak upozorňují, že podobné riziko se může týkat například i dělníků v továrně nebo třeba řidičů. Důvodem je především vyšší hladina stresu a nedostatek relaxace. Organismus si samozřejmě potřebuje odpočinout a regenerovat, aby mohl opět podávat dobré výkony.
Bohužel, práce přesčas je rozšířená více, než je zdrávo. V členských zemích OECD, mezi které patří i Česká republika a Slovensko, pracuje více než 50 hodin týdně 12 % mužů a 5 % žen. Evropská unie ve světle těchto faktů již zaručila právo nepracovat více než 48 hodin týdně, zaměstnanci však o této možnosti příliš nevědí.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Myší pištění se podobá tryskovému motoru!

Věda17.10.2017

Proč rejsek nedostal Nobelovu cenu?

Věda13.10.2017

Alchymie jako cesta do neznáma

Věda10.10.2017

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda6.10.2017

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda3.10.2017

Křížem krážem vulkanickým středohořím

Věda29.9.2017

Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Věda26.9.2017

Tajemství parního stroje: krok k průmyslové revoluci

Věda22.9.2017

Kdy začal člověk nadávat?

Věda19.9.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o