Nažloutlý, slabě zásaditý roztok bílkovin, elektrolytů a malých organických molekul plní obrovské množství funkcí. Je tekutým prostředím pro krvinky, transportuje vstřebané živiny nebo zabezpečuje imunitu.

Plazma získaná z odběrů krve a plazmaferéz se užívá zejména k výrobě koncentrátů pro zástavu krvácení a očkovacích látek, nebo se podává přímo pacientům při zástavě krvácení či popáleninách.

Její objem odpovídá 5 % tělesné hmotnosti a tvoří přibližně 55 % objemu krve nebo 25 % objemu extracelulární tekutiny.

Není uzavřená pouze v extracelulárním prostoru, ale dochází k její výměně s intracelulární tekutinou – za jednu minutu se vymění 70 % krevní plasmy.

Věděli jste, proč není možné využít „tučnou“ plazmu, jaká by měla být minimální váha zájemce o dárcovství nebo že v Česku se smí darovat každé dva týdny?

1. Nejcennější složkou plazmy jsou bílkoviny

Nejobjemnější složkou krevní plazmy je voda, která zaujímá přibližně 92 % celkového objemu. Zhruba 1 % tvoří minerální soli, cukry, tuky, hormony a vitaminy. Zbytek (tedy cca 7 %) jsou bílkoviny, jako je albumin, globulin či koagulační faktory.

Právě ty hrají stěžejní roli při výrobě léků pro pacienty s různými onemocněními, jako jsou poruchy imunity, krevní srážlivosti či vzácné genetické choroby, například hereditární angioedém (HAE).

Jelikož se z odebrané plazmy separuje pouze takto nízké procento potřebných proteinů, je zapotřebí vysoký počet dárců.

Třeba na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 více než 900 darování plazmy a na jednoho pacienta s primárním imunodeficitem více než 130 darování.

2. Pitný režim je důležitý

Jestliže se rozhodnete darovat plazmu, je důležité dodržovat pitný režim. Den před odběrem se doporučuje vypít 2,5–3 litry tekutin, v den odběru pak poměrnou část vzhledem k času, kdy navštívíte odběrové centrum.

Pokud jste objednaní k odběru v dopoledních hodinách, vypijte alespoň 1,5 litru tekutin. Do objemu tekutin se nezapočítává káva ani černý čaj.

3. Dárce plazmy musí vážit více než 50 kg

Darovat plazmu může zdravý člověk ve věku 18–60 let, pravidelní dárci mohou docházet až do 65 let. Kromě podmínky uzavřeného zdravotního pojištění na území EU je důležitá také minimální hmotnost 50 kg.

„Aby člověk vydržel hodinu v dárcovském křesle, je zapotřebí mít určitou kvalitu žilního systému. Odběr musí být pro dárce v první řadě bezpečný a měl by to pro něj být příjemný zážitek.

Kdyby přišla velmi štíhlá slečna s nízkou váhou, nebyla by fyzicky připravena,“ vysvětluje MUDr. Richard Král, ředitel sítě plazmaferetických center Amber Plasma.

Proto kromě ověřování zdraví při lékařské prohlídce jsou dárci před každým odběrem zváženi. Dárcovství není možné ani v případě morbidní obezity.

4. V České republice lze darovat každé dva týdny, v jiných zemích i častěji

V těle zdravého člověka je zhruba 3 až 3,5 litrů krevní plazmy, což je přibližně 5 % tělesné hmotnosti. Objem odebrané plazmy závisí na hmotnosti člověka, pohybuje se v rozmezí 650 až 890 ml.

„Po skončení odběru doplníme do krevního odběru dárce 250-500 ml fyziologického roztoku, který si můžete představit jako tekutinu, obsahující základní ionty zhruba v podobné koncentraci, jako jsou obsaženy v krvi,“ objasňuje MUDr. Král.

Výhodou je, že se plazma obnoví do 48 hodin, proto odběr není pro organismus tolik zatěžující jako odběr plné krve.

Zatímco plnou krev mohou darovat muži 4× ročně a ženy 3× ročně s minimálně 10týdenním intervalem mezi odběry, plazmu je možné v České republice darovat každých 14 dní. V Rakousku je to dokonce až 50× ročně.

„Například v Americe se může darovat každé 3 dny,“ uvádí MUDr. Král. „Dané rozdíly v nařízené době mezi jednotlivými odběry plazmy souvisí s historicky nastavenou lokální legislativou.“

5. Tučná plazma se musí zlikvidovat, léky z ní vyrobit nejdou

Plazma je čirá, lehce nažloutlá tekutina. Pokud má však bílou, žlutobílou či bílo-šedou barvu, znamená to, že obsahuje vysoké množství tukových buněk – je takzvaně chylózní a nelze ji použít na výrobu léků.

„Optická čidla, která plazmu kontrolují, přes takto zakalenou plazmu nevidí,“ vysvětluje MUDr. Richard Král.

