Věda

Rojení hmyzu vysvětluje adaptivní gravitace

Rojení hmyzu vysvětluje adaptivní gravitace

Hmyzí roj vypadá na první pohled jako neuspořádaný shluk obrovského množství jednotlivců. Tým izraelských a amerických vědců však zjistil matematickou podobnost mezi dynamikou roje a gravitačními interakcemi. Studie by mohla znamenat velký skok kupředu v chápání masového rojení hmyzu.
U koordinovaného pohybu hejna ryb nebo ptáku může být kolektivní chování postaveno na interakci krátkého dosahu, kdy mají jednotlivci tendenci pohybovat se stejně jako jejich sousedé. V případě rojení hmyzu však tento přístup nefunguje a je třeba odlišný přístup.
Pohyb jednotlivců v hmyzím roji není ve vzájemném souladu a dominantní interakce, která udržuje roj pohromadě má zdá se mnohem větší dosah. Vědci se při svém pokusu zaměřil na muchničky (Simulium), které mají stejně jako další hmyz tzv. Johnstonův orgán fungující jako zvukový receptor. Podle výzkumníků to zdůrazňuje pravděpodobný význam akustických interakcí při rojení, kdy hmyz vytváří bzučivý zvuk vibracemi svých blanitých křídel. Když jedna muchnička slyší druhou, reaguje zrychlením směrem ke zdroji. Úroveň zrychlení je přitom úměrná intenzitě zvuku, kterou registruje.
Při uplatňování svého modelu kolektivního chování zvířat, našli vědci podobnost ve struktuře roje muchniček a astrofyzikálních objektů, jako jsou například kulové hvězdokupy, které se skládají z tisíců hvězd. Hlavní rozdíl mezi skutečnou gravitací, která působí na hmotná tělesa, a touto účinnou akustickou interakcí je to, čemu vědci přezdívají „adaptivní gravitace“.
V hlučném prostředí mohou snížit citlivost svého vnímání zvuku, což vysvětluje, proč se roj přes svou podobnost s gravitačními interakcemi galaxií nezhroutí do sebe. Pokud sníží svou citlivost, reaguje každá jednotlivá muchnička méně intenzivně na pohyb svých sousedů.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o