Planeta Země

4 zvířata, která jíme, a přitom jsou chytřejší než naši domácí mazlíčci

4 zvířata, která jíme, a přitom jsou chytřejší než naši domácí mazlíčci

Věděli jste, že se chobotnice učí 12× rychleji než pes? Nebo že má holub inteligenci tříletého dítěte? Kolik podobně chytrých zvířat běžně končí na našich talířích? Představíme vám zvířata, která jsou daleko bystřejší než pes nebo kočka – a přesto patří mezi naše oblíbené pochoutky.

Prase domácí

Co jíme: Spolu s hovězím a kuřecím masem je vepřové nejčastěji používané maso v české kuchyni.
Čím vyniká: Výsledky výzkumů potvrzují, že prasata jsou velmi citlivá zvířata, která si jsou vědoma vlastní existence. Mohou se stát nejlepšími přáteli člověka – podobně jako psi totiž rozumí lidským emocím a dokážou se naučit různé povely. Selata navíc v některých schopnostech a rychlosti učení předčí lidské děti. Několik studií prokázalo, že prasata jsou dokonce chytřejší než psi a kočky, dokážou řešit problémy rychleji než mnozí primáti.

Chobotnice

Co jíme: Chobotnice se jedí tepelně upravené i syrové (např. v japonském sushi). Můžou se vařit, smažit, péct, grilovat, dusit nebo nakládat do nálevu.
Čím vynikají: Chobotnice mají mezi bezobratlými zdaleka největší mozky. Staví si jednoduchá obydlí z nejrůznějších materiálů někdy i s vchodem, který mohou v případě hrozícího nebezpečí zatarasit. Chobotnice se učí až 12× rychleji než pes. Pamatují si každou informaci, umí používat nástroje a díky tomu, že se rychle zorientují, najdou i cestu z bludiště.

Oliheň

Co jíme: Olihně (neboli kalmaři) jsou hlavonožci s protáhlým a úzkým tělem a velmi častou delikatesou středomořské a japonské kuchyně.
Čím vyniká: Olihně jsou považovány za nejinteligentnější bezobratlé živočichy na světě. Jejich mozková struktura je diametrálně odlišná od mozků ostatních bezobratlých a v jistém směru je podobná lidskému mozku. Stejně jako lidé jsou olihně velmi zvídavé a neustále zkoumají své okolí. Mají velkou schopnost učit se novým schopnostem a dokážou se naučit používat jednoduché nástroje. Některé druhy olihní umí komunikovat pomocí jemných změn v barvě svých těl.

Holubi

Co jíme: Holoubata jsou vyhledávanou pochoutkou už od starověku. Nejčastěji se upravují vcelku jako pečená holoubata nebo holoubata nadívaná.
Čím vynikají: Studie novozélandských a německých vědců ukazuje, že holubi si dokážou zapamatovat napsaná slova. Výzkum na Harvard University prokázal, že holubi mohou rozlišovat fotografie některých lidí od ostatních, někteří jsou dokonce schopni od sebe odlišit obrazy různých malířů – například Van Gogha od Chagalla.

Více z Planeta Země

Kdo dobyl vesmír jako první? Zvířata!

Planeta Země24.9.2020

Každodenní život v antickém Římě: shnilé ryby, léky z krve gladiátorů i fronty na chleba

Planeta Země21.9.2020

12 nejkrásnějších atmosférických jevů

Planeta Země17.9.2020

Luxus na talíři: 7 nejdražších jídel světa

Planeta Země14.9.2020

Nespoutaný Nil spoluvytváří krajinu plnou kontrastů

Planeta Země11.9.2020

Druhá světová válka málem začala na území Čech!

Planeta Země10.9.2020

Komár, největší zabiják současnosti!

Planeta Země7.9.2020

Spolčení s ďáblem: Nacistické know-how ve službách studené války!

Planeta Země3.9.2020

Záhada Alexandrijské knihovny: Zničil ji Caesar, anebo vyhořela do základů?

Planeta Země31.8.2020
Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat