Planeta Země

4 zvířata, která jíme, a přitom jsou chytřejší než naši domácí mazlíčci

4 zvířata, která jíme, a přitom jsou chytřejší než naši domácí mazlíčci

Věděli jste, že se chobotnice učí 12× rychleji než pes? Nebo že má holub inteligenci tříletého dítěte? Kolik podobně chytrých zvířat běžně končí na našich talířích? Představíme vám zvířata, která jsou daleko bystřejší než pes nebo kočka – a přesto patří mezi naše oblíbené pochoutky.

Prase domácí

Co jíme: Spolu s hovězím a kuřecím masem je vepřové nejčastěji používané maso v české kuchyni.
Čím vyniká: Výsledky výzkumů potvrzují, že prasata jsou velmi citlivá zvířata, která si jsou vědoma vlastní existence. Mohou se stát nejlepšími přáteli člověka – podobně jako psi totiž rozumí lidským emocím a dokážou se naučit různé povely. Selata navíc v některých schopnostech a rychlosti učení předčí lidské děti. Několik studií prokázalo, že prasata jsou dokonce chytřejší než psi a kočky, dokážou řešit problémy rychleji než mnozí primáti.

Chobotnice

Co jíme: Chobotnice se jedí tepelně upravené i syrové (např. v japonském sushi). Můžou se vařit, smažit, péct, grilovat, dusit nebo nakládat do nálevu.
Čím vynikají: Chobotnice mají mezi bezobratlými zdaleka největší mozky. Staví si jednoduchá obydlí z nejrůznějších materiálů někdy i s vchodem, který mohou v případě hrozícího nebezpečí zatarasit. Chobotnice se učí až 12× rychleji než pes. Pamatují si každou informaci, umí používat nástroje a díky tomu, že se rychle zorientují, najdou i cestu z bludiště.

Oliheň

Co jíme: Olihně (neboli kalmaři) jsou hlavonožci s protáhlým a úzkým tělem a velmi častou delikatesou středomořské a japonské kuchyně.
Čím vyniká: Olihně jsou považovány za nejinteligentnější bezobratlé živočichy na světě. Jejich mozková struktura je diametrálně odlišná od mozků ostatních bezobratlých a v jistém směru je podobná lidskému mozku. Stejně jako lidé jsou olihně velmi zvídavé a neustále zkoumají své okolí. Mají velkou schopnost učit se novým schopnostem a dokážou se naučit používat jednoduché nástroje. Některé druhy olihní umí komunikovat pomocí jemných změn v barvě svých těl.

Holubi

Co jíme: Holoubata jsou vyhledávanou pochoutkou už od starověku. Nejčastěji se upravují vcelku jako pečená holoubata nebo holoubata nadívaná.
Čím vynikají: Studie novozélandských a německých vědců ukazuje, že holubi si dokážou zapamatovat napsaná slova. Výzkum na Harvard University prokázal, že holubi mohou rozlišovat fotografie některých lidí od ostatních, někteří jsou dokonce schopni od sebe odlišit obrazy různých malířů – například Van Gogha od Chagalla.

Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Planeta Země

Jak staří Egypťané mumifikovali těla?

Planeta Země14.2.2019

Minerály a drahé kameny stále lákají

Planeta Země13.2.2019

Génius tisíciletí Leonardo da Vinci: 8 věcí, které jste o něm netušili

Planeta Země11.2.2019

Šílené pokusy nacistických lékařů. Jaká zvěrstva páchali na vězních v koncentračních táborech?

Planeta Země7.2.2019

Podceňovaná chřipka: Proč na ni lidé pořád umírají?

Planeta Země4.2.2019

Překvapivá historie čokolády: Droga, nebo pokrm bohů?

Planeta Země31.1.2019

Hitlerovi chlapci: Jak se v Hitlerjugend „vyráběli“ malí nacističtí fanatici?

Planeta Země28.1.2019

Zlaté mámení aneb Co jste nevěděli o zlatě!

Planeta Země24.1.2019

Proč se nám zdají sny?

Planeta Země21.1.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies