Věda

Vědec v roli otce

Vědec v roli otce

Charlese Darwina jakožto autora evoluční teorie, zná téměř každý. Málokdo ale ví, že tato výrazná osoba 19. století z role vědce nevystupovala téměř nikdy. Důkazem jsou rozbory jeho dopisů a deníkových záznamů po té, co se Darwinovi narodil syn William.

Prvorozený syn William Erasmus se Darwinovým narodil v prosinci 1839. Jeho otec – zapálený biolog začal ihned s vědeckým pozorováním novorozence. „Během prvního týdne zívá, olizuje se, škytá, kýchá, a protahuje se stejně jako starý člověk.“Darwin si všechny poznámky pečlivě zaznamenával do deníků, které jsou dnes uschovány v univerzitní knihovně v Cambridgi.

Díky deníkům a dopisům mezi Darwinem a jeho už odrostlými dětmi, je možné nahlédnout do soukromého života známého evolucionisty. Ukazuje se tak, že děti vědce ovlivnily v řadě jeho názorů. Pozorování prvorozeného syna například velkou mírou přispělo k upevnění Darwinových myšlenek ohledně vývoje člověka. V tomto ohledu ale nebyl William jediný, pro vědce byla důležitá i možnost srovnat novorozence se skutečným lidoopem.

Jak se experimentuje s dítětem?

V době, kdy se William narodil, už Darwin přemýšlel nad evolucí člověka. Domníval se také, že člověk s lidoopy sdílí společného předka, nikdy ale žádného velkého primáta na vlastní oči neviděl.

Rok po narození nejstaršího syna byla do londýnské zoologické zahrady přivezena samice orangutana – Jenny. Darwin se stal pravidelným návštěvníkem ZOO, kde se díval na lidoopa. Jeho chování pak porovnával s chováním vlastního syna. Tato pozorování se stala základem pro knihu Výraz emocí u člověka a u zvířat, vydanou v roce 1872. V ní mimo jiné popisuje řadu projevů, které zaznamenal u Jenny a o nichž se myslelo, že náleží pouze člověku. Zjistil, že lidoop projevuje známky žárlivosti, je zvědavý a dokáže se i zlobit.

V rámci studia emocí u člověka dělal pokusy i na malém Williamovi. „Udělal jsem hlasitý zvuk v blízkosti jeho tváře, zatvářil se vystrašeně a propuknul v pláč. Experiment jsem opakoval.“

Na počátku Darwinovy dráhy coby vědce stála cesta na Galapágy, bez které by nenapsal svou nejznámější knihu O původu druhů přírodním výběrem. Další důležité rukopisy by ale nevznikly bez jeho dětí.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017
„Protože problémy zažívacího traktu předcházejí často ty  motorické o mnoho let, předpokládali jsme, že bakterie ve střevech mohou přispívat ke vzniku Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Mazmanian, co je k výzkumu vedlo.

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

21. století23.5.2017
V rámci workshopu na téma „Distribuované zdroje a úložiště energie“ představili odborníci nejenom řešení aktuálních otázek, ale také řešení pro blízkou budoucnost.

Jak vidí odborníci budoucnost získávání a skladování energie?

21. století19.5.2017
Zahajovací ceremoniál nezapřel, jaký režim v pořádající zemi vládl.

Moskevská olympiáda: Bojkot za invazi!

21. století16.5.2017
Podle posledních výzkumů je na Enceladu takové prostředí, které by umožňovalo vznik života.

Existuje ve sluneční soustavě náhradní útočiště?

21. století12.5.2017
Za útvary označované jako vílí kruhy může kombinace aktivity společenského hmyzu a rostlin.

Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna

21. století9.5.2017
V době ledové mamuti obývali severní, střední i západní Evropu a vyskytovali se i v Severní Americe a Asii.

Jakými nemocemi trpěli mamuti?

21. století5.5.2017
K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o