Obvykle k tomu dochází, když dárce konzumuje tučnější potraviny a má nedostatečný příjem tekutin. Proto je nutné, aby zájemce o darování alespoň 24 hodin před odběrem vyřadil tučné potraviny a nahradil je lehkými a zdravými jídly, jako jsou luštěniny, ovoce, zelenina, celozrnné pečivo a obiloviny, ryby, libové maso, netučné zeleninové vývary, jogurty…

V případě nedodržení doporučené stravy je lepší se přeobjednat na jiný termín. Pokud je odebraná plazma v průběhu 12 odběrů 3× chylózní, má lékař možnost dárce vyloučit.

6. I v plazmaferetických centrech lze darovat bezpříspěvkově

Častým mýtem je, že bezpříspěvkové dárcovství je možné pouze v transfuzních centrech, zatímco v plazmaferetických centrech se na plazmě „vydělává“.

Pravdou je, že v plazmaferetických centrech lze za každý úspěšný odběr získat finanční náhradu, která dárci kompenzuje čas strávený darováním a náklady na cestu.

Tuto kompenzaci je ovšem možné odmítnout a darovat i v plazmaferetickém centru bezpříspěvkově, stejně jako v transfuzních centrech.

Pokud dárce nežádá o náhradu nákladů, může si odečíst z daňového základu až 3000 Kč za každý odběr, v celkovém úhrnu však maximálně 15 % ze základu daně za dané zdaňovací období.

Také má nárok na různé benefity, které nabízejí zdravotní pojišťovny, stejně jako na ocenění, např. v podobě Janského plakety.

7. Maximální výši finanční náhrady určuje zákon

Finanční náhradu za odběr plazmy určuje zákon o specifických zdravotních službách (§32 odst. 2 zákona 373/2011 Sb.), podle kterého může kompenzace vynaložených výdajů spojených s odběrem činit maximálně 5 % minimální mzdy, která pro rok 2024 činí 18 900 Kč.

8. Plazma se vyváží nejen z plazmaferetických center, ale i z transfúzních center

Továrna, kde se z plazmy vyrábějí léky, v Čechách není. „Česká republika, ale ani jiné velké státy, nejsou schopny postavit takovou továrnu. Zpracování plazmy a výroba léků z plazmy není hra na národní úrovni, je to věc světadílů.

Výrobců, kteří jsou schopni zpracovávat plazmu, je jen 5–10 na celém světě,“ říká MUDr. Richard Král.

Proto se plazma určená pro výrobu léků zamrazuje a odesílá do zahraničí ke zpracování, a to jak plazma odebraná v plazmaferetických centrech, tak i plazma odebraná v transfúzních centrech – vyjma plazmy pro klinické využití, která se podává pacientovi přímo, například při masivních transfuzích, nemoci z popálení, krvácení apod.

Plazma pro výrobu léků se v zahraničí zpracuje a do České republiky se pak část léčiv vrací, aby je mohli užívat pacienti, kteří je potřebují.

9. Darování vám může překazit dovolená v exotické zemi, klíště nebo nové tetování

Dárcem se nemůže stát člověk trpící některými onemocněními, jako je cukrovka při léčbě inzulinem, závažná kardiovaskulární onemocnění či některé autoimunitní choroby, například revmatoidní artritida.

I zdravého člověka ale mohou dočasně vyřadit z dárcovství některé zdánlivě banální situace.

Patří mezi ně například návštěva exotické země, ale také nový piercing, náušnice, tetování či permanentní make-up – u těchto zákroků se ale od letošního roku zkrátila doba vyřazení ze šesti měsíců na čtyři.

Darovat nemůžete ani s oparem, dokud vám nezaschne stroupek, týden musíte počkat také po vytržení zubu a měsíc po odstranění klíštěte či očkování.

10. Sexuální orientace dárce už nehraje roli

Donedávna nesměly darovat plazmu či krev osoby s homosexuální orientací. Toto opatření mělo kořeny v 80. letech 20. století, kdy vypukla epidemie AIDS a skupina homosexuálních mužů byla touto epidemií zasažena. Od letošního roku však už tato podmínka neplatí.

Díky moderní medicíně lze případné onemocnění včas odhalit. „Už nemusíme čekat, až se v těle nemocného člověka vytvoří protilátky, umíme stanovit přímo virus HIV v lidském těle.

Dokážeme dobře testovat, zda je dárce nakažen nebo není,“ vysvětluje Miroslav Šuta, lékař z plazmaferetického centra Amber Plasma.

Stále však platí, že darovat není možné minimálně 4 měsíce po rizikovém chování, jako je anální pohlavní styk s novým sexuálním partnerem nebo s více partnery, pohlavní styk s prostitutkou nebo prostitutem, skupinový sex nebo střídání náhodných sexuálních partnerů.