Věda

Zažít déjà vu

Zažít déjà vu

Většina lidí zná pocit, že danou situaci už někdy zažili, i když to tak není. Přesto vědci stále nemohou jevu zvanému déjà vu přijít na kloub. Vědcům se ale v posledních letech přeci jenom podařilo roušku tajemství poodhalit.

Déjà vu kromě zdání opakovaného provází také pocit něčeho zvláštního, neobvyklého nebo tajemného. Podobný stav někdy v životě zažily dvě třetiny lidí. Pohlaví přitom ve výskytu nehraje žádnou roli – na rozdíl od věku. Jev totiž nejčastěji zažívají mladí lidé do 30 let.

Právě tento fakt vedl vědce k domněnce, že déjà vu nějak souvisí s vývojem mozku. Podle jiných teorií je za zvláštní jev zodpovědná nedokonalá komunikace mezi pravou a levou mozkovou hemisférou. Nikomu se ale přesný mechanismu vzniku déjà vu vysvětlit nepodařilo. Studium jevu je totiž velice složité, hlavně vzhledem k tomu, že je pocit opakovaného nepředvídatelný.

I přes komplikovanost výzkumu se tajemstvím déjà vu zabývají experti ze Středoevropského technologického institutu při Masarykově univerzitě v Brmě (CEITEC). Týmu vedenému profesorem Milanem Brázdilem se dokonce nedávno podařilo potvrdit neurologický původ jevu.

Největší šanci na déjà vu má vysokoškolák ve stresu

Výzkumu vědců z CEITECu se zúčastnilo 113 dobrovolníků, kteří podstoupili magnetickou rezonanci mozku. Experti následně porovnávali snímky lidí, jež pocit déjà vu nikdy nezažili s obrázky těch, co s jevem zkušenosti mají. Výsledky studie ukázaly výrazné rozdíly v množství šedé hmoty v některých částech mozku. Největší odlišnosti byly zaznamenány v hippokampu, tedy části mozku, kde vzniká paměť. Lidé, kteří déjà vu zažili, měli šedé hmoty v hippokampu mnohem méně než dobrovolníci bez zkušenosti s tajemným jevem.

Vědci z Masarykovy univerzity také odhalili souvislost pocitu se stresem. Čím byli lidé více vystresovaní, tím větší byla šance, že zažijí déjà vu. Kromě psychické nepohody podle výsledků studie roli hraje i úroveň dosaženého vzděláni. Nejvyšší šanci na neobvyklý jev mají vysokoškoláci.

Původ déjà vu v části mozku, kde se rodí paměť, podporují i výzkumy lidí trpících epilepsií. Epileptici, jejichž záchvaty mají původ v oblasti spánkového laloku, kde je uložen hippokampus, totiž často zažívají pocit déjà vu.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017
Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017
Jak už vyplývá z názvu nemoci, k přenosu dochází nejčastěji kočičím škrábnutím.

Pozor na zrádné kočičí škrábnutí!

21. století18.4.2017
Relikvie, o níž se zejména v katolické církvi traduje, že je plátnem, do nějž krátce po ukřižování bylo zahaleno tělo Ježíše Krista.

Těžko odhalitelné tajemství turínského plátna

21. století11.4.2017
Polární záře na Jupiteru

Evropa se chystá k Jupiteru

21. století7.4.2017
Ne všechny srdeční choroby ale musí být smrtelné. Srdeční arytmii – poruchu srdečního rytmu, je většinou možné spravit léky.

Vzdělání jako prevence infarktu?

21. století4.4.2017
Rostliny údajně „slyší“ i hmyz, například nebezpečné housenky.

Rostliny vidí, slyší i cítí

21. století31.3.2017
Pravděpodobná podoba samice Australopitéka

Lucy chodila i šplhala

21. století28.3.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o