Věda

Šumavský rys v ohrožení

Šumavský rys v ohrožení

Velké šelmy to ve střední Evropě nemají snadné. Medvěd, vlk i rys sice prokázali svou houževnatost a snaží se o návrat do míst, odkud je člověk vytlačil. Zdaleka však ještě nemají vyhráno.

Co se týče rysů, v současnosti žijí na území České republiky na několika od sebe izolovaných místech. Na tuto plachou kočkovitou šelmu lze narazit v Beskydech, Jeseníkách v Krkonoších a nejpočetnější populace žije na Šumavě. Rys je však nadále velmi ohroženým druhem, jehož největším nepřítelem jsou pytláci. Ale na rysa si brousí zuby i myslivci, kteří by jej rádi viděli jako zvěř, jež je možné legálně odstřelit. Alespoň takové zjištění vyplynulo z předloňského výzkumu Katedry myslivosti a lesnické zoologie pražské ČZU.

Rys rozhodně není nějaká roztomilá kočička na hraní a mazlení. Dospělý karpatský rys samec váží průměrně 25 kg, samice 19 kg. Dorůstá délky jednoho metru a zbarvení jeho srsti je značně variabilní. Charakteristickým znakem rysa jsou licousy a štětinky na uších. Má skvělý sluch i zrak a jen málokdy poskytne turistům v horách alespoň krátkou příležitost jej spatřit.

Na Šumavě může mít rys ideální podmínky k životu, samozřejmě za předpokladu, že ji developeři nepromění na víkendovou oblast majitelů luxusních haciend. Nejvhodnější životní podmínky nachází rys právě v hustých lesích středně vysokých hor. Les mu totiž nabízí dostatek úkrytů. Jediné, co ve svém revíru opravdu nesnese, jsou lišky a jeho příbuzné kočky, které bez milosti pronásleduje. V žaludku jednoho uhynulého slovenského rysa byly dokonce nalezeny liščí ostatky. Jinak rys spíše preferuje spárkatou zvěř.

Osud českého rysa ostrovida budí pozornost po celé Evropě. Na budoucnost jeho šumavské populace se zaměřil výzkum vědců Z Německa, Polska a Ruska. A i když na Šumavě žije v současnosti kolem 65 rysů, nově vydaná studie naznačuje, že se tajuplné šumavské přírodě může stát, že o rysa přijde…

Šumava má totiž z rysího hlediska zásadní problém. Zdejší populace je od ostatních izolovaná a genetická variabilita místních rysů tak není příliš vysoká. A i když zde rysů zatím není zas tak málo, je to právě nelegální odstřel a pytláctví, které zamezuje rozšíření šelem do širšího okolí. Rys přitom nezpůsobuje žádné extrémní hospodářské škody, lidé jej mnohdy střílí

pro pouhé své potěšení z lovu. Že se rys ze Šumavy postupně vytrácí, svědčí i fakt, že ještě před patnácti lety žilo na jejím území 100 jedinců. Úbytek je tedy více než znatelný a vědcům dává za pravdu…

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017
Současná velryba

Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

21. století17.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o