Věda

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

Působením člověka se ze světového oceánu stává stále více jedna velká skládka. Nová studie ukázala, že před negativními dopady lidské činnosti není v bezpečí žádná část oceánu. Znečištěné je dokonce už i dno Mariánského příkopu, které je nejhlubším místem na Zemi.

Mezinárodní tým vědců pod vedením biologa Alana Jamiesona z Newcastle University odhalil v tukové tkáni hlubokomořských korýšů různonožců (Amphipoda) nachytaných pomocí speciálního zařízení na dně Mariánského příkopu vysoké koncentrace toxických látek. Jedná se především o polychlorované bifenyly (PCB) a polybromované difenylethery (PBDE), které se v přírodě nerozkládají a narušují reprodukční funkce řady živočichů, především těch vodních. Jejich výroba byla přitom zakázána již v 70. letech minulého století.

U různonožců z Mariánského příkopu byly naměřeny až 50krát vyšší hodnoty PCB než u krabů z rýžových polí napájených vodou z řeky Liao-che, která je jednou z nejznečištěnějších čínských řek. „Jedinci, které jsme zkoumali, měli v tělech toxické látky v podobné koncentraci, jaká je ve vodách japonského zálivu Seruga. Ten patří k nejvíc znečištěným průmyslovým zónám severozápadního Pacifiku,“ řekl Jamieson.

Tým objevil podobně kontaminované různonožce i v Kermadeckém příkopu, oceánském příkopu severovýchodně od Nového Zélandu, jehož hloubka také přesahuje 10 kilometrů. Podle vědců se PCB a PBDE dostalo do hlubokomořských příkopů v tělech uhynulých mořských živočichů, kteří zkonzumovali kontaminovaný plastový odpad. „Jakmile se dostanou hlouběji, hlouběji a hlouběji, není, kam by šly jinam, protože neexistuje žádný mechanismus, který by je dostal zpět na hladinu,“ vysvětluje Jamieson.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o