Historie

Pro ženatá nemehla není v papežské gardě místo

Pro ženatá nemehla není v papežské gardě místo

„Bojím se o své bezpečí,“ strachuje se na konci roku 1505 papež Julius II. Situace na italském území je velice nepřehledná. Proti sobě tu bojuje hned několik malých království, vévodství a republik. Svatý otec si nemůže být jistý, zda mu někdo neusiluje o život…

Julius II. (1443–1513) však nesedí jen s rukama v klíně. Dokáže se o sebe postarat. Na svoji ochranu povolává švýcarské žoldnéře. 150 nájemných vojáků vstupuje 22. ledna 1506 na území Papežského státu. Sám Julius jim žehná. Teď se konečně bude cítit o něco bezpečněji.

Žádané zboží pro vojevůdce

Proč papež povolal právě švýcarské vojáky? Hornatá švýcarská krajina je sice malebná, ale svým obyvatelům nenabízí moc úrodné půdy. Lidé tedy musejí hledat různé způsoby obživy. Mladí, silní a zdraví muži proto velmi často volí vojenskou kariéru v cizích službách a brzy si gardy jejich vojáků získávají výbornou pověst. „Jsou stateční, odvážní a také věrní,“ šíří se o Švýcarech šeptanda mezi evropskými vládci. Stávají se proto velice žádaným zbožím. Nemají totiž ani ve zvyku měnit strany, za které bojují, jenom kvůli tomu, že jim někde spadne do kapsy o pár mincí víc.

Tvrdé podmínky pro přijetí

„Slibuji vrchnímu veliteli a ostatním nadřízeným úctu, věrnost a poslušnost. Přísahám! Můj Bůh a svatí patronové ať mi pomáhají!“ přesně tahle slova musí nahlas říci mladý rekrut, který chce sloužit Papežskému státu. Šanci má jedině svobodný Švýcar, katolík ve věku mezi 19–30 lety. Podmínkou je, že dosahuje výšky alespoň 174 centimetrů. Neobejde se bez doporučení své katolické farnosti a musí mít výcvik na vojenské škole. Přijetí do elitní gardy skutečně není snadné, nicméně o zájemce papež nouzi nemá.

Přežije jen čtvrtina

Za nápad nechat se chránit Švýcary poděkuje svým předchůdcům i papež Klement VII. (1478–1534). Za jeho pontifikátu vpadnou v květnu 1527 do Říma žoldnéři císaře Karla V. (1500–1558), lačnící po bohaté kořisti. Obrovské přesile švýcarská garda sice vzdorovat nedokáže, ale odvaha, s níž se o to pokouší, je obdivuhodná.„Ze 189 gardistů, kteří ten den papeže chránili, přežilo jen 42,“ doplňuje současný britský autor a kněz Michael Collins.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Staroměstská exekuce trvala déle než čtyři hodiny a kat Jan Mydlář použil pro stínání odsouzenců čtyři meče!

Staroměstská exekuce: Krvavé zúčtování se stavovskými předáky!

Akta History revue26.5.2017
Bitva u Jutska nemá jasného vítěze.

Bitva u Jutska: Britské loďstvo se do pasti nechytilo

History Revue24.5.2017
První mikroskopy vypadají spíše jako dalekohled.

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

Akta History revue19.5.2017
Kateřina Veliká není známá pouze jako nesmírně schopná vladařka, ale proslula také jako žena, která byla na svoji dobu poměrně sexuálně náruživá a měla velké množství milenců.

5 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O … ruské carevně Kateřině Veliké

History Revue17.5.2017
2

3 nejděsivější žaláře všech dob

Akta History revue12.5.2017
Picassa osud Guernicy šokuje. Výsledkem je obraz skoro osm metrů široký a tři a půl metru vysoký.

Picasso na obraze pomstil válečná zvěrstva

History Revue10.5.2017
Nynější palác je jen zlomkem toho, co k němu kdysi patřilo. U obří stavby, která se táhla mezi dvěma římskými pahorky, stála také rozsáhlá vodní nádrž, napodobeniny města i venkova a dokonce i umělý les.

Skvostný Neronův palác znovu ožije!

Akta History revue5.5.2017
Exotická tanečnice se stýkala s mnoha vlivnými muži.

Doplatila Mata Hari na svou hamižnost?

History Revue3.5.2017
Když v domě zemře kočka, truchlí všichni jeho obyvatelé.

Egypťané si kvůli kočkám holí obočí

Akta History revue28.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o