Věda

Učit se dá i bez mozku!

Učit se dá i bez mozku!

Schopnost něco se naučit není jen výsadou člověka, dovednost poučit se z opakované zkušenosti mají všechna zvířata. Vědeckému týmu z Francie se ale poprvé podařilo dokázat, že podobné umění ovládají i nejjednodušší organismy, konkrétně hlenky.

Ve francouzských laboratořích se odehrál pokus s hlenkami druhu vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum). Experti nechali organismy kultivovat na několika petriho miskách. Když byla plazmodia dostatečně velká, nechali vědci vápenatky skrze most přelézat ze své domovské misky do druhé, kde se nacházela potrava. Hlenky nejsou příliš rychlými cestovateli, ujít 4-5 centimetrů jim trvá přibližně hodinu. Přesto druhou misku s jídlem objevily celkem kvapně.

Při druhé části experimentu do mostu spojujících obě misky biologové umístili hořké, ale neškodné esence, které vytvářely jakési překážky. Použitý chinin a kofein hlenky odpuzoval a trvalo jim mnohem déle, než za bariérou našli chutnou potravu. Přesto se organismy postupně naučili, že za hořkou esencí se nachází něco dobrého a brzy most s chininem i kofeinem překonávali stejně rychle, jako by tam žádná překážka nebyla.

V závěrečné fázi pokusu vědci nechali splynout hlenky, které věděli, že za nepříjemnou bariérou se nachází pochoutka, s nepoučenými vápenatými. Výsledky studie ukázaly, že i pokud se mezi neznalými hlenkami nacházela jen jediná poučená, celé společenství překážku překonalo daleko rychleji, než kontrolní skupina složená ze samých nevzdělaných vápenatek.

Na samé jedničky to nebude

Experiment s vápenatkami trval 9 dní. Během takto krátké doby se vědcům z Univerzity v Toulouse podařilo dokázat, že k učení není potřeba nervová soustava. K předání zkušeností stačí pouze splývání buněk. Právě takto si vápenatky zřejmě „řekly“ o neškodné překážce a odměně, která je za bariérou čeká. Stejně jako i vyšším organismům učení chvíli trvá, nedokázaly hlenky informaci předat okamžitě. Ještě hodinu po splynutí buněk vápenatky novou výukovou látku nepochopily. Na petriho misce se musely školit minimálně 3 hodiny, aby se novou informaci naučily. Závěrem tedy je, že ačkoliv hlenky nejsou nejrychlejšími studenty, schopnost učení prokazatelně mají.

I když se vědci z přelomového objevu radují, čeká je ještě spoustu práce. Výhledově bude potřeba najít odpovědi na to, jak je zkušenost v buňkách zakódována a jaký je přesný mechanismus přenosu.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Myší pištění se podobá tryskovému motoru!

Věda17.10.2017

Proč rejsek nedostal Nobelovu cenu?

Věda13.10.2017

Alchymie jako cesta do neznáma

Věda10.10.2017

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda6.10.2017

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda3.10.2017

Křížem krážem vulkanickým středohořím

Věda29.9.2017

Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Věda26.9.2017

Tajemství parního stroje: krok k průmyslové revoluci

Věda22.9.2017

Kdy začal člověk nadávat?

Věda19.9.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o