Věda

První archeolog byla žena

První archeolog byla žena

Lady Hester Lucy Stanhopeová (1776 – 1839) byla britskou cestovatelkou a amatérskou archeoložkou. Její vykopávky ve starověkém městě Aškelon v dnešním Izraeli jsou považovány za první vědecký výzkum a začátek archeologických prací v této oblasti.

Britská žena – dobrodruh, se narodila na konci 18. století. Ačkoliv pocházela z dobré rodiny a byla správně vychována, přesto dělala věci, které v té době ženy běžně nedělaly. Lady Stanhopeová například nosila pánské šaty, kouřila dýmku a na koni jezdila obkročmo. Možná to bylo právě díky jejímu nekonvenčnímu chování a tvrdohlavosti, že se zapsala do dějin východní archeologie. Podařilo se jí totiž přesvědčit Turky, aby na jejich tehdejším území pátrala po pokladu v Aškelonu, který se měl nacházet na území jejich říše.

Před výpravou na daleký východ se mladá lady Stanhopeová starala o svého strýce. Ten jí po své smrti odkázal značný majetek. Díky finančním prostředkům se mladá svobodná žena mohla vydat na dobrodružnou výpravu.

Na své výpravě zavítala lady Stanhopeová narazila na mnichy. Ti jí ukázali zvláštní svitek. Písemnost popisovala ohromné poklady, údajně se nacházející v Aškelonu. Lady Stanhopeová se okamžitě rozhodla, že bohatství, pohřbené v hlíně dnešního Izraele, vykope.

Turci kladou odpor

O povolení musela odvážná žena zažádat Turky. Ti totiž tehdy vládli území, v němž starověké město Aškelon i se svým bájným pokladem leželo. Turci ji nejdříve odmítli. Domnívali se totiž, že podobně jako jiní Evropané bude chtít památky odvézt do své rodné země. Poté, co je lady Stanhopeová ujistila, že případný poklad by byl odevzdán do tureckých rukou, rozhodli se příslušníci vládnoucího národa, že jí povolení udělí.

„Archeoložka“ nejprve pečlivě prozkoumala terén a až poté určila místo vykopávek. Hned druhý den se týmu lady Stanhopeové podařilo najít dva metry velké torzo mramorové lidské sochy. Postupně lokalita vydala velké množství keramiky. Objeveny byly také mramorové a žulové sloupy. Přítomnost tohoto druhu artefaktů naznačovala, že se výzkumníkům podařilo najít základy stavby, pravděpodobně baziliky. To ale ambiciózní ženu, která do Aškelonu přijela pro poklad, nezajímalo.
Vykopávky skončily po dvou týdnech zklamáním lady Stanhopeové. Poklad, o němž se dozvěděla od mnichů, se totiž najít nepodařilo.
Svým přesvědčením ale inspirovala řadu dalších nadšenců k vykopávkám na předním východě. Dnes je Aškelon považován za pokladnici archeologických památek.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017
Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017
Jak už vyplývá z názvu nemoci, k přenosu dochází nejčastěji kočičím škrábnutím.

Pozor na zrádné kočičí škrábnutí!

21. století18.4.2017
Relikvie, o níž se zejména v katolické církvi traduje, že je plátnem, do nějž krátce po ukřižování bylo zahaleno tělo Ježíše Krista.

Těžko odhalitelné tajemství turínského plátna

21. století11.4.2017
Polární záře na Jupiteru

Evropa se chystá k Jupiteru

21. století7.4.2017
Ne všechny srdeční choroby ale musí být smrtelné. Srdeční arytmii – poruchu srdečního rytmu, je většinou možné spravit léky.

Vzdělání jako prevence infarktu?

21. století4.4.2017
Rostliny údajně „slyší“ i hmyz, například nebezpečné housenky.

Rostliny vidí, slyší i cítí

21. století31.3.2017
Pravděpodobná podoba samice Australopitéka

Lucy chodila i šplhala

21. století28.3.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o