Věda

Učit se dá i bez mozku!

Učit se dá i bez mozku!

Schopnost něco se naučit není jen výsadou člověka, dovednost poučit se z opakované zkušenosti mají všechna zvířata. Vědeckému týmu z Francie se ale poprvé podařilo dokázat, že podobné umění ovládají i nejjednodušší organismy, konkrétně hlenky.

Ve francouzských laboratořích se odehrál pokus s hlenkami druhu vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum). Experti nechali organismy kultivovat na několika petriho miskách. Když byla plazmodia dostatečně velká, nechali vědci vápenatky skrze most přelézat ze své domovské misky do druhé, kde se nacházela potrava. Hlenky nejsou příliš rychlými cestovateli, ujít 4-5 centimetrů jim trvá přibližně hodinu. Přesto druhou misku s jídlem objevily celkem kvapně.

Při druhé části experimentu do mostu spojujících obě misky biologové umístili hořké, ale neškodné esence, které vytvářely jakési překážky. Použitý chinin a kofein hlenky odpuzoval a trvalo jim mnohem déle, než za bariérou našli chutnou potravu. Přesto se organismy postupně naučili, že za hořkou esencí se nachází něco dobrého a brzy most s chininem i kofeinem překonávali stejně rychle, jako by tam žádná překážka nebyla.

V závěrečné fázi pokusu vědci nechali splynout hlenky, které věděli, že za nepříjemnou bariérou se nachází pochoutka, s nepoučenými vápenatými. Výsledky studie ukázaly, že i pokud se mezi neznalými hlenkami nacházela jen jediná poučená, celé společenství překážku překonalo daleko rychleji, než kontrolní skupina složená ze samých nevzdělaných vápenatek.

Na samé jedničky to nebude

Experiment s vápenatkami trval 9 dní. Během takto krátké doby se vědcům z Univerzity v Toulouse podařilo dokázat, že k učení není potřeba nervová soustava. K předání zkušeností stačí pouze splývání buněk. Právě takto si vápenatky zřejmě „řekly“ o neškodné překážce a odměně, která je za bariérou čeká. Stejně jako i vyšším organismům učení chvíli trvá, nedokázaly hlenky informaci předat okamžitě. Ještě hodinu po splynutí buněk vápenatky novou výukovou látku nepochopily. Na petriho misce se musely školit minimálně 3 hodiny, aby se novou informaci naučily. Závěrem tedy je, že ačkoliv hlenky nejsou nejrychlejšími studenty, schopnost učení prokazatelně mají.

I když se vědci z přelomového objevu radují, čeká je ještě spoustu práce. Výhledově bude potřeba najít odpovědi na to, jak je zkušenost v buňkách zakódována a jaký je přesný mechanismus přenosu.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Rekonstrukce, jak by měl vypadat piltdownský člověk.

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda18.8.2017
Nejstarší nález ostatků domestikované kočky pochází z Kypru a je starý 9500 let.

Jak si lidé ochočili kočky?

Věda15.8.2017
Krev je tekutá tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky).

Čekání na dárce kostní dřeně

Věda11.8.2017
Příprava vzorků

Práce patologa není čistě jenom pitvání

Věda8.8.2017
Stejně jako u jiných operačních systémů je i usmartphonů k dispozici velké množství aplikací

Chytré telefony mění naše mozky!

Věda4.8.2017
SOHO a Slunce

Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Věda1.8.2017
Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

Věda28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

Věda25.7.2017
Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

Věda21.7.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o