Lidské tělo je živnou půdou pro různé parazity od virů, bakterií, prvoků až po červy, kteří se vyskytují u 80 % dospělé populace bez rozdílu pohlaví a geografické lokality.

Nejčastěji žijí ve střevech, ale někteří se mohou usídlit v očích, kde způsobují závažná onemocnění.

1. Parazit sobů hrozí lidem slepotou

Co: Hypoderma tarandi

Velké mouchy střečci (Hypoderma) kladou své larvy na přední nohy velkých zvířat. Po vylíhnutí pronikají do pokožky a v těle se vyvíjejí několik měsíců, než putují zpět. Dospělá moucha opouští hostitele otvorem v kůži.

U druhu Hypoderma tarandi, který klade vajíčka na soby karibu (Rangifer tarandus caribou), se přitom můžeme setkat i s infikováním člověka.

Larva nesmí prasknout

Larvy, které pronikají do oka, mohou způsobit stav nazývaný oční myiázou. Přitom hrozí ztráta zraku, protože může dojít k odchlípení sítnice a existuje zde i riziko rozvinutí zeleného zákalu.

Léčba spočívá v odstranění larvy pomocí laseru nebo při vitrektomii, tedy mikrochirurgickém zákroku v očním sklivci a na sítnici. Jde přitom o velice delikátní postup, protože kdyby larva praskla, mohlo by to způsobit vážnou infekci.

2. Africký oční červ migruje okem

Co: Vlasovec oční (Loa loa)

Pobyt v tropických oblastech západní a střední Afriky sebou nese riziko infekce hlísticí vlasovce očního (Loa loa), známého též jako africký oční červ, který je stejně jako vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) přenášen bodavým hmyzem.

Vlasovec oční používá jako mezihostitele mouchy bzikavky (Chrysops).

Parazit „plave“ v oku

Vlasovec, jehož samice mohou v dospělosti měřit, až 70 milimetrů se vyvíjí v podkožním vazivu zejména horních končetin, kde může žít jeden až čtyři roky. Tím, jak migruje v podkoží, způsobuje podráždění kůže a zduření, vznikají tzv.

kamerunské kalabarské boule. Může však napadat i oči, kde parazituje ve spojivkovém vaku mezi spojivkou a bělmem. I když nezpůsobuje poškození nebo ztrátu zraku, je toto onemocnění velice bolestivé. Přitom je možné vidět, jak migruje okem. Někdy je zapotřebí k odstranění červa chirurgický zákrok.

3. Říční slepota řádí kolem tropických řek

Co: Vlasovec kožní (Onchocerca volvulus)

Vlasovec kožní je jednou z osmi hlístic, které u člověka způsobují parazitické onemocnění. Konkrétně tento vlasovec způsobuje onemocnění zvané onchocerkóza, neboli říční slepota.

Vajíčka parazita přenáší drobná černá muška z rodu Simulius, která se množí v rychle tekoucích řekách subsaharské Afriky. Kromě toho se onemocnění vyskytuje ve Střední a Jižní Americe a na Arabském poloostrově v Jemenu.

Na parazita zaberou léky

Dospělí vlasovci, kteří mají podobu tenkých, hladkých červů mohou žít v těle roky, než se nemoc projeví. Přitom putují tělem a mohou se dostat i do očí. Zde dochází k vážnému poškození sítnice a rohovky, které může bez léčby skončit ztrátou zraku.

Podle údajů americké vládní agentury Centrum pro kontrolu chorob a prevenci je v současnosti onchocerkózou celosvětově nakaženo 17–25 milionů lidí. Z toho přibližně 800 000 trpí částečnou nebo úplnou ztrátou zraku. Onchocerkózu je nicméně možné účinně léčit pomocí léků.

4. Toxoplazmóza může poškodit sítnici

Co: Toxoplasma gondii

Pro parazitického prvoka Toxoplasma gondii je člověk pouhým náhodným mezihostitelem. Jeho definitivním hostitelem jsou kočkovité šelmy a člověk se může nakazit především stykem s infikovaným trusem koček domácích.

Onemocnění toxoplazmózou, které parazit způsobuje, přitom není nijak vzácné a u nás se jím v průběhu života nakazí asi třetina populace. Celosvětově je to pak v průměru polovina.

Oko není hlavním cílem

Jedním z průvodních příznaků toxoplazmózy jsou tkáňové cysty, které se mohou vyskytovat kdekoli v těle včetně srdce a mozku. Cysty objevující se v očích mohou způsobit rozmazané vidění.

Pokud není infekce léčená, může dojít k poškození sítnice, což může vést až ke slepotě.

5. Otok víček signalizuje vážnou chorobu

Co: Trypanozóma americká (Trypanosoma cruzi)

Přenašeči parazitického prvoka trypanozomy americké jsou krevsající  ploštice zákeřnice (podčeleď Triatominae). Člověk přitom není pro prvoky, kteří se vyskytují zejména v Latinské Americe a na jihu USA, jediným hostitelem.

Prvoci napadají široké spektrum divokých i domácích zvířat. Z infikovaných výkalů ploštic se dostávají do otevřených ran, usazují se v různých částech těla, zejména v srdci, střevech, mozku a také v blízkosti očí.

Když se hromadí tekutiny…

Parazit způsobuje Chagasovu chorobu. Ta se v polovině případů projevuje otokem očních víček a zduřením mízních uzlin v místě infekce. Po dvou až čtyřech týdnech nastává akutní fáze, kdy je tělo zaplaveno parazity.

Projevuje se horečkou, dušností, bolestí břicha, zvětšením srdce a hromaděním tekutin ve tvářích a v nohách. Po přibližně měsíci pak může přejít do chronické fáze.

Odhaduje se, že Chagasovou chorobou trpí v latinské Americe až 12 milionů lidí a každoročně si vyžádá až 50 000 obětí.