Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
7 historických omylů světové vědy: Čemu tehdejší chytré mozky věřily?

I velcí filozofové, astronomové a badatelé v dějinách byli jen lidmi, kteří se někdy dopouštěli pochybení. Jakým bludům v minulosti vědci věřili? A co o těchto skutečnostech víme dnes?

1. Atom, nejmenší částice hmoty

Lidé si dlouho mysleli, že nejmenší částicí hmoty je atom. Označení pochází z řečtiny a odkazuje na „dále nedělitelné částice“. Vymyslel ho řecký filozof Démokritos v 5. století př. n. l.

Podle jeho teorie, nazývané atomismus, nelze hmotu dělit donekonečna, neboť na nejnižší úrovni existují částice, atomy, které již dále rozdělit není možné. Tuto teorii hájil ještě na začátku 19. století britský chemik John Dalton (1766–1844).

Ovšem už roku 1897 ji vyvrátil anglický fyzik J. J. Thomson (1856–1940), který objevil elektron, tedy první subatomární částici.

Proton, neutron a ti další

Na počátku 20. století pak zakladatel jaderné fyziky Ernest Rutherford (1871–1937) přišel s teorií, že se atom skládá z kladně nabitého jádra. Jádro atomu vodíku je pak nejjednodušším jádrem, skládajícím se z jediné částice – protonu.

V roce 1932 následně Brit James Chadwik (1891–1974) objevil neutron, který se v jádře nachází spolu s protonem. Dnes již tedy víme, že v atomovém jádře jsou protony a neutrony, jež se dále skládají z kvarků.

Je mezi nimi silná jaderná vazba, kterou zprostředkovávají gluony. Elektrony obíhají kolem jádra a jsou k němu vázány elektromagnetickou silou, jež zprostředkovávají fotony.

S teorií, že se atom skládá z kladně nabitého jádra, přišel Ernest Rutherford.
S teorií, že se atom skládá z kladně nabitého jádra, přišel Ernest Rutherford.

2. Země je střed vesmíru

S myšlenkou geocentrismu, tedy názorem, že Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa krouží kolem ní, přišel antický filozof Aristoteles (384–322 př. n. l.). Vycházel přitom nikoli z filozofické nutnosti, ale z fyzikálních procesů.

Podle něho země a voda představovaly těžké živly, které klesaly do středu kosmu, zatímco lehké živly, tedy oheň a vzduch, stoupaly nad ně. Proto byla (země)koule ideálním tělesem, které zajišťovalo, že vše těžké se dostalo do středu.

Nemotorná a oběhu neschopná Země tak musela být středem, kolem kterého se pohybovala ostatní nebeská tělesa.

Revolucionář Koperník

Na Aristotelovy myšlenky navázal astronom Klaudios Ptolemaios (100–168). Jeho spisy shrnující starověkou astronomii, astrologii a geografii byly autoritativními zdroji až do novověku.

Zpochybnit teorii geocentrismu se podařilo až astronomu Mikuláši Koperníkovi (1473–1543), který roku 1532 vydal svůj spis O obězích nebeských sfér, ve kterém do středu vesmíru umístil Slunce. Nahradil geocentrismus heliocentrismem a rozpoutal vědeckou revoluci.

Na něj navázal Dán Tycho de Brahe (1546–1601), který působil na císařském dvoře v Praze a poprvé použil termín oběžných drah planet.

O tom, že není Země středem vesmíru, přišel Mikuláš Koperník.
O tom, že není Země středem vesmíru, přišel Mikuláš Koperník.

Zakažte je, upalte je, zničte je

Německý astrolog Johannes Kepler (1571–1630) pak nahradil kruhové pohyby těles eliptickými drahami a vytvořil matematický popis Koperníkových myšlenek.

Další významný astronom, Ital Galileo Galilei (1564–1642), svými pozorováními dokázal, že neexistuje rozdíl mezi pozemskou fyzikou a tou týkající se nebeských těles.

Astronomické teorie Keplera a Galilea sjednotil svojí gravitační teorií anglický fyzik Isaac Newton (1642–1727). Církev považovala tyto revoluční myšlenky za ohrožující, a proto se astronomů (a jejich děl) zbavovala jako nepohodlných kacířů. Marně, pravda si své místo na slunci našla.

