Věda

Zásah do mozku: mrtvice!

Zásah do mozku: mrtvice!

Mozková mrtvice. Už jen spojení těchto dvou slov zní velmi nepříjemně. A přitom právě cévní mozkové příhody jsou jedním nejčastějších útočníků na mozek. Počet těchto příhod se bohužel každým rokem zvyšuje. Vždyť po zhoubných onemocněních a chorobách srdce se mrtvice řadí na třetí místo v počtu úmrtí.

V České republice postihne cévní mozková příhoda zhruba 30 000 obyvatel ročně. Pro dvě pětiny z nich se toto onemocnění stane osudným. A řada z těch, co přežijí, se promění v invalidy…

Co se vlastně ve chvíli, kdy mozek zasáhne mrtvice, děje? Nejčastěji k ní dochází ve chvíli, kdy důležitou cévu vyživující nějakou část mozku, ucpe krevní sraženina. Kyslík se pak do mozku nedostane a mozkové buňky začnou velmi rychle odumírat. Stejně tak může céva prasknout, a krev valící se z ní rovněž poškozuje mozkové buňky.

Vratká chůze, problémy s viděním na jedno oko či s řečí, závratě, ztuhlá šíje. To jsou symptomy, které ohlašují, že s mozkovými cévami není vše úplně v pořádku. Nejhorší možností je pak celková nedokrevnost mozku. Vzniká nejčastěji z důvodu zástavy srdeční činnosti. Jejím důsledkem může být hluboké bezvědomí až smrt.

Pokud je člověk svědkem mozkové mrtvice, měl by postiženému poskytnout klasickou první pomoc. Tedy jej uvézt do stabilizované polohy a zajistit průchodnost dýchacích cest. V případě zástavy srdce je nutné začít s jeho masáží. A samozřejmě je ihned zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Léčba mrtvice je poté vleklá a pacient si mnohdy nese celoživotní následky.

Které faktory vedou ke vzniku mozkových příhod? Především je to věk. Organismus se opotřebovává a po pětapadesátých narozeninách se riziko mrtvice zvyšuje. To ovšem neznamená, že by si nemohla počíhat třeba na třicátníky. Další neovlivnitelnou příčinou jsou vrozené cévní malformace. Cévy zkrátka mohou být porouchané, aniž by o tom jejich majitel léta věděl.

Pak však jsou činitelé, které v rámci prevence před mrtvicí ovlivnit lze. K cévním mozkovým příhodám vede obezita a nedostatek pohybu. Rizikovým faktorem je také kouření a nadměrná konzumace alkoholu. Zkrátka, zdravým životním stylem se mrtvici dá předcházet.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017
Současná velryba

Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

21. století17.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o