Věda

Zloději těl (aneb temná historie medicíny)

Zloději těl (aneb temná historie medicíny)

Když se řekne zloděj těl, vyvolá to v člověku řadu představ – hrubý muž s hlínou za nehty, mrtvoly zabalené do pytlů, tělní tekutiny prosakující látkou. Bez těchto mužů na okraji společnosti by ale nebyl možný rozvoj medicíny. Těla totiž prodávali anatomům a jejich studentům na pitvy.

K tomu, aby medicína mohla postupovat kupředu, bylo nutné, aby lékaři znali anatomii lidského těla. Nejlepším způsobem bylo učit se při pitvě. Takovou možnost začali některé lékařské fakulty ve Velké Británii nabízet už v 18. století. Potřeba byla ale těla – a hodně. Dokument z roku 1752 umožňoval anatomům používat těla popravených zločinců. S úpravou trestního práva ale začalo hrdelních trestů ubývat a lékaři se museli začít poohlížet jinde.

Jako zloději těl byli označováni muži, kteří se živili kradením mrtvol pro anatomy. O jejich činnosti se toho ví velmi málo. Existuje pouze několik písemných pramenů popisujících práci těchto „kriminálníků nejhorší kategorie“, jak byli společností označováni. Jedním z nich je Deník zloděje těl sepsaný na začátku 19. století mužem vykonávajícím toto „povolání“. Díky unikátní knize víme, že zloději těl pracovali ve skupinách při měsíčním svitu, vykopat tělo jim trvalo kolem půl hodiny a za noc zvládli získat i šest mrtvol.

Jak se společnost bránila?

Aby tělo bylo použitelné při pitvě, muselo být čerstvé. Zloději těl proto hřbitovy navštěvovali krátce po pohřbu. Pracovali s dřevěnými lopatami, aby dělali méně hluku. Když čerstvý hrob vykopali, rozbili rakev a uvázali zemřelému kolem těla provaz, za který ho vytáhli. Mrtvoly dali do plátěných pytlů a hned následující den je prodali. Pozůstalí se samozřejmě snažili této podvratné činnosti zabránit. Nad hroby stavěli kovové mříže, na hřbitovní zeď pokládali uvolněné kameny a zemřelým upevňovali hlavu ke dnu rakve speciálním kovovým „límcem“. Někdy dokonce lidé hlídali hrob nebožtíka tak dlouho, než se jeho tělo začalo rozkládat a bylo pro anatomy nepoužitelné. Tato opatření proti zlodějům těl si ovšem mohli dovolit pouze bohaté rodiny, většina těl, která skončila na pitevním stole, byla proto těla chudých lidí. Ti byli často „pohřbíváni“ ve společných jamách, jež někdy zůstávaly otevřené i několik týdnů. Řešení nelegálního obchodu s mrtvolami přinesl až dokument anglického parlamentu z roku 1832 nazvaný anatomický zákon. Díky němu lékařům připadla těla, o něž se nikdo nepřihlásil, což byli často lidé, kteří zemřeli ve věznicích nebo chudobincích. S tímto zákonem tedy práce zlodějů těl již ztratila význam. Není ale pochyb, že tato nelegální činnost je důležitou součástí lékařské historie.

Obr. 2
Kovový límec, jímž byla hlava mrtvoly připevněna ke dnu rakve.
Kniha s názvem „Deník zloděje těl“, kterou sepsal James Bailey je jedním z nejdůležitějších pramenů.
Kniha s názvem „Deník zloděje těl“, kterou sepsal James Bailey je jedním z nejdůležitějších pramenů.
Klece, které stavěli většinou bohatší pozůstalí, aby ochránili těla svých mrtvých před zloději těl.
Klece, které stavěli většinou bohatší pozůstalí, aby ochránili těla svých mrtvých před zloději těl.
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Rekonstrukce, jak by měl vypadat piltdownský člověk.

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda18.8.2017
Nejstarší nález ostatků domestikované kočky pochází z Kypru a je starý 9500 let.

Jak si lidé ochočili kočky?

Věda15.8.2017
Krev je tekutá tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky).

Čekání na dárce kostní dřeně

Věda11.8.2017
Příprava vzorků

Práce patologa není čistě jenom pitvání

Věda8.8.2017
Stejně jako u jiných operačních systémů je i usmartphonů k dispozici velké množství aplikací

Chytré telefony mění naše mozky!

Věda4.8.2017
SOHO a Slunce

Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Věda1.8.2017
Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

Věda28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

Věda25.7.2017
Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

Věda21.7.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o