Věda

Zažít déjà vu

Zažít déjà vu

Většina lidí zná pocit, že danou situaci už někdy zažili, i když to tak není. Přesto vědci stále nemohou jevu zvanému déjà vu přijít na kloub. Vědcům se ale v posledních letech přeci jenom podařilo roušku tajemství poodhalit.

Déjà vu kromě zdání opakovaného provází také pocit něčeho zvláštního, neobvyklého nebo tajemného. Podobný stav někdy v životě zažily dvě třetiny lidí. Pohlaví přitom ve výskytu nehraje žádnou roli – na rozdíl od věku. Jev totiž nejčastěji zažívají mladí lidé do 30 let.

Právě tento fakt vedl vědce k domněnce, že déjà vu nějak souvisí s vývojem mozku. Podle jiných teorií je za zvláštní jev zodpovědná nedokonalá komunikace mezi pravou a levou mozkovou hemisférou. Nikomu se ale přesný mechanismu vzniku déjà vu vysvětlit nepodařilo. Studium jevu je totiž velice složité, hlavně vzhledem k tomu, že je pocit opakovaného nepředvídatelný.

I přes komplikovanost výzkumu se tajemstvím déjà vu zabývají experti ze Středoevropského technologického institutu při Masarykově univerzitě v Brmě (CEITEC). Týmu vedenému profesorem Milanem Brázdilem se dokonce nedávno podařilo potvrdit neurologický původ jevu.

Největší šanci na déjà vu má vysokoškolák ve stresu

Výzkumu vědců z CEITECu se zúčastnilo 113 dobrovolníků, kteří podstoupili magnetickou rezonanci mozku. Experti následně porovnávali snímky lidí, jež pocit déjà vu nikdy nezažili s obrázky těch, co s jevem zkušenosti mají. Výsledky studie ukázaly výrazné rozdíly v množství šedé hmoty v některých částech mozku. Největší odlišnosti byly zaznamenány v hippokampu, tedy části mozku, kde vzniká paměť. Lidé, kteří déjà vu zažili, měli šedé hmoty v hippokampu mnohem méně než dobrovolníci bez zkušenosti s tajemným jevem.

Vědci z Masarykovy univerzity také odhalili souvislost pocitu se stresem. Čím byli lidé více vystresovaní, tím větší byla šance, že zažijí déjà vu. Kromě psychické nepohody podle výsledků studie roli hraje i úroveň dosaženého vzděláni. Nejvyšší šanci na neobvyklý jev mají vysokoškoláci.

Původ déjà vu v části mozku, kde se rodí paměť, podporují i výzkumy lidí trpících epilepsií. Epileptici, jejichž záchvaty mají původ v oblasti spánkového laloku, kde je uložen hippokampus, totiž často zažívají pocit déjà vu.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

„Protože problémy zažívacího traktu předcházejí často ty  motorické o mnoho let, předpokládali jsme, že bakterie ve střevech mohou přispívat ke vzniku Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Mazmanian, co je k výzkumu vedlo.

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

21. století23.5.2017
V rámci workshopu na téma „Distribuované zdroje a úložiště energie“ představili odborníci nejenom řešení aktuálních otázek, ale také řešení pro blízkou budoucnost.

Jak vidí odborníci budoucnost získávání a skladování energie?

21. století19.5.2017
Zahajovací ceremoniál nezapřel, jaký režim v pořádající zemi vládl.

Moskevská olympiáda: Bojkot za invazi!

21. století16.5.2017
Podle posledních výzkumů je na Enceladu takové prostředí, které by umožňovalo vznik života.

Existuje ve sluneční soustavě náhradní útočiště?

21. století12.5.2017
Za útvary označované jako vílí kruhy může kombinace aktivity společenského hmyzu a rostlin.

Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna

21. století9.5.2017
V době ledové mamuti obývali severní, střední i západní Evropu a vyskytovali se i v Severní Americe a Asii.

Jakými nemocemi trpěli mamuti?

21. století5.5.2017
K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017
Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o