3. Těžší předměty padají k zemi rychleji

Tomu věřil jak antický filozof Aristoteles, tak renesanční všeuměl Leonardo da Vinci (1452–1519) a někteří lidé si to možná myslí i dnes.

Až italský astronom a fyzik Galileo Galilei v 17. století dokázal, že pokud si odmyslíme odpor vzduchu, padají všechna tělesa volným pádem stejně rychle bez ohledu na svoji hmotnost.

Podle legendy na to měl Galilei přijít tak, že shazoval různé předměty z šikmé věže v Pise a zaznamenával si, za jak dlouho dopadnou na zem.

Na volný pád s padostrojem

Ve skutečnosti byl Galilei průkopníkem užívání kvantitativních experimentů, které se ovšem snažil matematicky analyzovat. Přispěl tak k odmítnutí slepé důvěry k autoritám, zejména k církvi, a také k myšlenkám jiných myslitelů.

Zasloužil se tak o oddělení vědy od filozofie a náboženství. K dokázání svých myšlenek o zrychlení padajících těles sestrojil důmyslné zařízení označované jako padostroj.

Přesnost jeho experimentů vyvolala pochybnosti o tom, zda byl ve své době vůbec schopen jí dosáhnout a nevypomohl si matematickými výpočty, nakonec se však pochyby ukázaly jako neopodstatněné.

4. Elementem je flogiston

V roce 1667 publikoval tzv. flogistonovou teorii německý alchymista Johann Joachim Becher (1635–1682). Zpopularizoval ji pak německý lékař a chemik Georg Stahl (1659–1734).

Podle ní měl vedle čtyř základních živlů, tedy ohně, vzduchu, země a vody, existovat ještě jeden element, který dostal jméno flogiston. Měl způsobovat hoření látek, během kterého se tyto flogistonu zbavovaly. Na vzduchu hořící látky pak teorie považovala za velmi bohaté na flogiston.

Flogiston měl být obsažen ve všech spalitelných objektech a uvolňován během spalování.
Flogiston měl být obsažen ve všech spalitelných objektech a uvolňován během spalování.

Vše hoří díky flogistonu

Naopak rychlé zastavení spalování ve vzduchotěsném prostředí bylo vnímáno jako jasný důkaz toho, že vzduch může absorbovat jen určité množství flogistonu. Dýchání živočichů pak bylo vysvětlováno jako proces vylučování flogistonu z jejich těl.

Právě proto, že „vysvětlovala“ nejen hoření, ale také metabolismus živých tvorů, si teorie udržela řadu stoupenců dlouhých 100 let.

Definitivně ji vyvrátil až na konci 18. století francouzský chemik Antoine Lavoisier (1743–1794), který hoření a korozi kovů vysvětlil jako oxidaci.

5. Krev v těle obíhá díky játrům

Už antický lékař Alkmaión z Krotónu (6. století př. n. l.) prováděl pitvy zvířat. Díky tomu se mu podařilo vyvrátit některé teorie, kterým učenci ve starověkém Řecku věřili. Třeba, že centrem mysli není srdce, ale mozek.

Zabýval se také tepnami, ale protože zkoumal mrtvá těla, kterými neproudila krev, mylně naznal, že slouží k rozvodu vzduchu po těle. Myslel si také, že krev naplňuje tělo pouze během dne, kdežto v noci se stahuje z povrchu těla do cév. Když vymizí úplně, člověk zemře.

Tepny vedou vzduch a srdce zahřívá tělo

Až o čtyři století později slavný antický lékař Galén (129–200/216) správně rozpoznal, že tepny slouží k rozvodu krve po těle. Chybně však určil, že motorem, který krev rozvádí, není srdce, ale játra. Srdce podle něj rozvádělo po organismu teplo.

Protože Galénovy názory přetrvaly přes středověké až po renesanční lékařství, byl stejného názoru i Leonardo da Vinci. Až roku 1628 publikoval své dílo anglický lékař William Harvey (1578–1657), který správně určil, že: „krev bez přestání proudí a obíhá dokola, a to v důsledku tlukotu srdce“.

Antický lékař Galén byl přesvědčen, že krev rozvádí játra, ne srdce.
Antický lékař Galén byl přesvědčen, že krev rozvádí játra, ne srdce.

6. Země vznikla roku 4004 před Kristem

Irský biskup James Ussher (1581–1656) určil, na základě součtu věku biblických postav, délky vlád biblických králů a historických události, že Země byla stvořena 23. října roku 4004 před narozením Krista.

Tato biblická víra o stáří naší planety přetrvala až do období renesance. Snahu stanovit stáří Země měly samozřejmě i starověké kultury. Babylónský učenec Béróssos například ve 3. tisíciletí př. n. l.

určil, na základě záznamů o jejich panování, že sumerští panovníci vládli dlouhých 432 tisíc let.

Biskup Ussher vypočítal, že Země vznikla 23. října roku 4004 před Kristem.
Biskup Ussher vypočítal, že Země vznikla 23. října roku 4004 před Kristem.

Chladnoucí kovová kulička

Peršané usuzovali, že svět vznikl 12 000 let před tím, než se oni sami objevili v dějinách, indičtí filozofové se zase domnívali, že Země je věčná.

O vědečtější přístup se pokusil v 18. století francouzský antropolog Benoît de Maillet (1656–1738), podle kterého trvalo 2 miliardy let, než klesla voda pokrývající celý povrch planety na její tehdejší úroveň.

Naopak přírodovědec Georges-Louis Leclerc (1707–1788) dospěl na základě zkoumání chladnutí kovové kuličky k závěru, že Země vznikla před 75 000 lety.

Jak staré jsou nejstarší horniny na planetě?

Wiliam Thompson (1824–1907) alias Lord Kelvin si myslel, že Země byla kdysi žhavá jako Slunce a její chladnutí trvalo 20–400 milionů let.

Oproti tomu německý fyzik Hermann von Helmholtz (1821–1894) se stáří Země snažil odvodit od chladnutí Slunce a odhadl ho na 22 milionů let. Vznikly ještě další snahy o určení stáří naší planety.

V současnosti se vědci domnívají, že je Země stará 4,56 miliardy let, což změřili pomocí radiometrické analýzy nejstarších hornin na planetě.

7. Vrah se pozná podle tvaru lebky

Roku 1786 založil rakouský lékař, anatom a patolog Franz Joseph Gall (1758–1828) obor, jež dával do souvislosti tvar lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy. Jeho žák pak pro něj zavedl roku 1805 termín frenologie.

K poznatkům Gall došel na základě empirického zkoumání chování trestanců a chovanců blázinců. V Německu byla frenologie na základě podnětu církevních představitelů roku 1802 zakázána, stihla se však rozšířit do Francie a Itálie.

Dobrá paměť, silná vůle či slabá morálka

Frenologie vycházela z toho, že mozek je orgánem mysli, přičemž vlohy jsou vrozené a každé z nich přísluší oblast na povrchu mozku, přičemž velikost této oblasti svědčí o míře nadání pro tuto vlohu.

Velikosti této oblasti mozku pak odpovídá vnější tvar lebky, na jehož základě tedy mohou být tyto vlohy zvenčí posuzovány.

Dalo se tak tedy odhadnout, jakou má který člověk vůli, paměť, morálku, odvahu či intelekt, a také poznat, zda je člověk počestný, či třeba vrah.

Je to pseudověda!

Už v roce 1843 označil francouzský fyziolog François Megendie (1783–1855) frenologií za pseudovědu.

Nicméně objev řečového centra v mozku, kterého dosáhl francouzský chirurg Paul Broca (1824–1880) v roce 1861, podpořil předpoklad frenologie o existenci lokalizovaných mozkových funkcí.

Na počátku 20. století pak byla frenologie již definitivně zavržena jako pseudověda. Některé poznatky, ke kterým došel její zakladatel F. J. Gall, však převzala moderní neurologie a rozvinula je.

Šlo především o rozdělení funkcí mezi šedou a bílou mozkovou hmotu a koncept funkční specializace jednotlivých oblastí mozku.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dostávaly princezny Falckou korunu jako věno?
Konečně je králem. Jindřich IV. z Lancasteru v roce 1399 svrhl svého předchůdce Richarda II. z anglického trůnu a při té příležitosti nechává zhotovit soupis pokladů v královské pokladnici. Zastaví se snad chvilku nad gotickou ženskou korunou, bohatě ozdobenou drahokamy? Tuší, že se na ostrovy dostala z Čech?   Úzká zlatá obroučka měří v průměru […]
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Zajímavosti
Antibakteriální gel: Skutečně ochrání před nemocemi?
Antibakteriální gely se staly naším společníkem nejen na cestách, ale také v běžném životě: jsou po ruce v kanceláři, doma i v restauracích. Nosíme je v kabelkách i v kapsách. Víte ale, jak je používat správně, aby skutečně fungovaly? Existuje několik zásad, které se vyplatí dodržovat.   Dezinfekce jako taková je známá už od konce […]
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Záhady a napětí
Tajemný Krvomlýn v Harasově: Legenda o lásce a pomstě
V srdci Kokořínska, mezi pískovcovými skalami a lesy, stojí místo opředené krvavou pověstí. Kdysi zde prý existovalo mlýnské kolo, které místo vody poháněla lidská krev. Pověst vypráví o tragické lásce, surové pomstě a duchu nešťastné dívky. Kde se tato temná legenda vzala?   V kokořínském kraji na tvrzi Harasov žije Slavibor se svou krásnou dcerou […]
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
historyplus.cz
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
Je jich málo, mají jen pár děl, a přesto husaři dokážou nemožné – obsadí Berlín! Bleskovým přepadem ochromí místní vojenskou posádku a šokované pruské královně nezbývá než z města uprchnout. Rakouský vojevůdce Andrej Hadik se brilantní akcí zapíše do dějin.   „Virtuti nihil invium!“ „Udatnost nezná překážek!“ Právě tímto krédem se celý život řídí rakouský maršál
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
21stoleti.cz
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
nasehvezdy.cz
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
Po rozvodu s herečkou Téou Leoni (59) v roce 2014 herec, režisér a scenárista, dobře známý ze seriálu Akta X a Californication, David Duchovny (64), tvrdil, že je příliš starý na to, aby se znovu ožen
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
panidomu.cz
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
Konturování je jednou z nejužitečnějších metod make-upu a vyplatí se ji naučit. Dokáže totiž vytvořit iluzi ideálního tvaru obličeje. Konturování vlastně napodobuje efekt světla a stínu: Světlem vytahuje líbivé rysy obličeje a tmavšími tóny zatlačuje do pozadí ty méně povedené. A protože každá tvář je originál, neexistuje jeden univerzální postup, jak si konturováním dodat na
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
enigmaplus.cz
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
V našich pověstech se to všelijakými strašidly a přízraky jen hemží. V různých formách se vyskytují snad na každém hradě, ale také v lesích, v podzemí či dokonce v ulicích měst. Narazit na ně můžete,
Tajemný africký horoskop
nejsemsama.cz
Tajemný africký horoskop
Pod horkým saharským sluncem vznikla kdysi magická geomantie. Jde o věštecké umění z předmětů, které bylo v dávných dobách důležité pro přežití. Věštilo se z kostí, hlíny, kamenů či písku. Najděte své znamení, a dozvíte se úžasné věci. Víte, jaké jsou vaše šťastné dny a co to o vás všechno vypovídá? Zjistěte podle svého narození, ke kterému magickému znamení patříte. Silný Baobab 4.
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
epochaplus.cz
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
Dokud ženy nosily korzety, a že to trvalo hezkých pár století, nemohly volně dýchat a měly jeho vinou i jiné, velmi vážné zdravotní problémy, jako například poškození vnitřních orgánů. Korzet zkrátka není nic, do čeho byste se dnes chtěly dobrovolně nasoukat. Naštěstí se našly průkopnice i muži, kteří se postarali o to, aby ženy mohly
Ruce, které nezapomínají
skutecnepribehy.cz
Ruce, které nezapomínají
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně… pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz