Planeta Země

V zajetí chutí. Proč nás honí mlsná a proč jí podléháme?

V zajetí chutí. Proč nás honí mlsná a proč jí podléháme?

Znáte to, vidíte ve vitríně zákusek a nemůžete odolat. Jiný se zase může doslova utlouct třeba po smažených chipsech nebo po čokoládě. Máme na ni takovou chuť, že na to nelze přestat myslet. Co ale stojí za chutěmi, kvůli kterým máme tolik výčitek? A můžeme se jim nějak bránit?

Dědictví po předcích

Naše náchylnost k určitým chutím ale může mít také kořeny sahající mnoho tisíc let před naše narození. Britský psycholog Leigh Gibson se domnívá, že třeba chuť na tučná jídla nám byla naprogramována už v pravěku. „Když pravěký člověk objevil kus jídla, v mozku se mu začala uvolňovat chemická látka dopamin, díky které si zapamatoval danou situaci, a také látky, které v něm vyvolaly pocit štěstí a radosti,“ vysvětluje Gibson. Po narození nás pak ovlivňuje chuť mateřského mléka. Jeho sladká příchuť může mít vliv na to, že nám tak chutnají sladkosti.

Mocné bakterie

Důležitou roli v našich chutích hrají i střeva. Obsahují totiž téměř autonomní prostředí naplněné bakteriemi, které se starají o naše trávení. Jejich činnost pak soustavně monitoruje sto milionů neuronů, a ty posílají do mozku informace o natráveném jídle. Tato nekonečná komunikace mezi trávicím systémem a mozkem dokáže také změnit náš názor na to, co nám chutná. Třeba, když bakterie zpracovávají hodně vlákniny, vylučují látku, která do mozku pošle signál o tom, že jsme sytí a spokojení.

Můžeme se ovládnout?

Jedinci se silnou vůlí dokážou vyvolat ve svém mozku podobnou reakci odměny tím, že jídlo, po kterém touží, odmítnou. Něco takového ale vyžaduje dlouhodobý cvik. Pro ty ostatní se pak londýnské centrum pro biotechnologii snaží vyvinout elektronický čip, který by dokázal monitorovat signály mezi trávicím traktem a mozkem. Pokud by rozpoznal informaci o toužení, zamezil by prostě její cestě do mozku.

Hladový hormon

Další výzkum se zabývá hormonem, který je zodpovědný za pocit hladu. Jmenuje se ghrelin a produkuje ho sliznice ve střevech a žaludku. Ghrelin má totiž v lidském těle svého přímého protivníka, který se jmenuje obestatin. Ten naopak pocit hladu tlumí. Vědci se domnívají, že pokud by bylo možné přesně popsat jejich fungování v lidském těle, bylo by možné jej využít i pro léčbu závislostí, například na nikotinu či alkoholu. Touha po těchto drogách má totiž podobný průběh v našem mozku jako touha po jídle.

Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Planeta Země

titul foto

Co musíte vědět, abyste přežili? 5 rad, které vám mohou zachránit život!

Svět na dlani23.2.2017
slider

5 faktů o kočkách, o kterých jste neměli ani tušení

Svět na dlani20.2.2017
Masked superhero pet dog stood on boulder

5 superschopností zvířecí říše: Tohle bychom chtěli také umět!

Svět na dlani16.2.2017
titul foto

Mýtus nebo skutečnost: 7 důležitých faktů o spermiích

Svět na dlani13.2.2017
U bílého povlaku na dlouho zrajících salámech nevadí, pokud se dostane na povrch uzeniny. Stačí jen slupku jednoduše sloupnout.

Plísně jsou všude kolem nás. Které jsou jedlé?

Svět na dlani10.2.2017
slider

Aztékové, Mayové, Inkové – staré říše odkrývají nová tajemství!

Svět na dlani9.2.2017
Bermudský trojúhelník není jediná oblast opředená řadou námořních a leteckých záhad. Podobnou pověst má totiž i dvousetkilometrový mořský pás, který odděluje ostrov Tasmánie od Austrálie.

Bermudský trojúhelník není jediný! Záhadnou mořskou past má i Austrálie

Svět na dlani6.2.2017
slider

Fantastická cesta zpět do historie? Vědcům to umožňuje led

Svět na dlani2.2.2017
slider

Tajemství spánku: nenápadný vládce nad naším životem

Svět na dlani30.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o