Věda

Toxická vodní rajčata

Toxická vodní rajčata

Arktické vody jsou velice nehostinným prostředím. V létě v nich organismy musí vzdorovat vysokému ultrafialovému záření, v zimě zase chladu a tmě. Po celou dobu je zde také velký nedostatek živin. Přesto se zde některým organismům daří. Příkladem mohou být nebezpečná rajčata.
Přezdívkou „vodní rajče“ obyvatelé Grónska označují načervenalé koule, které se hojně vyskytují na dně některých zdejších jezer. Ve skutečnosti se ale nejedná o vodní zeleninu. Želatinové útvary jsou koloniemi sinic. Červené koule začínají svůj život v podobě jediné buňky. Sinice se ale postupně množí a vytváření několikacentimetrové útvary. Největší z „rajčat“ dorůstají až velikosti softbalových míčků. Podobných úvarů je na dně arktických grónských jezer obrovské množství. Bohužel pro místní obyvatele a zvířata, ale vodní rajčata nepředstavují pouze zajímavý život na dně jezer. Tyto kolonie sinic totiž produkují nebezpečný toxin microcystin, který poškozuje játra. Když člověk nebo zvíře jed požije, uloží se látka v játrech, kde se hromadí. Otrava microcystinem se pak projevuje zažívacími problémy, nevolností, zvracením a při dlouhodobém vystavení nebo požití vysoké dávky může dojít až k selhání jater.


Rajčata v Grónsku nikdo nečekal

Vodní rajčata produkující nebezpečný jed jsou ze strany vědců dlouhodobě zkoumána. Dosud se ale pozornost na kulaté kolonie sinic zaměřovala pouze na útvary rostoucí ve vlažných nebo tropických vodách. Nikdo totiž nepředpokládal, že by se organismům mohlo dařit i v nehostinných podmínkách arktických jezer. V nedávném výzkumu vědců z Dartmouth College v Hanoveru se ale ukázalo, že vodní rajčata ohrožují život i v chladných podmínkách.

Výzkum biologů z Hanoveru byl zaměřen na toxiny přirozeně se vyskytující v arktických jezerech. Přes očekávání expertů z výsledků studie vyplynulo, že hladina přirozených jedů je ve vodách relativně vysoká. Po detailním rozboru se ukázalo, že důvodem velkého množství microcystinu v jezerech, jsou hlavně vodní rajčata, která se zde hojně vyskytují. Podle autorů studie to na některých místech dna vypadá, jako by tam někdo zvrhnul celou bednu rajčat. Ne všude je vodní zeleniny tolik, ale přítomnost kolonií sinic vědci zaznamenali ve všech z 19 zkoumaných jezer.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Rekonstrukce, jak by měl vypadat piltdownský člověk.

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda18.8.2017
Nejstarší nález ostatků domestikované kočky pochází z Kypru a je starý 9500 let.

Jak si lidé ochočili kočky?

Věda15.8.2017
Krev je tekutá tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky).

Čekání na dárce kostní dřeně

Věda11.8.2017
Příprava vzorků

Práce patologa není čistě jenom pitvání

Věda8.8.2017
Stejně jako u jiných operačních systémů je i usmartphonů k dispozici velké množství aplikací

Chytré telefony mění naše mozky!

Věda4.8.2017
SOHO a Slunce

Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Věda1.8.2017
Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

Věda28.7.2017
Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

Věda21.7.2017
Mapa hlavních tektonických desek.

Kam putují kontinenty?

Věda18.7.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o