Věda

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

Ještě před necelými dvěma lety zanedbaná, plevely zarůstající, parcela na okraji města Milovice ve stejnojmenném bývalém vojenském prostoru. Dnes díky pastvě divokých koní a praturů lokalita překypuje chráněnými rostlinami a zvířaty.

Raketově narostly počty dvou z nejvzácnějších druhů místní stepi – hořce křížatého (Gentiana cruciata) a modráska hořcového Rebelova (Maculinea alcon f. rebeli). Vědci napočítali na polovině pastviny 226 kvetoucích trsů, na více než polovině z nich byla nakladena vajíčka kriticky ohroženého motýla.
Na pastvině se po příchodu divokých koní opět začalo dařit také řadě stepních druhů motýlů, kteří jinak v posledních desetiletích na většině území České republiky nezadržitelně mizí. „Je zde nespočet ohniváčků celíkových, modrásků podobných a modrásků černolemých, poměrně početná je populace modráska nejmenšího i ohroženého modráska hnědoskvrnného,“ vyjmenoval David Ričl, který má v Milovicích na starosti monitoring denních motýlů.
Pastvinu si oblíbili také nejexotičtější z našich motýlů, zákonem chránění otakárci. „Žijí zde oba naše druhy. Početnost ohroženého otakárka ovocného meziročně stoupla patrně v důsledku pastvy, neboť kladoucí samičky vyhledávají zvířaty okousané, nízké a osluněné keře slivoní i hlohu, které najdou hlavně na pastvině,“ doplnil Jiří Beneš z Biologického centra Akademie věd ČR.
Na pastvině se hojně vyskytuje i otakárek fenyklový (Papilio machaon), který tam ještě v září kladl vajíčka. „Takže jsme se dočkali jeho třetí letošní generace,“ popsal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Kromě různorodého prostředí poskytují velcí kopytníci motýlům také důležitý zdroj minerálů, kterým je jejich trus. Z bezobratlých živočichů se letos na pastvině poprvé objevil také kriticky ohrožený korýš žábronožka letní (Branchipus schaefferi), která v prostoru dnešní pastviny nebyla dříve zaznamenána.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o