Planeta Země

Svět bez antibiotik: Budou nás zabíjet banální choroby?

Svět bez antibiotik: Budou nás zabíjet banální choroby?

Léky, které nás chránily před nebezpečnými bakteriemi více než 70 lety, ztrácejí pomalu, ale jistě účinnost. Lékaři vyřazují každoročně ze seznamu antibiotik další a další druhy. Už dnes zabijí na celém světě bakterie odolné vůči antibiotikům na 10 000 000 lidí ročně a vědci varují, že do 20 let by to mohla být až jedna miliarda ročně. Je vidět, že medicína nutně a hodně rychle potřebuje zbrusu nové zbraně. Jak budou vypadat?

Nové formy boje

Pokud se nepodaří vyvinout účinnější antibiotika, musí podle vědců nastoupit jiné, alternativní metody. Našimi spojenci se mohou stát například viry, které napadají bakterie, uměle vyvinuté nanočástice či proteiny, které produkuje imunitní systém různých organismů. Vědci volají i po tom, aby se výzkum nových metod boje proti bakteriím sjednotil a vytvořila se mezinárodní organizace, do níž budou přispívat všechny země světa jak finančními prostředky, tak mozky svých nejlepších výzkumníků. Jaké nové formy boje proti bakteriím tedy připadají v úvahu?

Odzbrojení bakteriálních útočníků

Bakterie nemusíme vždy zabíjet, aby byly neutralizovány. Některé nové léky napadají bakterie nepřímo a zaměřují se na jejich zbraně, které je činí nebezpečnými. „Bakterie budou v těle stále přítomny, ale následky infekce nebudou už tak těžké, aby je nezvládl lidský imunitní systém,“ říká Francis Franceschi. Základní myšlenka je taková, že pokud nový lék bakterii nezabije, má menší motivaci vyvíjet si proti němu odolnost. Vývoj rezistence tak bude trvat mnohem déle, protože bakterie nemusí aktivně bojovat o život.

Likvidace bakteriálních jedů

Mnoho bakterií zabíjí prostřednictvím toxinů, které vylučují do krve napadeného člověka a způsobují rozpad buněk. Jsou to například Escherichia coli, MRSA, listérie a další. „Pokud jim sebereme tyto zbraně, mohou se stát některé bakterie mnohem slabší nebo dokonce bezmocné,“ uvádí o svém výzkumu Liangfang Zhang, nanoinženýr z University of California v San Diegu. Pracuje na jakémsi krunýři z nanočástic, který by obaloval červené krvinky. Tyto nanočástice budou vybaveny složkami, jež bakterie lákají. Takto obrněné červené krvinky by se staly návnadou pro toxiny, které jinak napadají zdravé buňky. První úspěšné pokusy již proběhly na myších a podle Zhanga mohou být tyto nanočástice do dvou let využity i u lidí.

Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Planeta Země

slider

5 úchvatných divů Ruska

Svět na dlani23.3.2017
Rituály kanibalismu byly ještě nedávno rozšířeny v Amazonii a na řadě ostrovů Tichého oceánu, zejména na Papui-Nové Guinei.

Kanibalismus vládl i tam, kde byste ho nečekali…Dokonce i v antickém Římě!

Svět na dlani20.3.2017
Foto5

Vědci varují: Nadměrné sledování televize nás doslova zabíjí

Svět na dlani16.3.2017
slider

Vznik života na Zemi mohly způsobit výbuchy dopadajících komet

Svět na dlani13.3.2017
slider

Zmrazeni na stovky let: Přináší kryonika jen falešnou naději?

Svět na dlani6.3.2017
Kameny, které tvoří vnitřní podkovovitý prstenec monumentu, tvoří zvláštní druh horniny zvané dolerit.

Nové otazníky okolo Stonehenge: stálo původně až ve Walesu?

Svět na dlani2.3.2017
slider

Námořníci zůstanou na souši! Na oceány vyjedou automatické lodě

Svět na dlani27.2.2017
titul foto

Co musíte vědět, abyste přežili? 5 rad, které vám mohou zachránit život!

Svět na dlani23.2.2017
slider

5 faktů o kočkách, o kterých jste neměli ani tušení

Svět na dlani20.2.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o