Věda

Rojení hmyzu vysvětluje adaptivní gravitace

Rojení hmyzu vysvětluje adaptivní gravitace

Hmyzí roj vypadá na první pohled jako neuspořádaný shluk obrovského množství jednotlivců. Tým izraelských a amerických vědců však zjistil matematickou podobnost mezi dynamikou roje a gravitačními interakcemi. Studie by mohla znamenat velký skok kupředu v chápání masového rojení hmyzu.
U koordinovaného pohybu hejna ryb nebo ptáku může být kolektivní chování postaveno na interakci krátkého dosahu, kdy mají jednotlivci tendenci pohybovat se stejně jako jejich sousedé. V případě rojení hmyzu však tento přístup nefunguje a je třeba odlišný přístup.
Pohyb jednotlivců v hmyzím roji není ve vzájemném souladu a dominantní interakce, která udržuje roj pohromadě má zdá se mnohem větší dosah. Vědci se při svém pokusu zaměřil na muchničky (Simulium), které mají stejně jako další hmyz tzv. Johnstonův orgán fungující jako zvukový receptor. Podle výzkumníků to zdůrazňuje pravděpodobný význam akustických interakcí při rojení, kdy hmyz vytváří bzučivý zvuk vibracemi svých blanitých křídel. Když jedna muchnička slyší druhou, reaguje zrychlením směrem ke zdroji. Úroveň zrychlení je přitom úměrná intenzitě zvuku, kterou registruje.
Při uplatňování svého modelu kolektivního chování zvířat, našli vědci podobnost ve struktuře roje muchniček a astrofyzikálních objektů, jako jsou například kulové hvězdokupy, které se skládají z tisíců hvězd. Hlavní rozdíl mezi skutečnou gravitací, která působí na hmotná tělesa, a touto účinnou akustickou interakcí je to, čemu vědci přezdívají „adaptivní gravitace“.
V hlučném prostředí mohou snížit citlivost svého vnímání zvuku, což vysvětluje, proč se roj přes svou podobnost s gravitačními interakcemi galaxií nezhroutí do sebe. Pokud sníží svou citlivost, reaguje každá jednotlivá muchnička méně intenzivně na pohyb svých sousedů.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017
Současná velryba

Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

21. století17.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o