Věda

Vědec v roli otce

Vědec v roli otce

Charlese Darwina jakožto autora evoluční teorie, zná téměř každý. Málokdo ale ví, že tato výrazná osoba 19. století z role vědce nevystupovala téměř nikdy. Důkazem jsou rozbory jeho dopisů a deníkových záznamů po té, co se Darwinovi narodil syn William.

Prvorozený syn William Erasmus se Darwinovým narodil v prosinci 1839. Jeho otec – zapálený biolog začal ihned s vědeckým pozorováním novorozence. „Během prvního týdne zívá, olizuje se, škytá, kýchá, a protahuje se stejně jako starý člověk.“Darwin si všechny poznámky pečlivě zaznamenával do deníků, které jsou dnes uschovány v univerzitní knihovně v Cambridgi.

Díky deníkům a dopisům mezi Darwinem a jeho už odrostlými dětmi, je možné nahlédnout do soukromého života známého evolucionisty. Ukazuje se tak, že děti vědce ovlivnily v řadě jeho názorů. Pozorování prvorozeného syna například velkou mírou přispělo k upevnění Darwinových myšlenek ohledně vývoje člověka. V tomto ohledu ale nebyl William jediný, pro vědce byla důležitá i možnost srovnat novorozence se skutečným lidoopem.

Jak se experimentuje s dítětem?

V době, kdy se William narodil, už Darwin přemýšlel nad evolucí člověka. Domníval se také, že člověk s lidoopy sdílí společného předka, nikdy ale žádného velkého primáta na vlastní oči neviděl.

Rok po narození nejstaršího syna byla do londýnské zoologické zahrady přivezena samice orangutana – Jenny. Darwin se stal pravidelným návštěvníkem ZOO, kde se díval na lidoopa. Jeho chování pak porovnával s chováním vlastního syna. Tato pozorování se stala základem pro knihu Výraz emocí u člověka a u zvířat, vydanou v roce 1872. V ní mimo jiné popisuje řadu projevů, které zaznamenal u Jenny a o nichž se myslelo, že náleží pouze člověku. Zjistil, že lidoop projevuje známky žárlivosti, je zvědavý a dokáže se i zlobit.

V rámci studia emocí u člověka dělal pokusy i na malém Williamovi. „Udělal jsem hlasitý zvuk v blízkosti jeho tváře, zatvářil se vystrašeně a propuknul v pláč. Experiment jsem opakoval.“

Na počátku Darwinovy dráhy coby vědce stála cesta na Galapágy, bez které by nenapsal svou nejznámější knihu O původu druhů přírodním výběrem. Další důležité rukopisy by ale nevznikly bez jeho dětí.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

21. století21.7.2017
Mapa hlavních tektonických desek.

Kam putují kontinenty?

21. století18.7.2017
Mezi zdravotnickými systémy ve světě jsou obrovské rozdíly.

V jakých zemích je nejlepší zdravotní péče?

21. století14.7.2017
Tvář sochy Ježíše z Mexika.

V Mexiku objevena socha s lidskými zuby

21. století11.7.2017
Babylonská věž

Hospodinova pomsta: Babylónské zmatení jazyků

21. století7.7.2017
Ztvárnění Kristovy poslední večeře na obrazu německého výtvarníka Fritze von Uhdeho.

Záhady kolem Ježíšovy poslední večeře

21. století4.7.2017
Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o