Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
10 mýtů, které nás naučili ve škole

Jedničkáři i propadlíci, vyhoďte svá vysvědčení a připravte se na nový nástup do školy! Vaše známky, zejména z přírodopisu, ale i zeměpisu nebo fyziky, nemají žádnou hodnotu. Ve škole nám totiž do hlavy leckdy vtloukali pěkné hlouposti.

Tady je deset z nich. Není tedy pravda, že…

1) … Mount Everest je největší hora

Jak se to vezme. Hodně bude záležet na tom, budeme-li její výšku měřit od hladiny moře, což je dosud celosvětově uznávaná metoda, nebo zda chceme zjistit skutečnou výšku hory.

V druhém případě pak Mount Everest na nejvyšším žebříčku vystřídá havajská sopka Mauna Kea. Ta sice měří pouhých 4245 metrů nad hladinou moře, pod hladinou k tomu ovšem přidává dalších 5959 metrů. Podtrženo, sečteno, celková výška této sopky je 10 204 metrů.

A to ještě vědci tvrdí, že se za dobu své existence masiv pořádně zabořil do mořského dna. A že ve skutečnosti měří dokonce téměř 17 000 metrů!

Tam, kde se živí potkávají s mrtvými.

Není divu, že se Bílá hora, jak zní překlad jejího havajského názvu, stala horou posvátnou. Místní lidé věří, že se na jejím vrcholku setkávají světy živých a mrtvých.

A že se tam prostřednictvím modliteb můžete setkat s těmi, kteří vás dávno opustili, nebo které jste opustili vy. Mauna Kea se navíc stala Mekkou všech astronomů. Na jejím úpatí se nachází slavné Mauna-Kea-Observatorium. Skupina observatoří, jedny z největších očí lidstva mířící do vesmíru.

2) … vystrašený pštros strká hlavu do písku

Za tento mýtus může římský válečník, filozof a autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie Říma Naturalis historia Plinius starší (23–79 n. l.). Ale jak na takovou hloupost přišel, nikdo neví.

Možná, že zahlédl pštrosa zrovna ve chvíli, kdy sklonil hlavu k zemi, aby sezobl nějaký menší kamínek. Ale tak si přece čistí žaludek spousta ptáků.

Přírodovědci občas připouštějí, že pštros v případě, že se blíží nebezpečí, opravdu sundá hlavu až k zemi, aby jeho dlouhý krk nepřitahoval nepřítele jako maják.

Tento omyl o pštrosovi vznikl ve starověkém Římě.
Tento omyl o pštrosovi vznikl ve starověkém Římě.

V obci by překročil povolenou rychlost

Další skupina milovníků těchto ptáků ale tvrdí, že zrovna pštros moc přirozených nepřátel nemá. A že svůj dlouhý krk používá naopak jako periskop, jímž mapuje směr ataku predátora.

Naprosté většině těch, kdo by si chtěli pochutnat na pštrosím masíčku, zmizí rychlostí 60 km/hod. A neopatrnému protivníkovi dokáže doslova ukopnout hlavu. Ve skutečnosti si tak na něj troufnou jen lvi.

3) … 50% tepla uniká z těla hlavou

„Vezmi si čepici, nebo umrzneš,“ říkávaly naše maminky a dodávaly onu zaručenou informaci, že polovina tepla, které naše tělo vyprodukuje, odchází právě hlavou.

Za tento mýtus může americká armáda, která v 50. letech minulého století pokoušela zjistit, jaký vliv má mrazivé počasí na jejich vojáky.

S tímto mýtem přišli američtí vojáci. Hlava ale propouští stejně tepla jako kůže.
S tímto mýtem přišli američtí vojáci. Hlava ale propouští stejně tepla jako kůže.

Kde udělali američtí vojáci chybu?

Dobrovolníky tenkrát oblékli do arktických obleků a poslali je na mráz. Z měření skutečně zjistili, že zhruba polovina tepla z těl pokusných osob utíkala hlavou. Jen si to jaksi zapomněli spojit s tím, že hlava byla jedinou nechráněnou částí jejich těla.

Ve skutečnosti hlava a kůže na ní statisticky propouští úplně stejné množství živočišného tepla jako jiné části těla. A když si zapomenete kulicha, má to zhruba stejný efekt, jako byste si nevzali v třeskutých mrazech na ruce rukavice.

4) … Velká čínská zeď je viditelná z vesmíru pouhým okem.

