Věda

Zažít déjà vu

Zažít déjà vu

Většina lidí zná pocit, že danou situaci už někdy zažili, i když to tak není. Přesto vědci stále nemohou jevu zvanému déjà vu přijít na kloub. Vědcům se ale v posledních letech přeci jenom podařilo roušku tajemství poodhalit.

Déjà vu kromě zdání opakovaného provází také pocit něčeho zvláštního, neobvyklého nebo tajemného. Podobný stav někdy v životě zažily dvě třetiny lidí. Pohlaví přitom ve výskytu nehraje žádnou roli – na rozdíl od věku. Jev totiž nejčastěji zažívají mladí lidé do 30 let.

Právě tento fakt vedl vědce k domněnce, že déjà vu nějak souvisí s vývojem mozku. Podle jiných teorií je za zvláštní jev zodpovědná nedokonalá komunikace mezi pravou a levou mozkovou hemisférou. Nikomu se ale přesný mechanismu vzniku déjà vu vysvětlit nepodařilo. Studium jevu je totiž velice složité, hlavně vzhledem k tomu, že je pocit opakovaného nepředvídatelný.

I přes komplikovanost výzkumu se tajemstvím déjà vu zabývají experti ze Středoevropského technologického institutu při Masarykově univerzitě v Brmě (CEITEC). Týmu vedenému profesorem Milanem Brázdilem se dokonce nedávno podařilo potvrdit neurologický původ jevu.

Největší šanci na déjà vu má vysokoškolák ve stresu

Výzkumu vědců z CEITECu se zúčastnilo 113 dobrovolníků, kteří podstoupili magnetickou rezonanci mozku. Experti následně porovnávali snímky lidí, jež pocit déjà vu nikdy nezažili s obrázky těch, co s jevem zkušenosti mají. Výsledky studie ukázaly výrazné rozdíly v množství šedé hmoty v některých částech mozku. Největší odlišnosti byly zaznamenány v hippokampu, tedy části mozku, kde vzniká paměť. Lidé, kteří déjà vu zažili, měli šedé hmoty v hippokampu mnohem méně než dobrovolníci bez zkušenosti s tajemným jevem.

Vědci z Masarykovy univerzity také odhalili souvislost pocitu se stresem. Čím byli lidé více vystresovaní, tím větší byla šance, že zažijí déjà vu. Kromě psychické nepohody podle výsledků studie roli hraje i úroveň dosaženého vzděláni. Nejvyšší šanci na neobvyklý jev mají vysokoškoláci.

Původ déjà vu v části mozku, kde se rodí paměť, podporují i výzkumy lidí trpících epilepsií. Epileptici, jejichž záchvaty mají původ v oblasti spánkového laloku, kde je uložen hippokampus, totiž často zažívají pocit déjà vu.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o