Planeta Země

Svět bez antibiotik: Budou nás zabíjet banální choroby?

Svět bez antibiotik: Budou nás zabíjet banální choroby?

Léky, které nás chránily před nebezpečnými bakteriemi více než 70 lety, ztrácejí pomalu, ale jistě účinnost. Lékaři vyřazují každoročně ze seznamu antibiotik další a další druhy. Už dnes zabijí na celém světě bakterie odolné vůči antibiotikům na 10 000 000 lidí ročně a vědci varují, že do 20 let by to mohla být až jedna miliarda ročně. Je vidět, že medicína nutně a hodně rychle potřebuje zbrusu nové zbraně. Jak budou vypadat?

Nové formy boje

Pokud se nepodaří vyvinout účinnější antibiotika, musí podle vědců nastoupit jiné, alternativní metody. Našimi spojenci se mohou stát například viry, které napadají bakterie, uměle vyvinuté nanočástice či proteiny, které produkuje imunitní systém různých organismů. Vědci volají i po tom, aby se výzkum nových metod boje proti bakteriím sjednotil a vytvořila se mezinárodní organizace, do níž budou přispívat všechny země světa jak finančními prostředky, tak mozky svých nejlepších výzkumníků. Jaké nové formy boje proti bakteriím tedy připadají v úvahu?

Odzbrojení bakteriálních útočníků

Bakterie nemusíme vždy zabíjet, aby byly neutralizovány. Některé nové léky napadají bakterie nepřímo a zaměřují se na jejich zbraně, které je činí nebezpečnými. „Bakterie budou v těle stále přítomny, ale následky infekce nebudou už tak těžké, aby je nezvládl lidský imunitní systém,“ říká Francis Franceschi. Základní myšlenka je taková, že pokud nový lék bakterii nezabije, má menší motivaci vyvíjet si proti němu odolnost. Vývoj rezistence tak bude trvat mnohem déle, protože bakterie nemusí aktivně bojovat o život.

Likvidace bakteriálních jedů

Mnoho bakterií zabíjí prostřednictvím toxinů, které vylučují do krve napadeného člověka a způsobují rozpad buněk. Jsou to například Escherichia coli, MRSA, listérie a další. „Pokud jim sebereme tyto zbraně, mohou se stát některé bakterie mnohem slabší nebo dokonce bezmocné,“ uvádí o svém výzkumu Liangfang Zhang, nanoinženýr z University of California v San Diegu. Pracuje na jakémsi krunýři z nanočástic, který by obaloval červené krvinky. Tyto nanočástice budou vybaveny složkami, jež bakterie lákají. Takto obrněné červené krvinky by se staly návnadou pro toxiny, které jinak napadají zdravé buňky. První úspěšné pokusy již proběhly na myších a podle Zhanga mohou být tyto nanočástice do dvou let využity i u lidí.

Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Planeta Země

shutterstock_527063509

Tajemství žraločích zubů – Proč je žralok nejdokonalejší predátor všech dob?

Svět na dlani22.6.2017
Epocha_stul

Vyhrajte dovolenou snů s magazínem Epocha

Epochálnísvět.cz19.6.2017
slider

Rozpoznání obličejů – Bystrejší hmyz, než se zdálo

Svět na dlani19.6.2017
slider

To byste do nich neřekli. Celebrity, které se zachovaly jako hrdinové

Svět na dlani13.6.2017
foto3_nos

Co o vás vypovídá tvar nosu? Je optimálně přizpůsoben

Svět na dlani8.6.2017
SLIDER_Mars_Universe_shutterstock

Jak se bude žít na Rudé planetě?

Svět na dlani5.6.2017
Zásadním je katalyzátor reakce - baktérie Ralstonia eutropha.

Na Harvardu objevili, jak získat ze vzduchu palivo pro auta!

Svět na dlani1.6.2017
SLIDER_voda_universe

Může voda téct do kopce? I to se stává!

Svět na dlani29.5.2017
Slider

Nemůžete spát? Poradíme vám, jak správně usnout

Svět na dlani22.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o