Věda

Vědec v roli otce

Vědec v roli otce

Charlese Darwina jakožto autora evoluční teorie, zná téměř každý. Málokdo ale ví, že tato výrazná osoba 19. století z role vědce nevystupovala téměř nikdy. Důkazem jsou rozbory jeho dopisů a deníkových záznamů po té, co se Darwinovi narodil syn William.

Prvorozený syn William Erasmus se Darwinovým narodil v prosinci 1839. Jeho otec – zapálený biolog začal ihned s vědeckým pozorováním novorozence. „Během prvního týdne zívá, olizuje se, škytá, kýchá, a protahuje se stejně jako starý člověk.“Darwin si všechny poznámky pečlivě zaznamenával do deníků, které jsou dnes uschovány v univerzitní knihovně v Cambridgi.

Díky deníkům a dopisům mezi Darwinem a jeho už odrostlými dětmi, je možné nahlédnout do soukromého života známého evolucionisty. Ukazuje se tak, že děti vědce ovlivnily v řadě jeho názorů. Pozorování prvorozeného syna například velkou mírou přispělo k upevnění Darwinových myšlenek ohledně vývoje člověka. V tomto ohledu ale nebyl William jediný, pro vědce byla důležitá i možnost srovnat novorozence se skutečným lidoopem.

Jak se experimentuje s dítětem?

V době, kdy se William narodil, už Darwin přemýšlel nad evolucí člověka. Domníval se také, že člověk s lidoopy sdílí společného předka, nikdy ale žádného velkého primáta na vlastní oči neviděl.

Rok po narození nejstaršího syna byla do londýnské zoologické zahrady přivezena samice orangutana – Jenny. Darwin se stal pravidelným návštěvníkem ZOO, kde se díval na lidoopa. Jeho chování pak porovnával s chováním vlastního syna. Tato pozorování se stala základem pro knihu Výraz emocí u člověka a u zvířat, vydanou v roce 1872. V ní mimo jiné popisuje řadu projevů, které zaznamenal u Jenny a o nichž se myslelo, že náleží pouze člověku. Zjistil, že lidoop projevuje známky žárlivosti, je zvědavý a dokáže se i zlobit.

V rámci studia emocí u člověka dělal pokusy i na malém Williamovi. „Udělal jsem hlasitý zvuk v blízkosti jeho tváře, zatvářil se vystrašeně a propuknul v pláč. Experiment jsem opakoval.“

Na počátku Darwinovy dráhy coby vědce stála cesta na Galapágy, bez které by nenapsal svou nejznámější knihu O původu druhů přírodním výběrem. Další důležité rukopisy by ale nevznikly bez jeho dětí.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o