Poprvé tuto myšlenku vyslovil britský archivář William Stukeley. Na hodnotě této informaci, kterou sdělil v dopise jednomu svému známému, dost ubírá fakt, že se tak stalo v roce 1754, kdy se, jak známo, do vesmíru ještě nelétalo.

To, že se za určitých okolností slavná Velká čínská zeď z rakety či z orbitální stanice vidět dá, potvrdil americký astronaut čínského původu Leroy Chiao. Ten si velkolepou stavbu dokonce i vyfotil.

Zeď je viditelná jen za ideálních podmínek.
Zeď je viditelná jen za ideálních podmínek.

Nechcete si radši vycvaknout měděný důl?

Přiznal ovšem, že člověk musí mít kliku na počasí. A taky musí přesně vědět, kde vlastně hledat. Jeho kolegové kosmonauti v té souvislosti připomínají, že jsou daleko lépe vidět jiné věci. Třeba obří povrchové doly.

Zvláště pak slavný měděný důl v Salt Lake City v USA, který je hluboký 1,2 kilometru a má průměr zhruba 4 kilometry. Nebo 3 000 kilometrů dlouhá a několik set metrů široká státní hranice mezi Indií a Pákistánem.

Ta je totiž v noci kompletně osvětlená, aby zabránila řádění pašeráků na obou stranách hranice.

5) … odkysličená krev je modrá

Tak jak je to s tou modrou krví? Šlechtici se zapřísahají, že oni ji nemají. A co my všichni ostatní? Vždyť nás přece učili, že odkysličená krev je modrá. Jaká je správná odpověď? Není. Jak k tomu ale příznivce této teorie došli?

S největší pravděpodobností si jen dlouho prohlíželi nákresy lidských těl při hodinách biologie.

K této informaci došlo kvůli žílám, které vypadají modře.
K této informaci došlo kvůli žílám, které vypadají modře.

Pusťte krabovi žilou!

Naše žíly jsou na nich odjakživa znázorněny modrou barvou. A když se podíváte na své ruce, musíte dát jejich autorům zapravdu. Jenže krev, okysličená i odkysličená, je díky hemoglobinu vždycky jen červená. Ta okysličená je světlejší, odkysličená tmavší.

Ale příroda je mocná čarodějka a modrou krev si nakonec opravdu prosadila. Nikoli u lidí, ale u některých mořských tvorů, jako jsou krabi nebo sépie.

6) … Kolumbus měl strach, že na konci světa přepadne přes okraj do pekla

Naši učitelé hlásali oblíbenou teorii, že Kolumbus tušil, že Země je kulatá, a musel učence, církev a španělské vládce přesvědčovat o tom, že mu žádné nebezpečí nehrozí.

Daleko největší úspěch u žáků však měla teorie, že se Kolumbus do poslední chvíle děsil toho, co se stane, až dopluje na konec naší planety. Prý byl přesvědčen o tom, že pak spadne rovnou do pekla.

Kolumbus si myslel, že přepadne do pekla.
Kolumbus si myslel, že přepadne do pekla.

Už Aristoteles věděl, že je kulatá.

Připusťme, že námořní velitelé bývali studovaní muži, kteří měli přehled. A tudíž i Kolumbus věděl, že už v 5. století př. n. l. vědci věřili, že Země je kulatá.

Slavný Aristoteles (384–322 př. n. l.) tuto teorii prosazoval s tím, že při zatmění Měsíce vrhá Země kruhový stín. Řecký matematik, astrolog, astronom a geograf Klaudios Ptolemaios vycházel z kulatosti Země při tvorbě svých slavných map.

A dokonce přitom předpokládal, že se na druhé straně planety setkáme s protinožci. Dva tisíce let předtím, než se Kryštof Kolumbus (1451–1506) chystal vyplout na druhou stranu světa.

7) … na jazyku cítíme čtyři chutě

Listuji starým sešitem z biologie a mám to tady černé na bílém. Náš jazyk se dá rozdělit na čtyři části podle typu chutě, kterou vnímá. Na špičce je sladké teritorium, uprostřed se dělí na slanou a kyselou, a u kořene jazyka si nejlépe vychutnáme chuť hořkou. Aspoň tak to v roce 1942 stanovil americký psycholog Edwin Garrigues Boring.

Podle odborníků cítíme mnohem víc chutí.
Podle odborníků cítíme mnohem víc chutí.

