Planeta Země

Záhada řeči zvířat: 5 nejpodivnějších způsobů zvířecí komunikace

Záhada řeči zvířat: 5 nejpodivnějších způsobů zvířecí komunikace

Nejrůznější skřeky, vrčení, cvrlikání či třeba pípání. Zvířata mají na první pohled jen velmi omezené možnosti, jak se mezi sebou domluvit. To ale neznamená, že si nejsou schopná mezi sebou sdělit spoustu důležitých informaci.

Velryby si dávají jména i příjmení

O koho jde: Vorvaň obrovský

Dánská univerzita v Aarhusu sledovala zvukové projevy vorvaňů v Karibiku a podařilo se jim při tom nahrát okolo 4000 zvuků jedné skupiny kytovců. Při analýze vědci zjistili, že v jednom rodinném klanu používají jednotlivé velryby cosi jako volací znak určující, kdo právě „mluví“. Vědci jsou navíc přesvědčeni, že existuje i kód, který užívá rodinný klan při setkání s jinou skupinou velryb. Tedy jakási obdoba příjmení.

Včelí tanec vysvětluje, kde je něco k snědku

O koho jde: Včela medonosná

Když jedna z včel objeví zdroj potravy, ostatní ji pak neomylně následují. Jak jim vysvětlí, co našla a kde? Používá k tomu hned dva různé druhy tanců. Pokud se zdroj potravy nachází v okruhu zhruba 50 metrů, tančí včela dokola a točí se přitom střídavě doleva i doprava zhruba 30 vteřin. Pokud objevila potravu ve vzdálenějším okolí, opisuje při tanci tvar osmičky. Doba a směr tance po této přímce označuje vzdálenost a polohu potravy.

Brazilské opice si vytvořily vlastní poplašný systém

O koho jde: Titi černočelý

Titie, žijící na stromech, ohrožují dravci, kteří se dají rozdělit do dvou hlavních skupin – na suchozemské a ptáky. Aby byly schopní se jejich útokům bránit, vyvinul si tento druh primátů výstražný systém varovných výkřiků. Druh a skladba varovných výkřiků se liší nejen podle toho, jestli jde o suchozemského savce či dravého ptáka, ale také podle toho, jestli se v té chvíli nachází na zemi či na stromě.

Zubři hlasují o tom, kam vyrazí stádo na pastvu

O koho jde: Zubr evropský

Zubří pomocí voleb řeší, kam se stádo vydá, zda třeba na pastvu či k vodě. Každý člen stáda se při tom postaví směrem, kterým by se právě on chtěl vydat. Po chvíli pak do jednoho z těchto směrů vyrazí první zubr, nejčastěji dominantní samice. Pokud většina uzná, že je to dobrý nápad přidají se i ostatní. Pokud ne, stádo se na chvíli roztříští do skupin. Nakonec ale ostatní následují tu největší z nich.

Hlodavci si štěkají o tom, kdo jde i jak je oblečený

O koho jde: Psoun prériový

Ve štěkotu psounů se přenáší pozoruhodné množství informací, dokonce používají zvuky, které svou funkcí vzdáleně připomínají lidská slovesa a podstatná jména. Používají je pak hlavně jako varování před predátory. Psouni dokážou pomocí speciálních výrazů říct ostatním, jde-li o kojota, hada či třeba káně nebo člověka. Komentují dokonce i jeho výšku či spíše velikost. Psouni z různých regionů mají navíc vlastní přízvuk či dialekt.

Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Planeta Země

Slider

Nemůžete spát? Poradíme vám, jak správně usnout

Svět na dlani22.5.2017
slider

Jak vzniká zubní kaz

Svět na dlani18.5.2017
Všechny hotely střeží svá malá špinavá tajemství

Hotelová tajemství, která byste se neměli dozvědět

Svět na dlani15.5.2017
Dvojčata jsou pro vědce stálým tématem

Fascinující fakta o dvojčatech: Tohle vás překvapí

Svět na dlani11.5.2017
Prase domácí

4 zvířata, která jíme, a přitom jsou chytřejší než naši domácí mazlíčci

Svět na dlani2.5.2017
foto3

Nemůžete spát? Poradíme vám, jak správně usnout

Svět na dlani27.4.2017
slider

Horké novinky ze světa chilli papriček

Svět na dlani24.4.2017
Brazilskému městečku Cândido Godói se oprávněně říká Město dvojčat, jedno z pěti těhotenství tu končí porodem dvojčat.

Fascinující fakta o dvojčatech: Tohle vás překvapí

Svět na dlani20.4.2017
taken at at Umihotaru Parking Area, Chiba, Japan

Nejúchvatnější dopravní divy světa

Svět na dlani13.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o