Věda

Rostliny vidí, slyší i cítí

Rostliny vidí, slyší i cítí

Pro živočichy je vnímání svého okolí naprosto nepostradatelné. Stejně je tomu ale i u rostlin. Ty sice nemají oči, uši ani mozek, přesto je ale dokázáno, že jsou schopné vidět světlo, vnímat složení půdy, reagovat na tlak a podle nejnovějších výzkumů i cítit vůně.

Profesor Jack Schultz z Univerzity v Missouri se dlouhodobě zabývá chováním rostlin. Na základě svých experimentů někdy dokonce rostliny přirovnává k velmi pomalým zvířatům. Stejně jako oni dokážou i zelení obyvatelé planety hledat potravu, pohybovat se nebo bránit se před predátory. Přeci jen je ale mezi rostlinami a zvířaty zásadní rozdíl. Žádný strom ani květina totiž nemají nervovou soustavu, která je pro vnímání podnětů z okolí zcela zásadní. Přesto ale rostliny na své okolí reagovat dokážou. V průběhu milionů let evoluce se zkrátka naučily, jak vnímat svět i bez mozku.
Relativně dobře prozkoumaný je zrak rostlin. Byliny i dřeviny vidí díky fotoreceptorům. Ty jim umožňují vnímat, zda je světlo či tma nebo z jaké světové strany sluneční paprsky dopadají. Některé rostliny, například rod Huseníček (Arabidopsis) mají dokonce 11 druhů fotoreceptorů – na rozdíl od člověka, který si musí vystačit s žalostnými čtyřmi.

Co rostlinám nevoní?

Dalším z potvrzených smyslů rostlin je chuť a hmat. Je dokázáno, že stromy i byliny jsou schopné rozpoznat, zda rostou v kyselé či zásadité půdě. Navíc mohou růst tím směrem, kde je země bohatší na živiny a tudíž jim víc „chutná“. Hmat rostlinám zase umožňuje reagovat na gravitaci, tlak nebo dotek. I když touto schopností oplývají všechny rostliny, u některých je obzvlášť patrná. Příkladem může být citlivka stydlivá (Mimosa pudica), známá pro svou extrémní reakci na dotek. Její listy se totiž sklápějí i při slabém podnětu. Tento pohyb listy vykonávají při větru, dešti nebo i přistání hmyzu. Poté co nebezpečí pomine, se listy opět narovnají do původní polohy.
Kromě zraku, chuti a hmatu rostliny dokážou i čichat. K potvrzení tohoto zjištění velkou měrou přispěl výzkum Suiss Federal Institute of Technology v Curychu. Expertům ze Švýcarska se podařilo zjistit, že rostliny napadené hmyzem uvolňují těkavé látky. Stromy a byliny rostoucí v okolí jsou pak schopné tyto chemikálie zachytit. To ale není jediný příklad čichu rostlin. Parazitický rod Kokotice (Cuscuta) dokáže vyčenichat ideální hostitele. Kroutivými pohyby se k němu pak doplazí a začne se přiživovat.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

21. století28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

21. století25.7.2017
Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

21. století21.7.2017
Mapa hlavních tektonických desek.

Kam putují kontinenty?

21. století18.7.2017
Mezi zdravotnickými systémy ve světě jsou obrovské rozdíly.

V jakých zemích je nejlepší zdravotní péče?

21. století14.7.2017
Tvář sochy Ježíše z Mexika.

V Mexiku objevena socha s lidskými zuby

21. století11.7.2017
Babylonská věž

Hospodinova pomsta: Babylónské zmatení jazyků

21. století7.7.2017
Ztvárnění Kristovy poslední večeře na obrazu německého výtvarníka Fritze von Uhdeho.

Záhady kolem Ježíšovy poslední večeře

21. století4.7.2017
Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o