Rýže i mouka chutnají škrobově

Vědkyně Juyun Lim z Oregon State University navíc představila odborné veřejnosti i chuť číslo 6. Ujalo se pro ni označení „škrobová“. Spolu s kolegy provedla výzkum na 22 osobách, jimž nechala ochutnávat jídla s různým obsahem sacharidů.

Pokusné osoby pak uvedly, že jídla chutnala „škrobově“. Asiaté přitom danou chuť přirovnávali k té, co má rýže, Američané hovořili o chuti mouky. A už se mluví o tom, že jazyk dokáže rozeznat i chuť tuků, krve či vápníku. Kdepak 4x a dost!

8) … když sáhnete na ptáče, jeho matka ho odvrhne

Taky věříte tomu, že lidský dotek je pro malého opeřence totéž, co rozsudek smrti? Nám to aspoň obvykle ve škole říkali. Jedná se ale o mýtus. A nejenom proto, že ptáci nemají tak dobrý čich jako savci. To, že jste se dotkli jejich potomka, ptačí mámy ani nezaznamenají.

Matky si ani nevšimnou, že jsme drželi jejich mládě.
Matky si ani nevšimnou, že jsme drželi jejich mládě.

Možná vypadlo, když rodiče nebyli doma

Teď přes zimu mají, alespoň co se ptáků týče, v záchranných stanicích zatím klid. Jenže uběhne pár měsíců a budou mít zase plno. Při prvních jarních vycházkách často mladí ekologové narazí na malinkého opeřence. A máma široko daleko nikde.

Ochránci zvířat však tvrdí, že to není důvod k neodbornému zásahu. Je docela možné, že ptáče jen vypadlo z hnízda v době, kdy rodiče nebyli doma. A kdybyste přišli za hodinku, už budou mít juniora zpět v hnízdečku.

9) …  sklo je tekuté

Je to stejně složitá záhada jako věčná otázka, co bylo dřív: vejce, nebo slepice? Takže ano, když je sklo žhavé, je tekuté, jenom teče pomaleji než voda z kohoutku. Ostatně naši vyhlášení skláři by mohli vyprávět.

Jenže pak ztuhne a z tekutiny připomínající rozpálený olej se stane třeba tabulka skla chladná jako led. Chce ještě někdo tvrdit, že tahle věcička, kterou v okamžiku roztříštíte na stovky střepů, je tekutina?

Sejdeme se za milion let

Chce. Moderní věda prokázala, že nelze jednoduše prokázat, že sklo v podobě tabule má pevnou strukturu.

Dokonce, kdybyste toto sklo natáčeli s velikým rozlišením po dobu několika milionů let, a potom byste si onen záznam obrovskou rychlostí přetáčeli, zjistili byste, že sklo v tabulce stále teče. Přesto se ale nedá mluvit o tom, že jde o tekutinu.

Tak se v tom vyznejte. Je, nebo není tekutina? Za milion let si to řekneme.

10) … chameleon barevně splývá s okolím, aby se chránil

Faktem je, že tento na první pohled nenápadný (a často neviditelný) ještěr se dokáže čas od času extrémně rychle přebarvit. Ale rozhodně to není proto, že by chtěl splynout s okolím, aby ho náhodou někdo nesežral.

Chameleon mění barvy podle nálady.
Chameleon mění barvy podle nálady.

Dneska jsme se vyspali dorůžova

Ve skutečnosti mění chameleoni barvu v důsledku tělesných a emocionálních změn. Řešeno jednoduše, to, jak chameleon právě vypadá, záleží na tom, jak se vyspal, jak se momentálně cítí a jak je na tom se svým partnerským životem.

