Věda

Vědec v roli otce

Vědec v roli otce

Charlese Darwina jakožto autora evoluční teorie, zná téměř každý. Málokdo ale ví, že tato výrazná osoba 19. století z role vědce nevystupovala téměř nikdy. Důkazem jsou rozbory jeho dopisů a deníkových záznamů po té, co se Darwinovi narodil syn William.

Prvorozený syn William Erasmus se Darwinovým narodil v prosinci 1839. Jeho otec – zapálený biolog začal ihned s vědeckým pozorováním novorozence. „Během prvního týdne zívá, olizuje se, škytá, kýchá, a protahuje se stejně jako starý člověk.“Darwin si všechny poznámky pečlivě zaznamenával do deníků, které jsou dnes uschovány v univerzitní knihovně v Cambridgi.

Díky deníkům a dopisům mezi Darwinem a jeho už odrostlými dětmi, je možné nahlédnout do soukromého života známého evolucionisty. Ukazuje se tak, že děti vědce ovlivnily v řadě jeho názorů. Pozorování prvorozeného syna například velkou mírou přispělo k upevnění Darwinových myšlenek ohledně vývoje člověka. V tomto ohledu ale nebyl William jediný, pro vědce byla důležitá i možnost srovnat novorozence se skutečným lidoopem.

Jak se experimentuje s dítětem?

V době, kdy se William narodil, už Darwin přemýšlel nad evolucí člověka. Domníval se také, že člověk s lidoopy sdílí společného předka, nikdy ale žádného velkého primáta na vlastní oči neviděl.

Rok po narození nejstaršího syna byla do londýnské zoologické zahrady přivezena samice orangutana – Jenny. Darwin se stal pravidelným návštěvníkem ZOO, kde se díval na lidoopa. Jeho chování pak porovnával s chováním vlastního syna. Tato pozorování se stala základem pro knihu Výraz emocí u člověka a u zvířat, vydanou v roce 1872. V ní mimo jiné popisuje řadu projevů, které zaznamenal u Jenny a o nichž se myslelo, že náleží pouze člověku. Zjistil, že lidoop projevuje známky žárlivosti, je zvědavý a dokáže se i zlobit.

V rámci studia emocí u člověka dělal pokusy i na malém Williamovi. „Udělal jsem hlasitý zvuk v blízkosti jeho tváře, zatvářil se vystrašeně a propuknul v pláč. Experiment jsem opakoval.“

Na počátku Darwinovy dráhy coby vědce stála cesta na Galapágy, bez které by nenapsal svou nejznámější knihu O původu druhů přírodním výběrem. Další důležité rukopisy by ale nevznikly bez jeho dětí.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017
Jak už vyplývá z názvu nemoci, k přenosu dochází nejčastěji kočičím škrábnutím.

Pozor na zrádné kočičí škrábnutí!

21. století18.4.2017
Relikvie, o níž se zejména v katolické církvi traduje, že je plátnem, do nějž krátce po ukřižování bylo zahaleno tělo Ježíše Krista.

Těžko odhalitelné tajemství turínského plátna

21. století11.4.2017
Polární záře na Jupiteru

Evropa se chystá k Jupiteru

21. století7.4.2017
Ne všechny srdeční choroby ale musí být smrtelné. Srdeční arytmii – poruchu srdečního rytmu, je většinou možné spravit léky.

Vzdělání jako prevence infarktu?

21. století4.4.2017
Rostliny údajně „slyší“ i hmyz, například nebezpečné housenky.

Rostliny vidí, slyší i cítí

21. století31.3.2017
Pravděpodobná podoba samice Australopitéka

Lucy chodila i šplhala

21. století28.3.2017
Dogs, jackals, wolves, and foxes
London R.H. Porter 1890 
http://www.biodiversitylibrary.org/item/57042

Falklandský „vlk“ byl spíše jako šakal

21. století24.3.2017
Samec čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Ptáci v ČR stále ubývají

21. století21.3.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o