Věda

Vzdělání jako prevence infarktu?

Vzdělání jako prevence infarktu?

Téměř 300 000 mužů a žen nad 45 let bylo sledováno po dobu 5 let v rámci studie zaměřené na vztah socioekonomických faktorů a chronických nemocí. Výsledky nového australského výzkumu překvapily všechny zúčastněné.

Studie s názvem Sax institute´s 45 and Up Study je největší zdravotnickou studií, která v současnosti probíhá na jižní polokouli. Australští experti v rámci svého rozsáhlého projektu dlouhodobě zkoumají osoby starší 45 let. Cílem výzkumu je zmapovat stárnutí populace a využívání dostupných zdravotních služeb.
Projekt vědců při Saxově institutu v Sydney se skládá z celé řady dílčích výzkumů. Jedním z nich je dlouhodobé studium závislosti vzdělání na výskytu srdečních událostí například infarktu myokardu. Data ohledně zdravotního stavu lidí s různým stupněm dokončeného vzdělání autoři výzkumu sbírali 5 let. Po uplynutí této doby přešli experti k vyhodnocení výsledků. Z nashromážděných dat o 267 153 lidech se australským výzkumníkům podařilo odhalit velice silný vztah mezi tím, jaké měli účastníci studie vzdělání a výskytem náhlých srdečních událostí.

Neznalost neomlouvá

Výsledky výzkumu ukázaly, že největší riziko náhlé srdeční události mají lidé, kterým se nepodařilo dokončit ani střední školu. Účastníci studie bez maturity měli o 150% větší šanci, že dostanou infarkt, než lidé s vysokoškolským diplomem. O něco lépe na tom byli lidé s ukončenou střední školou. U nich bylo riziko oproti univerzitně vzdělaným lidem vyšší „jen“ o 70%.
Podle vedoucí výzkumu doktorky Rosemarie Kordy se podařilo prokázat, že lidé bez vzdělání jsou daleko více ohroženi srdečními chorobami. Autoři studie vidí důvod tohoto vztahu hlavně v nedostatečné informovanosti nevzdělaného obyvatelstva. Lidé, kteří nemají ani maturitní zkoušku totiž často vůbec neví o rizikových faktorech svého chování. Netuší, že k rozvoji srdeční choroby velkou měrou přispívá kouření, nezdravá strava, nedostatek fyzické aktivity, vysoký krevní tlak nebo diabetes. A když lidé nevědí, jakému chování by se měli vyhnout, není divu, že to nedělají.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

21. století28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

21. století25.7.2017
Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

21. století21.7.2017
Mapa hlavních tektonických desek.

Kam putují kontinenty?

21. století18.7.2017
Mezi zdravotnickými systémy ve světě jsou obrovské rozdíly.

V jakých zemích je nejlepší zdravotní péče?

21. století14.7.2017
Tvář sochy Ježíše z Mexika.

V Mexiku objevena socha s lidskými zuby

21. století11.7.2017
Babylonská věž

Hospodinova pomsta: Babylónské zmatení jazyků

21. století7.7.2017
Ztvárnění Kristovy poslední večeře na obrazu německého výtvarníka Fritze von Uhdeho.

Záhady kolem Ježíšovy poslední večeře

21. století4.7.2017
Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o