Má-li dobrou náladu a něco ho naštve, dokáže kompletně změnit barvu během tří vteřin.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové […]
Nejutajenější stavba NDR? Honeckerův bunkr!
Mezi Východem a Západem na konci 70. let minulého století přetrvává velké napětí. V Německé demokratické republice panuje názor, že je jejich země v neustálém ohrožení a NATO může zaútočit v podstatě kdykoliv.   Z toho důvodu východní Němci v letech 1978–1983 vybudují v lesích u Prendenu severovýchodně od Berlína protiatomový kryt, který je dnes […]
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
Jeho postavu v rudém plášti zná každý milovník historických románů Alexandra Dumase. Kardinál Richelieu ovládal Francii, tahal za nitky v celé Evropě a byl nedostižným mistrem intrik.   Nebýt křehké tělesné konstituce a chatrného zdraví, nejspíš by Armand-Jean du Plessis, vévoda de Richelieu (†1642), narozený 9. září 1585, kráčel ve stopách svého otce, vysokého důstojníka. I on […]
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání […]
Zajímavosti
Mrakodrap Mukaab: Gigantická kostka, která vyráží dech
Zvonivé ťuknutí skleniček se sektem. V první chvíli si ti dva ani nepovídají. Fascinovaně sledují starověké pyramidy se zářivou špicí, palmy, které kolem dnes již neuvidí, a zaposlouchají se do šumění životadárné řeky. Na chvíli úplně zapomenou, že jsou stále v Rijádu…   Píše se rok 1936. Do kin míří Moderní doba Charlieho Chaplina (1889–1977), po pěti […]
Krajka: Krása lehká jako dech
Nádherná krajka dodává i jednoduchému oděvu punc výjimečnosti. Na její půvab spoléhají lidé už po staletí, a to nejenom tehdy, pokud chtějí dodat svému vzhledu na eleganci. S pomocí krajky dokazují své bohatství i společenský status.   Na prvenství ve výrobě krajek si dělají nárok Italové. Závěť z roku 1493, kterou zanechá člen milánského rodu […]
Javorový sirup: Tekuté zlato z kmene stromů
Javorový sirup je nejen sladidlo s unikátní chutí, ale také symbol tradice. Tento přírodní produkt je vyráběný především z mízy javoru cukrového, javoru červeného a javoru černého, ale někdy i z dalších druhů tohoto stromu.   Téměř všechna produkce se dnes soustředí do Spojených států amerických a Kanady, kde má výroba tohoto sirupu dlouhou historii. […]
Geniální kráska Hedy Lamarrová
Když Bůh rozdával krásu a inteligenci, u Hedy musel klimbnout, protože jí nadělil dvakrát. Jak jinak si vysvětlit, že vynález, který změnil svět, má na triku nejkrásnější žena své doby?   Ve dvanácti letech vyhraje rodačka z Vídně Hedwig Kieslerová (1914–2000) soutěž krásy, v šestnácti se vetře v Berlíně k filmu jako komparzistka. Rychle upoutá […]
Záhady a napětí
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi […]
Populární svíčková magie: Dokáže nám vrátit zdraví?
Hořící svíčka není jen zdrojem světla. Je to nepostradatelný nástroj při magických rituálech. S její pomocí si prý člověk může splnit přání a možná dokonce uzdravit smrtelné nemoci. Co je na tom ale pravdy? Opravdu je svíčka odpovědí na všechny problémy?   Svíčky mají už po celá staletí v magických a ostatně i náboženských rituálech […]
Mumie Lindowského muže: Byl obětován keltským bohům?
Zabit čtyřmi různými způsoby a pohřben v temné bažině. Kdo byl muž, kterého příroda dokonale uchovala po dvě tisíciletí? Rána do hlavy, škrcení, proříznuté hrdlo a nakonec utopení. Tělo Lindowského muže ukrývá tolik otázek, kolik ran utržilo. Co nám keltská minulost skrývá pod vrstvami rašeliny? Byla to vražda, nebo rituál?   Je 24. květen 1984 […]
Zámek Mokrosuky: Rejdiště místních duchů?
Sedm kilometrů od bývalého královského města Sušice se nachází malá obec Mokrosuky…Málokdo však zřejmě ví, že v tomto klidném, poměrně řídce navštěvovaném koutu vesnické Šumavy se nachází několik skutečně strašidelných míst. Pověsti o nich navíc často mají až děsivě realistické jádro…   Zámek Mokrosuky najdeme na místě dávné vodní tvrzi, a to pravděpodobně už od […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Jste závislí na kofeinu?
panidomu.cz
Jste závislí na kofeinu?
Jak se ozve „odvrácená strana“ drogy? Nervózně šmátráme po oušku šálku s naší čtvrtou kávou, a když ho nedostaneme, klepou se nám prsty. Patříte mezi kávové milovníky, anebo „závisláky“? Kofein oddaluje spánek, umí potlačit fyzickou únavu, zvyšuje tlak, zlepší prokrvení mozku. Mimo kávu ho skrývá pravý černý a zelený čaj, pod starým názvem tein (který
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz